Inflace v únoru mírně zpomalila na 2,7 procenta
Spotřebitelské ceny v Česku v únoru meziročně stouply o 2,7 procenta, inflace tak zpomalila z lednových 2,8 procenta. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Analytici podobný vývoj očekávali. Konečnou hodnotu únorové inflace zveřejní ČSÚ 11. března. Podle dřívějšího vyjádření předsedy úřadu Marka Rojíčka by se měla od předběžného odhadu lišit nanejvýš o 0,1 procentního bodu.
Potraviny, alkohol a tabák proti loňskému únoru zdražily podle odhadu o 4,7 procenta, ceny služeb vzrostly rovněž o 4,7 procenta a ceny zboží o 1,4 procenta. Naopak energie včetně pohonných hmot meziročně zlevnily o 3,6 procenta, uvedli statistici.
„Předběžný odhad ukazuje, že tahounem rostoucích cen zůstávají (i kvůli nízké srovnávací základně z loňského roku po snížení DPH) nadále potraviny a meziměsíčně dál zdražující služby. I v únoru pak inflaci dál přibrzďovaly ceny energií, které se ze své podstaty propisují do dalších sektorů a jejichž vývoj by se měl letos stabilizovat na výrazně nižších hodnotách,“ komentoval čerstvá data statistiků analytik PwC Dominik Kohut.
Japonská centrální banka dnes nad ránem zvýšila úrokové sazby. Zahájila tím období, kdy budou zasedat všechny významné centrální banky a řešit, jak nastaví měnovou politiku pro další období. Co lze očekávat od České národní banky, Fedu a ECB? A jak se bude letos vyvíjet růst českého HDP? Odpovídá hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
Petr Sklenář: Směřujeme do světa vyšších úrokových sazeb. Bude to mít vliv na akcie i ceny nemovitostí
Trhy
Meziměsíčně zdražily o 0,7 procenta služby, naopak zboží o 0,2 procenta zlevnilo. Potraviny, alkohol a tabák byly v porovnání s prvním měsícem roku levnější o 0,7 procenta a ceny energií včetně pohonných hmot klesly o 0,1 procenta.
„Je vidět, že zcela zvládnout inflaci ve službách se stále nedaří, mimo jiné v důsledku rostoucí poptávky ze strany spotřebitelů. Inflaci letos fakticky brzdí jen ceny energií, které ji budou pozitivně ovlivňovat i v nadcházejících měsících,“ dodal hlavni ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Co čekat dál?
Inflace se na cílová dvě podle analytiků letos nejspíš nedostane. Značnou nejistotu směrem do budoucna představují celní války, které by již zanedlouho mohly zasáhnout i Evropskou unii. „Pomalý růst ekonomiky bude i nadále tlumit inflační tlaky. Naopak proinflačním rizikem může být série zvyšování cel a obchodních bariér mezi EU a USA,“ doplnil hlavní ekonom Deloitte David Marek.
EU podle Trumpových slov z minulého týdne vznikla proto, aby USA odírala, což on nehodlá dál tolerovat. Pokud by u takto ostré rétoriky setrval, těžko sázet na to, že na dovoz z EU zavede cla jen mírná a selektivní. Spíše je nutno počítat se cly plošnými. Přitom Česko podle výpočtu renomované poradenské společnosti Oxford Economics představuje ekonomiku, již mohou taková cla poškodit z unijních zemí vůbec nejvíce. 
Česko přinese v Trumpově obchodní válce nejvíc obětí z celé EU, zní z Oxfordu
Názory
ČNB podle analytiků má určitý prostor pro doladění své měnové politiky, úrokové sazby proto může ještě letos snížit. Zřejmě k tomu přistoupí ale až ve druhé půli roku.
Ke zveřejňování předběžného odhadu inflace přistoupil ČSÚ v letošním roce kvůli dlouhodobé poptávce, která přicházela z finančního trhu, zejména z České národní banky (ČNB). Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová v lednu zveřejňování předběžného odhadu uvítala, podle ní to je cenná informace pro rozhodování bankovní rady o nastavení úrokových sazeb.
Snížení sazeb o 25 bazických bodů je nedostatečné, říká David Marek, hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta. V situaci, kdy Německo snižuje odhad svého růstu a Česko si dělá iluze na letošní růst ekonomiky přes dvě procenta by měla ČNB měnovou politiku uvolnit mnohem víc, domnívá se Marek. Proto, aby lidé a firmy opět našli důvěru v pozitivní ekonomický vývoj, a půjčovali si na své projekty.
David Marek: ČNB dusí ekonomiku. Snižování sazeb by mělo být mnohem rychlejší
Leaders
