V roce 2025 se zvýší paušální daň pro OSVČ v I.pásmu. Přečtěte si, kdy se vám podle daňových poradců vyplatí přejít na tuto zjednodušenou daň a kdy naopak máte smůlu a tento režim využít nemůžete.

Nárůst minimálních měsíčních plateb na zálohy pro sociální a zdravotní pojištění, ovlivňuje současně růst paušální daně stanovené pro I. pásmo a to o 1218 korun na celkovou sumu 8716 korun měsíčně. První pásmo se přitom týká příjmů až do výše 1,5 milionu korun, v případě, že je možné na alespoň 75 procent těchto příjmů využít 60procentní či 80procentní výdajové paušály dle konkrétní činnosti podnikání. V dalších dvou pásmech se od příštího roku daň nemění. Pro II. pásmo tak bude paušální daň i nadále 16 745 korun, pro III.pásmo 27 139 korun.

Režim paušální daně má OSVČ a drobným podnikatelům pomáhat snižovat administrativní zátěž a umožňovat i úspory na dani. V režimu paušální daně také nemusí podávat daňové přiznání a přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu. Paušální daň totiž v sobě slučuje všechny tyto tři povinné odvody podnikatelů do jedné pravidelné měsíční platby.

Od jakých příjmů se vyplatí přejít na paušální daň

Stanovit pomyslnou hranici, od kdy se vyplácí přejít do režimu paušální daně a kdy to ještě není výhodné, není až tak jednoduché. Vždy podle daňových expertů záleží na tom, jaké další úlevy na dani a výhody dotyčný poplatník v daňovém přiznání uplatňuje. „Jedná se totiž nejen o otázku příjmů, ale i možných uplatnitelných daňových výhod, o které OSVČ v paušálním režimu přijde (odpočty úroků z hypotéky a dalších úvěrů na bydlení, zaplacené penzijní připojištění, daňové zvýhodnění na děti),“ vypočítává Vojtěch Bouřil z EKP Advisory. 

Obecně je ale možné podle daňových expertů konstatovat, že čím více se příjmy blíží pod hranici paušálního pásma, tím je paušální daň z hlediska odvodů výhodnější. Naproti tomu, čím více má poplatník uplatnitelných odpočtů a slev, tím může být výhodnější zůstat v běžném režimu odvodů a tedy podávat klasické daňové přiznání.

„Pokud uvažujeme poplatníka s příjmy pouze ze živnosti, který bude mít pouze slevu na poplatníka a v režimu paušální daně by mohl uplatnit I. pásmo do příjmu 1,5 milionu korun, u takového poplatníka se paušální daň vyplatí při příjmu v intervalu mezi zhruba 678 tisíci korun a 1,5 milionu korun. Pokud je jeho příjem nižší, pak se mu odvodově vyplatí spíše běžný režim odvodů, tedy podávat klasické daňové přiznání,“ vysvětluje Bouřil.

Pro bližší představu, kdy se vyplatí podávat klasické daňové přiznání s odvody a kdy paušální daň, tak Vojtěch Bouřil propočítal následující ilustrativní příklady:

• Řemeslník s příjmy 1,250 milionu korun ročně a s 80procentním výdajovým paušálem - zaplatí na odvodech přes 101 tisíc korun, zatímco na paušální daň by musel odvést přes 104 tisíc korun - vyplatí se spíš klasické daňové přiznání.
• OSVČ podnikající v administrativních profesích s ročním příjmem 850 tisíc a 60procentním výdajovým paušálem zaplatí na odvodech přes 114 tisíc korun, zatímco na paušální daň by musel odvést přes 104 tisíc korun - vyplatí se vstoupit do režimu paušální daně.
• Samoživitelka s 2 dětmi do 15 let a s ročním příjmem 650 tisíc korun a 60procentním výdajovým paušálem - zaplatí na odvodech pouze 65 446 korun, zatímco na paušální daň by musela odvést přes 104 tisíc korun - vyplatí se klasické daňové přiznání.

Jak a kdy přejít na paušální daň

Každý, kdo má zájem o přechod na režim paušální daně, se musí k tomuto rozhodnout ale nejpozději do 10.ledna 2025, kdy je rozhodné datum pro přihlášení nových zájemců o tuto daň. „Toto datum je nutné si pohlídat, protože pozdější přihlášky už nejsou účinné,“ upozorňuje Bouřil. Datum 10.ledna se netýká jen těch, kdo začnou s podnikáním až v průběhu roku, ti se totiž mohou k této dani přihlásit současně s oznámením o obnovení či zahájení činnosti.

Vyplatí se současně vědět, že z režimu paušální daně není možné během kalendářního roku vystoupit vyjma situací, kdy OSVČ zcela ukončí nebo dočasně přeruší své podnikání. „Vystoupit z paušální daně dobrovolně není možné, nicméně OSVČ, které podmínky pro paušální daň poruší (například překročí obrat, budou mít jiné příjmy vyšší než 50 tisíc korun), musí potom za dané zdaňovací období podat daňové přiznání a přehledy standardním způsobem,“ upřesňuje Jakub Klíma z poradenské společnosti BDO.

Oznámení finančnímu úřadu je třeba poslat datovou schránkou nebo přes portál Moje daně, kde funguje autorizované přihlášení například přes Bank ID. Žádné další administrativní úkony už pak daňový poplatník dělat nemusí, protože finanční správa informaci o přechodu na paušální daň předá jak na zdravotní pojišťovnu, tak i na Českou správu sociálního zabezpečení. „Co se týče splatnosti paušálních záloh, tak ty jsou obecně splatné do 20. dne měsíce, za který se zálohy platí,“ připomíná Bouřil.

Kdo nemůže využívat paušální daň

Zjednodušeně řečeno se do režimu paušální daně nemohou zapojit lidé, kteří aktivně pronajímají nemovitosti za více jak 4 tisíce korun měsíčně. „Do paušálního režimu nemohou vstoupit poplatníci, kteří jsou zároveň zaměstnanci (s výjimkou, kdy je daň vybírána srážkou – například u dohody o provedení práce). Dále pak plátci DPH nebo společníci veřejných obchodních společností nebo komanditních společností,“ shrnuje Bouřil. Hlavní důvodem takto nastavených pravidel zákonodárci je podle něj to, že paušální daň je mířena zejména na snížení administrativy pro drobné živnostníky, pro které představuje OSVČ jejich hlavní činnost.

Pro splnění podmínky paušální daně je tak potřeba, aby OSVČ měl vedle rozhodných příjmů (tedy příjmů ze samostatné činnosti) pouze příjmy od daně osvobozené; příjmy, které nejsou předmětem daně; příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně; nebo příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy (pokud se nejedná o příjmy podle předchozích bodů) a pokud celková výše těchto příjmů nepřesáhne 50 tisíc korun. 

Pokud by podle Bouřila tato podmínka v zákoně neexistovala, tak by OSVČ s paušální daní defacto vůbec nedanila příjem z pronájmu (a ostatní příjmy), neboť by nepodávala daňové přiznání. „Ačkoliv chtěl zákonodárce dosáhnout paušální daní zjednodušení, není jeho záměrem nevybírat daně, a proto je stanoven limit 50 tisíc korun pro ostatní příjmy,“ říká Bouřil a dodává, že do budoucna je ovšem možné, že se bude tento limit měnit, protože například ještě v roce 2022 byl ve výši jen 15 tisíc korun.

PŘEHLEDNĚ: Kolik peněz si živnostníci připlatí na daních

Money

OSVČ v příštím roce zaplatí více na zálohách na pojistné, zvýší se také paušální daň. Zálohy je nutné upravit už v lednu, varuje daňový poradce.

Zlaťák

Přečíst článek

Nejčastější chyby v elektronickém daňovém přiznání. Neděláte je taky?

Money

Nejbližší termín podání daňového přiznání, který se týká velkého počtu daňových poplatníků je už 2. května 2024. Do tohoto data musí podat daňové přiznání za rok 2023 povinně elektronicky všichni živnostníci a OSVČ. Finanční správa očekává, že letos počet elektronických podání překročí 70procentní hranici z 2,9 milionu daňových přiznání. Upozorňujeme proto na nejčastější chyby, které lidi u elektronického podání dělají.

Věra Tůmová

Přečíst článek

Pozor, už zbývá jen pár dnů. Na přihlášení k paušální dani máte čas jen do 10. ledna

Money

Od letoška paušální daň může využívat větší počet živnostníků. Mění se ovšem výše zálohy, horní limit a zavádí se tři pásma s různou sazbou daně dle typu činnosti a příjmu. Přihlašování, odhlašování i přestupy na jiné pásmo je třeba ale udělat do 10.ledna 2023.

Věra Tůmová

Přečíst článek