Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Jak ušetřit v zahraničí? Neplatit kartou české banky

Virtuální karta
Česká spořitelna
Zdeněk Pečený

Kdo nechce při letní dovolené v zahraničí dotovat české banky, měl by zvážit služby některé z fintech společností, anebo si před odjezdem cizí měnu nakoupit ve směnárně.

Hurá k moři

Začaly prázdniny a do zahraničí vyrážejí statisíce Čechů, kteří by rádi na platbách v cizině ušetřili co nejvíce. Ze všech stran se na ně valí rady, jak na to. Je úsměvné, že nejčastěji se jako rádci v médiích tento týden objevují zástupci českých bank. Základní radou by totiž mělo být nevytahovat platební kartu vydanou českou bankou. Jedinou výjimkou je snad situace, kdy má klient u české banky cizoměnový účet a chce v zahraničí platit v té měně. Pak banka nemá jak klienta „odrbat“ na kurzu.

Tuzemští bankéři nejčastěji varujípřed takzvaným DCC, tedy dynamickou směnou měny, kterou dnes nabízejí téměř všechny platební terminály. Většinou jde o kurz velmi nevýhodný s marží pět až osm procent. Většina bank dnes umožňuje v nastavení DCC rovnou zakázat. Je nutné si ale uvědomit, že bankám nejde o blaho klienta, ale o to, že na kurzu svého klienta chtějí obrat ony sami. Když klient totiž souhlasí s DCC na terminálu, vydělá jeho provozovatel, z českého účtu se platba strhne už rovnou v korunách a tuzemská banka „ostrouhá“.

Způsobem, jak se nenechat českou bankou obrat na směnném kurzu, je využití služeb některých z fintech společností. Jednou z největších z nich je Revolut, která umožňuje snadné, bezplatné či velmi levné mezinárodní převody a rychlou směnu deviz, a to o poznání výhodnějším kurzem, než jaký nabídne běžná banka, zpravidla velmi blízko "středu", který vyhlašuje centrální banka. „I při placení částek okolo 200 korun v Japonsku a Koreji činil kurzový rozdíl mezi Revolutem a tuzemskou bankou asi šest korun,“ říká mi kolega, který se nedávno vrátil z Asie. „Halíře dělají talíře,“ dodává.

Další možností je společnost Curve, která umožňuje na svoji platební kartu navázat karty vydané českými bankami. Není tak nutné nikam převádět finanční prostředky a při platbě v zahraničí Curve nabídne podstatně lepší kurz než česká banka. Z vlastní čerstvé zkušenosti z Itálie jsem při platbě kartou Curve měnil kurzem 23,70 za euro, zatímco platby kartami českých bank ze stejného odpoledne se převedly kurzem 24,40 až 24,50. Při sto eurech jde již o rozdíl až 80 korun, při tisíci eurech pak 800 korun. Revolut i Curve nabízejí několik tarifů s různými benefity. Ty základní jsou zdarma, maximálně se platí za doručení fyzické platební karty. Obě společnosti operují na základě litevské bankovní licence a tamní centrální banka je jejich regulátorem.

Před cestou nakoupit cash

Samostatnou kapitolou jsou pak výběry z bankomatů. Ve spoustě evropských zemích – především na jihu kontinentu – se zatím úplně bez hotovosti přežít nedá. V posledních letech v tuzemsku téměř každý bezplatně vedený běžný účet nabízí výběry „zdarma“ nejen v Česku ale i v zahraničí. Problémem je, že zatímco dříve tuzemská banka za výběr v zahraničí zpravidla účtovala 1 procento, minimálně ale 100 korun, nyní se poplatky převedly na samotné bankomaty. Banka za výběr tedy nic neúčtuje, ale najít v zahraničí bankomat, který si nenaúčtuje poplatek se stalo nadlidským úkolem. V Itálii jsem nakonec našel bankomat italské banky, která působí i v Česku.

Ten za výběr kartou své česko-slovenské dceřinky nechtěl pět eur, ale směna korun na eura proběhla s více než tříprocentní marží. Takže i při výběru drobných na zmrzlinu pro děti (100 eur) výběr zdarma vlastně znamená za více než 70 korun. Paradoxně se v době rostoucího trendu bezhotovostních plateb začíná vyplácet před cestou do zahraničí nakoupit nějaké ty valuty v tuzemské směnárně. Euro se v nich dá aktuálně nakoupit za méně než 24 korun, lepší než si nechat českou bankou účtovat 24,50 a více.

JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.

Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?

Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.

Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.

A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.

Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v červnu.

Související

Placení prstenem

Nákup zaplatíte už i prstenem. Zatím jen od mBank. Víme, s čím přijdou ostatní banky

Přečíst článek
Hlídejte si pojistky u platební karty. Ty nejlevnější kryjí jen málo rizik

PŘEHLEDNĚ: Zkontrolujte si, jakou má vaše platební karta pojistku. Jsou tam velké rozdíly

Přečíst článek
Kreditní karta, ilustrační foto

Opatrnosti není nikdy dost. Jak nastavit platební kartu před zneužitím v cizině?

Přečíst článek
Doporučujeme