Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Přibude v Česku po povodních nepojistitelných staveb? Ne nutně, tvrdí pojišťovny

Přibude v Česku po povodních nepojistitelných staveb? Ne nutně, tvrdí pojišťovny
Profimedia
Věra Tůmová

Pojišťovny zatím živelné škody z letošního září v České republice vyčíslily na téměř 8,4 miliardy korun a rozhodně to ještě není konečná suma. Má se prý podle pojišťoven jednat o druhou největší katastrofu od rozdělení Československa v roce 1993. Více škod způsobily už jen povodně v roce 2002. Do jaké míry ale letošní tragické povodně ovlivní možnosti pojišťování domů v zasažených oblastech? Pojišťovny tvrdí, že jen minimálně. Přečtěte si, jak to bude a co rozhoduje o nepojistitelnosti nemovitostí.

Reklama

Nepojistitelných staveb či věcí je v Česku méně, než by se po všech živelních katastrofách v posledních třiceti letech mohlo zdát. Pro pojištění je totiž podle Lenky Růžkové z pojišťovny Uniqa stále rozhodující především to, zda se povodeň v dané lokalitě neopakuje s příliš vysokou frekvencí, případně s velkými ničivými dopady. 

A právě všechny tyto aspekty zohledňují i povodňové mapy, podle kterých pojišťovny u majetkového pojištění ohodnocují rizika povodní a záplav na území České republiky. Jednotlivé zóny totiž podle České asociace pojišťoven (ČAP) ukazují míru rizika zasažení povodní v dané lokalitě z pohledu pojistného trhu. Laicky řečeno – to znamená pravděpodobnost, s jakou daný dům či jinou nemovitost může zasáhnout další povodeň v budoucnu.

Rizikové lokality

Za nejrizikovější místa v povodňových mapách se z celkem čtyř zón počítá tarifní zóna TZ4. Pokud dům a další majetek stojí v takovéto zóně, pojišťovny jej ve většině případů nejspíš na riziko povodně a záplavy nepojistí. Vysloveně vyloučené lokality ale v Česku podle Jana Marka z pojišťovny Generali Česká prý neexistují. Pokud se nachází stavba v záplavové zóně s extrémním rizikem, vždy se společně s klientem hledá řešení.

„Povodeň či záplava není důvodem nepřijetí stavby do pojištění. Pokud se nachází v extrémně rizikové zóně, je žádost vždy individuálně posouzena. Zohledňujeme například i různé protipovodňové stavební úpravy, které klient na své nemovitosti má. Samozřejmostí je, že bereme v potaz i provedení protipovodňových opatření v dané lokalitě,“ dodává Marek.

Reklama

Do jaké oblasti spadá můj dům

Míru nebezpečí pro konkrétní dům či jinou nemovitost je už v současnosti možné si jednoduše ověřit přes přímý odkaz z webových stránek ČAP. Pro zjištění detailních podrobností o nemovitosti přes tento odkaz potřebujete znát jen její přesnou adresu a zaplatit poplatek v rámci Online systému NEMO Report. Základní informace získáte za 135 korun a dále je na výběr několik dalších balíčků včetně kompletní reportu za téměř 2500 korun.

I nepojistitelné domy se pojišťují

Ani z pohledu pojistných expertů z Uniqa pojišťovny však v Česku neexistuje lokalita, ve které by byla nemovitost zcela nepojistitelná. „Vždy existuje velmi široký rozsah škod, které dokáže pojištění pokrýt. Ačkoli jsou některé domy vyloučené z pojištění povodně kvůli vysoké povodňové zátěži, pojistitelné jsou u nich nadále například požár, vichřice, krupobití a jiná živelní a další rizika,“ poznamenává Růžková.

Jestliže má tedy někdo dům, který byl dosud mimo povodňové oblasti, a přesto mu jej voda ze zářijových povodní poničila, nemusí se hned obávat, že bude jeho dům od teď už v kritické zóně. Pokud nemovitost leží v méně rizikových zónách, ve kterých se povodňová nebo záplavová voda letos ocitla skutečně nahodile a mimořádně, pak je podle Růžkové možné předpokládat, že pojistit proti povodni bude možné i nadále. Rozhodující je, jak často a s jakou ničivou silou se povodeň v daném místě vyskytuje.

Které další nemovitosti mohou být ještě nepojistitelné

Mezi nejčastější případy, které nicméně brání přijetí nemovitostí do pojištění vyjma rizikových zón, patří podle pojistných expertů pak také špatný technický stav budovy. „Pokud je dům nebo byt evidentně poškozený nebo zchátralý už před počátkem pojištění a nemá udržované hlavní stavební prvky (zdivo, střechu, krovy, rozvody a podobně), mohou na něm nastat škody s daleko větší pravděpodobností a ve větším rozsahu než na řádně udržovaném domě nebo bytě,“ vysvětluje Růžková. Do pojištění nemusí být podle ní pak přijaté ani rodinné domy, ve kterých je vedle bydlení prováděná také riziková podnikatelská činnost, která zvyšuje požární riziko nad běžnou úroveň.

Problém se získáním pojištění pak mohou mít i majitelé dlouhodobě opuštěných budov, které nikdo nevyužívá. Informace o technickém stavu a využívání budovy klient přitom pojišťovně potvrzuje při sjednávání pojištění. „Pokud by klient odpověděl nepravdivě, pojištění by formálně nevzniklo a neměl by pak nárok ani na případné pojistné plnění,“ upozorňuje Milata.

Jak letos v září škodila voda v Opavě

Letošní povodně prý nic nezmění

Navzdory aktuální povodňové kalamitě se ale na sjednávání pojistek nyní toho podle zástupců pojišťoven příliš nezmění. Stále se podle Renaty Čapkové z pojišťovny ČPP v rámci pojištění rizika Povodně a záplavy bude striktně vycházet z povodňových map. „Standardně platí stále stejná pravidla, podle kterých se sepíše pojistná smlouva. Povodňové mapy jsou navíc pravidelně aktualizovány a poslední aktualizace proběhla loni na podzim,“ poznamenává také Petr Milata z ČSOB Pojišťovny. 

Rizikovost místa pojištění se navíc podle Milaty časem mění, a tak to, co je dnes v nejrizikovějším pásmu, může být za několik let, přeřazeno do nižšího pásma, ale i naopak. Seznam konkrétních rizikových lokalit ovšem pojišťovny obvykle klientům neposkytují, a proto je třeba, aby si rizikovost své nemovitosti lidé dohledali na povodňových mapách sami nebo s pojišťovacími experty.

Cyklus aktualizace povodňových map je nyní zhruba ve 2 až 4letých intervalech. A pokud nicméně nastane situace, že se daná stavba či jiný objekt po aktualizaci povodňových map přesune do jiné tarifní zóny, například právě do té nepojistitelné zóny TZ4, nebude podle Čapkové už možné pro takový objekt pojištění na riziko povodně a záplavy sjednat.

Statisíce majitelů, kteří podcenili situaci...

Bezútěšný ale není v současnosti jen samotný rozsah škod způsobených letošními povodněmi a vichřicí, ale i to, kolika rodin se týkají a jak rychle budou moci své domovy opravovat. Vedle zoufalství z rozsahu povodňových škod situaci pro mnohé totiž zhoršuje fakt, že řada majitelů nemovitostí neměla své domy vůbec pojištěné a řada z nich tak bude své domovy obnovovat jen s velkými obtížemi.

Podle ČAP bylo ke konci tohoto srpna nepojištěných nemovitostí v Česku minimálně 1,6 milionu. Další skupinou poškozených, kteří budou své domy složitě rekonstruovat jsou pak ti, jejichž pojistky byly špatně nebo nedostatečně nastavené, případně ti, kteří měli své nemovitosti podpojištěné. K podpojištění přitom podle pojišťoven dochází nejčastěji proto, že si mnozí majitelé domů řadu let ponechávali svou pojistku beze změny a nereflektovali v ní tak ani zhodnocování či vylepšování svého domu, růst cen nemovitostí, stavebních prací a materiálů, a nakonec ani změny v povodňových mapách.

Povodní v Mikulovicích - září 2024

PŘEHLEDNĚ. Co potřebujete doložit při nahlášení škody z povodní

Povodňové stavy v Česku ještě nekončí, na mnoha místech už však voda opadla a přichází na řadu likvidace nemalých škod. Jejich výše sice ještě není známa, ale je zřejmé, že se do statistik pojišťoven zapíší extrémními čísly. Počty škod, které nyní sčítají tuzemské pojišťovny, se už pohybují v desítkách tisíc a jejich výše už překročila hranici jedné miliardy korun. Přečtěte si, jak postupovat při nahlášení škody a co vše k tomu potřebujete. Kontakty pro hlášení škod u jednotlivých pojišťoven najdete na konci článku.

Přečíst článek

Obce se na velkou vodu připravily

Co dělat, když splácím hypotéku a bydlím v zaplavené oblasti

„Škody z povodní jsou všude kolem, půjčky a hypotéky se ale platí dál, “ stěžují si majitelé domů ze zaplavených oblastí. Tuzemské banky si však závažnost situace začaly uvědomovat a snaží se nyní lidem a firmám ze zasažených oblastí situaci alespoň částečně ulehčit. Nabízejí odklady či snižování splátek, bezúročné úvěry, finanční pomoc i konzultace se specialisty banky. Kontakty, jak se spojit se svou bankou, když vás zasáhla povodeň a informace, u které banky můžete přispět na povodňové sbírky, najdete na konci článku.

Přečíst článek

Peníze zničené povodní ČNB vymění. Je třeba dodržet několik pravidel

Česká národní banka avizuje, že nahradí i nestandardně povodněmi poškozené mince a bankovky. Přečtěte si, co musíte ale udělat, aby vám poničené peníze vyměnili.

Přečíst článek

PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Jak se udržet v kondici a vytvářet dlouhodobou hodnotu? Snaha udržovat se v souladu s nároky doby je hlavní téma aktuálního magazínu Newstream CLUB, který nyní vychází, s podtitulem VYJEDNEJTE SI SVŮJ ŽIVOT.

Proč se vyjednávání stává jednou z hlavních dovedností pro budoucí úspěch, vysvětlí přední český vyjednavač a titulkový muž Radim Pařík.

Na otázku ‚Jak zůstat relevantní i v dalších letech?‘ odpovídají i další osobnosti byznysu, showbyznysu, ale také medicíny. Například vyhlášená pohybová lékařka Karolína Velebová, která se stará o řadu vrcholových sportovců včetně olympioniků. Dědička kávového impéria Christina Meinl ukazuje na historii legendární firmy, jak důležité bylo pro její přežití a dlouhodobý úspěch ochota radikálně se změnit a začít znovu téměř od nuly. 

Partner Penta Investments Václav Jirků popisuje, jak důležitou roli bude hrát soukromý sektor ve zdravotní péči a sociálních službách.

O duševním zdraví, wellbeingu a o tom, jak jich dosahovat pomocí moderních technologií, hovoří Jiří Diblík, spolutvůrcem globálně úspěšné wellbeingové a mental health aplikace VOS Health.

Páté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.

Reklama

Související

Kovanda: Povodně státní schodek nejspíš nezvýší, pomohou přebytkové místní rozpočty

Přečíst článek
Premiér Petr Fiala (vpravo) a ministr financí Zbyněk Stanjura (vlevo) při prohlídce poškozeného mostu v Ratibořské ulici v Opavě.

Lukáš Kovanda: Brusel Česku miliardy na pomoc s povodněmi nepošle. Vláda lidi mystifikovala

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme