Kryptoměny vedle bohatých kupují i ti nejchudší, a to je problém, zní z ECB
Každá desátá domácnost v eurozóně vlastní kryptoaktiva, jako je například bitcoin. U bohatých lidí je přitom jen o málo větší pravděpodobnost, že nějaká mají, než je tomu v případě chudých lidí. Ukázaly to výsledky průzkumu, který si nechala udělat Evropská centrální banka (ECB).
Trh kryptoměn dlouhodobě vykazuje prudké cenové výkyvy a zejména v poslední době prochází výraznou turbulencí. Úřady se proto snaží odhadnout, zda by prudké cenové výkyvy v tomto relativně novém segmentu finančního systému mohly znamenat hrozbu pro rozpočty domácností.
Průzkum ECB se zaměřil na očekávání spotřebitelů a zjistil, že v průměru deset procent domácností v šesti zemích, kde se průzkum konal, vlastní kryptoaktiva. Podíl takových domácností je od šesti procent ve Francii po 14 procent v Nizozemsku.
ECB sama - stejně jako regulační orgány v některých dalších zemích včetně Spojených států - přitom lidi před nákupem bitcoinů a dalších kryptoměn už několikrát varovala.
Kryptoměny jsou založené na ničem a měly by být regulovány, aby se lidé vyhnuli spekulacím se svými životními úsporami. V nizozemské televizi to dnes řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Obává se, že lidé, kteří nerozumějí riziku, mohou přijít o všechno a být velmi zklamaní. Proto se domnívá, že by měly být kryptoměny regulovány.
Šéfka ECB: Kryptoinvestoři dávají všanc životní úspory. Digitální měny mají nulovou hodnotu
Money
Kolem 37 procent respondentů v průzkumu oznámilo, že vlastní kryptoměny v objemu do 999 eur (24 644 korun), zatímco 29 procent jich drží kryptoměny v objemu 1000 až 4999 eur (24 669 až 123 320 korun) a 13 procent v objemu 5000 až 9999 eur (123 335 až 246 646 korun). Zbytek jich investoval víc.
Ve všech sledovaných zemích pak průzkum ukázal, že u 20 procent nejbohatších respondentů byla nejvyšší pravděpodobnost, že vlastní kryptoměny. Digitální mince ale podle průzkumu vlastní větší podíl domácností s nižšími příjmy než těch, které patří ke střední třídě.
„V průměru ve sledovaných zemích platí, že u mladých dospělých mužů a velmi vzdělaných respondentů je větší pravděpodobnost, že investují do kryptoaktiv,“ uvedla ECB. „Co se finanční gramotnosti týče, pak u respondentů, kteří se zařadili buď na nejvyšší, nebo na nejnižší úroveň z hlediska výsledků finanční gramotnosti, byla vysoká pravděpodobnost, že drží kryptoaktiva."
Kurzy kryptoměn v posledních dnech zažívají strmý pád a řada lidí jim věští konec. Přesto aktiva jako bitcoin či ether tady již téměř jistě zůstanou, protože je kolem nich již vybudovaná dostatečná infrastruktura včetně možnosti jimi platit. Právě to nabízí v Česku společnost GoCrypto, kterou mají v terminálech Global Payments stovky místních obchodníků. Mohou přijmout kryptoměnu a pak si vybrat, zda chtějí koruny nebo si nechat třeba bitcoin. Přitom česká centrální banka bitcoiny za platidlo neuznává. „ČNB se chová zcela korektně. Mluvíme s nimi, nijak nám nebrání. Od roku 2024 navíc bude ve všech zemích EU fungovat legislativa, která konečně srovná podmínky pro všechny a nadefinuje, jak tu vlastně kryptoaktiva vnímat,“ říká Luka Planinc, právník GoCrypto a přední odborník na krypto-legislativu.
Krypto se v Česku rozjíždí ve velkém. Nyní přijde regulace, říká odborník na právní otázky kryptoměn
Leaders
Evropská centrální banka tato data zveřejňuje poprvé. Citovala je v článku, který zveřejnila jako součást zprávy o finanční stabilitě.
Bitcoin se v úterý po poledni prodával zhruba za 29 350 dolarů (676 370 korun), a za posledních 24 hodin tak vykazoval asi pětiprocentní pokles, ukazují záznamy na specializovaném serveru CoinDesk. Loni v listopadu se dostal na rekordních téměř 69 tisíc dolarů, od té doby ale ztratil polovinu hodnoty a teď prochází značnými výkyvy.
ECB zopakovala své dlouhodobé stanovisko, že kryptoměny nejsou vhodné pro většinu drobných investorů. Úřady v Evropské unii ECB zároveň vyzvala, aby urychleně schválily nová pravidla ke kryptoaktivům.
Technologický sektor zažívá prudké výprodeje a ty s sebou táhnou dolů i svět kryptoměn, který jen za poslední týden odepsal v tržní kapitalizaci stovky miliard dolarů.
Ondřej Hartman: Trh kryptoměn zažívá peklo. Nevyhnutelně
Názory
Průzkum očekávání spotřebitelů začala ECB vydávat v roce 2020. Provádí jej každý měsíc na vzorku obyvatel Belgie, Francie, Německa, Itálie, Nizozemska a Španělska. Průzkum je v pilotní fázi a ECB zatím nezveřejňuje kompletní výsledky.
Další zprávy ze světa kryptoměn čtěte zde
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
