Rusové chtějí omezit vývoz hnojiv. Evropu zasáhne potravinová krize
„Otázkou není, zda se svět zažije potravinou krizi, ale to, jak velká bude,“ popisuje pro BBC ředitel jedné z největších světových společností na výrobu hnojiv dopady ruské invaze na Ukrajinu.
Válka na Ukrajině způsobí celosvětový šok v dodávkách a cenách potravin, prohlásil v rozhovoru pro BBC Svein Tore Holsether, ředitel společnosti Yara International, která dodává hnojiva do 60 zemí světa. Velkou část surovin k jejich výrobě ale nakupuje právě v Rusku. Tvrdě na ní dopadají současné západní sankce, stejně tak i odvetná opatření ruské vlády, která vyzvala výrobce hnojiv k zastavení jejich exportu.
„Už před válkou jsme se potýkali s problémy v dodavatelských řetězcích. Současný výpadek se zásadně dotkne celé severní polokoule, letošní sklizeň je tak kvůli nedostatku hnojiv v ohrožení,” dodal Holsether. Yara International proto intenzivně hledá další zdroje, ale její možnosti jsou podle Holsethera v tak krátkém čase značně omezené.
Kromě toho, že Rusko i Ukrajina patří mezi největší zemědělské exportéry, je produkce evropských potravin ve velké míře závislá na ruském potaši a fosfátu – klíčových surovinách pro výrobu hnojiv. Produkce evropských potravin je ze čtvrtiny závislá na surovinách z Ruska.
„Polovina světové populace je závislá na potravinách produkovaných díky hnojivům. Když ta zmizí z trhu, o polovinu klesne i potravinová produkce,“ varuje Holsether.
Drahý plyn tvrdě dopadá na výrobce hnojiv
K výrobě čpavku, klíčové složky dusíkatých hnojiv, je navíc zapotřebí obrovské množství zemního plynu. Evropské závody Yara International jsou tak navíc závislé na dodávkách ruského plynu, jehož velkoobchodní cena raketově vystřelila. A situace se navíc mění každým dnem.
Už loni musela firma kvůli drahému plynu dočasně omezit výrobu na asi 40 procent své kapacity. Dodávky omezili i další výrobci.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh v pondělí poprvé vystoupala na 345 eur (8900 korun) za megawatthodinu (MWh). Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující. 
Burzovní cena plynu v EU vystoupila na 345 eur za megawatthodinu
Money
Nezdravá závislost na Rusku
V kombinaci s vyššími sazbami za přepravu, sankcemi vůči Bělorusku (dalšímu hlavním dodavateli potaše) a extrémnímu počasí už loni skokově vyrostly ceny hnojiv, což přispělo i k prudkému nárůstu cen potravin.
Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) upozorňuje, že lze očekávat další zdražování potravin. Obavy z napětí v oblasti Černého moře měly na trhy se zemědělskými komoditami vliv ještě před vypuknutím konfliktu na Ukrajině. Jeho delší trvání by podle analytiků mohlo mít výrazný dopad na export obilí.
Podle Holsethera musí Evropa z dlouhodobého hlediska snížit svou závislost na Rusku, i pokud jde o globální produkci potravin. „Reakce na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu ale na druhé straně musí být silná. Situace, které nyní čelíme, je proto velmi obtížná,“ uzavírá.
Ukrajině dochází potraviny, proto je nebude vyvážet. To bude dále tlačit na růst cen základních potravin i jinde ve světě, včetně Česka. 
Ukrajina se bojí hladomoru. Končí s vývozem potravin
Money
Hrozí další surovinová krize? Potaš je hnojivo, užívá se při výrobě skla, v textilním a papírenském průmyslu, při výrobě mýdel i pracích prášků.
Problém. Ukrajinské dráhy přestávají přepravovat běloruský potaš
Politika
Pražská burza ráno klesla o více než šest procent, rakouská přes sedm procent. V závěru dne pražská burza ztráty zmírnila, přesto zavřela na nejnižší hodnotě od loňského 4. srpna. Šlo o nejvýraznější denní pokles od poloviny března 2020.
Výklep na burzách. Od ledna se evropské akcie zřítily minimálně o pětinu
Money
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh v pondělí poprvé vystoupala na 345 eur (8900 korun) za megawatthodinu (MWh). Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující.
Burzovní cena plynu v EU vystoupila na 345 eur za megawatthodinu
Money
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
