Tsunami a havárie jaderné elektrárny ve Fukušimě v roce 2011 zásadně změnily požadavky na bezpečnost atomových zdrojů i daleko za hranicemi Japonska. Brutální destrukce ukrajinské energetiky, kterou se Putinova armáda snažila zlomit odpor houževnatého protivníka, mění pohled na bezpečnost v rámci celého odvětví. Proměna energetiky, a to nejenom na Ukrajině, směřuje k vyšší odolnosti proti hrozbám reálných i hybridních válek. Zkušenosti z poslední ukrajinské zimy budou studovat bezpečnostní analytici i byznysmeni, kteří chtějí zachytit nejnovější trendy, píše ve své analýze na Export.cz Jan Žižka, editor časopisu Moderní ekonomická diplomacie.

Celému světu je jasné, že bez dodávek zbraní ze zahraničí Ukrajina ruské agresi čelit nedokáže. Prakticky to samé ale v posledních měsících platí o dodávkách generátorů, transformátorů, jednotlivých dílů energetické infrastruktury a celkové finanční i materiálové pomoci, která směřuje do akutní obnovy ukrajinské energetiky. Její kolaps by znamenal tragédii pro obyvatele napadené země, ohrozil by válečnou ekonomiku a citelně oslabil také armádu.

To se naštěstí nestalo. Ukrajinská energetika v posledních měsících zaznamenala velké ztráty, ale díky enormnímu úsilí přežila a na začátku března už dokonce byla opět schopna uspokojit poptávku země po elektřině. Ta je ovšem na podstatně nižší úrovni než před válkou.

Vyhrát budoucí mír 

Ukrajinci ještě zdaleka nemají vyhráno, musí počítat s dalšími ruskými útoky, jejich úvahy už přesto přirozeně směřují i do vzdálenější budoucnosti. Jak ukazují příklady zemí jako Irák nebo Afghánistán, vyhrát válku ještě neznamená vyhrát mír, který po válce přichází. Ukrajina bude nejspíš dál čelit bezpečnostním hrozbám ze strany svého východního souseda. Mnozí analytici její budoucnost přirovnávají k situaci, v níž se celá desetiletí nachází Izrael. Bez odolné a bezpečné energetiky, připravené na nové útoky, nelze čelit agresorovi ani v budoucnu „vyhrát mír“.

Zvýšené bezpečnostní hrozby se netýkají pouze Ukrajiny. Jak upozorňuje přední český energetický odborník Jaroslav Míl, mimo jiné někdejší šéf společnosti ČEZ, nebezpečí nevyplývá pouze z rizika přímé vojenské konfrontace. „Musíme být připraveni na hrozby hybridní války včetně kybernetických útoků. Energetickou bezpečnost je nutné zajistit nejen v době míru, ale také v době hybridních konfliktů i války v blízkosti našich hranic,“ dodává Jaroslav Míl.

Jaroslav Míl: Sedm bodů, které zachrání českou energetiku

Názory

Jeden z nejfundovanějších expertů na energetiku a bývalý šéf ČEZ Jaroslav Míl popisuje pro newstream.cz v sedmi bodech svůj pohled na to, jakým směrem a v jakých krocích by se měla ubírat česká energetika, aby přežila současné výzvy. Doporučuje, co by se mělo stát, aby Česko mělo bezpečný systém a přiměřeně drahou elektřinu a plyn.

Jaroslav Míl

Přečíst článek

Bezpečnostním analytikům, energetickým expertům i byznysmenům poskytnou ukrajinské zkušenosti z poslední zimy spoustu studijního materiálu. Ukázalo se, jaké mohou být důsledky, když se naplní ty nejhorší bezpečnostní hrozby. Budou vznikat analýzy, jak se na takové situace lépe připravit. „Ukrajinské know-how“ se v tomto směru ještě rozšíří. Země bude svou energetiku dál opravovat minimálně celý letošní rok, a to i v případě, že by už teoreticky dalším ruským útokům nečelila. A pak přijde budování nové energetiky – v ideálním případě odolnější, postavené na nových řešeních a moderních technologiích, z velké části mnohem decentralizovanější, ale na druhé straně více propojené s Evropskou unií.

Propojení s Evropou 

Jeden ze základních předpokladů pro zvládnutí zimy 2022/23 si Ukrajina vytvořila prakticky v době, kdy Rusko zahájilo loňskou agresi. Ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko připomněl, že pouze několik hodin před invazí se jeho země odpojila od ruské i běloruské sítě a začala fungovat v izolovaném režimu. Už v polovině března se Ukrajinci připojili k Evropské síti provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E). V létě napadená země dokonce proud vyvážela, později mohla naopak spoléhat na evropské dodávky v nouzových situacích.

Propojení přenosových sítí mnozí pozorovatelé uvádějí jako typický příklad jedné z oblastí, v nichž je možné integrovat Ukrajinu do Evropské unie, aniž by k tomu bylo nutné její formální členství. „Nic nebrání tomu, abychom rychleji propojovali ukrajinskou a moldavskou síť s tou evropskou a synchronizovali je,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza. O kvalitě života podle něj rozhoduje především to, jak se integrují ekonomiky, ne nutně to, jestli země posílá do Evropského parlamentu své europoslance.

Tomáš Prouza: České firmy mají u Ukrajinců dobrou pověst. Teď ještě uspět v mezinárodních tendrech

Leaders

V rámci novodobého „Marshallova plánu“  na Ukrajinu zamíří zahraniční investice a rozvojová pomoc minimálně v řádu stovek miliard dolarů. Česko má dnes na Ukrajině velmi dobrou pověst a tuzemským firmám se i díky tomu nadějně otevírají dveře k zakázkám na rekonstrukci a modernizaci země. Jak ale upozorňuje v rozhovoru pro Export.cz viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza, nejtěžší bude uspět v nadnárodních tendrech. „Tady vnímám největší riziko,“ řekl bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti, který také stojí v čele Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Jan Žižka

Přečíst článek

Zatímco v době ruského bombardování potřebovala pomoc napadená země, v dlouhodobém horizontu by měl naopak dovoz energií z Ukrajiny posílit bezpečnost Evropy, která hledá náhradu za ruské suroviny. Prezident Volodymyr Zelenskyj prohlašuje, že „Ukrajina a Evropská unie už nejsou oddělenými subjekty evropského života“. Z hlediska energetické bezpečnosti tato na první poslech možná až příliš vzletná fráze dává smysl.

Ukrajina má potencál stát se „zeleným hubem” Evropy

Cílem ukrajinské vlády je v rámci budoucí obnovy země vybudovat „zelený hub“, který může Evropu zásobovat. Ukrajina má dobré předpoklady pro rozvoj obnovitelných zdrojů. Podobná situace jako u elektřiny se rýsuje také v případě zemního plynu. Zatím tato klíčová surovina putuje z Evropy na Ukrajinu, v budoucnu to má být naopak. Podle vládního poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara by přes Ukrajinu mohly z oděského přístavu do Evropy v ideálním případě směřovat tamním potrubím ropa i plyn. A „zelený hub“ by se postupně podílel na přechodu k bezemisním plynům. Ukrajina má jako významná agrární země velký potenciál pro výrobu biometanu, výhledově i zeleného vodíku.

Bez obří finanční pomoci ve výši stamiliard dolarů se rekonstrukce tamní ekonomiky neobejde, ale rozhodujícím faktorem nakonec bude něco jiného. „Úspěšné obnovy Ukrajiny dosáhnete jedině tím, že jí umožníte přístup na evropský trh,“ upozorňuje Jaroslav Míl. Kdyby se měla z této země stát natrvalo dotovaná oblast, byla by to cesta špatným směrem. Také evropský byznys, včetně českých firem, který dnes míří na Ukrajinu, potřebuje jasnou perspektivu. Evropanům určitě dává smysl investovat a obchodovat v zemi, která se časem zbaví závislosti na rozvojové pomoci a sama nabídne okolnímu světu přidanou hodnotu.

Šéf Exxonu: Energetická politika EU? To je šílenství. Raději se od Evropy držíme zpátky

Leaders

Generální ředitel americké ropné společnosti ExxonMobil Darren Woods kritizoval energetickou politiku Evropské unie. Podle něj zašla až příliš daleko a represivní opatření proti fosilním palivům v Evropě teď velké energetické společnosti nutí, aby přehodnotily své plány a případně investovaly jinde. Woods to řekl na každoroční konferenci CERAWeek, která se v těchto dnech koná v Houstonu.

ČTK

Přečíst článek

Odolnost a decentralizace

Ukrajinci prokázali mimořádnou odolnost nejenom v bojích na frontě, ale i při krizové zimní obnově energetiky. Přesto je jasné, že musí postavit také mnohem odolnější infrastrukturu. Prvotním cílem ruských útoků se staly sítě, rozvodny, transformátory, tím dalším samy energetické zdroje. Infrastruktura by měla částečně, v rámci možností, zamířit pod zem. Zjevným řešením je decentralizace velké části energetiky, která bude doplňovat tamní jaderné elektrárny. Jejich role – aspoň podle stávajících představ v Kyjevě – do budoucna ještě posílí.

Premiér Denys Šmyhal vidí v krizové situaci řešení mimo jiné v plynových turbínách a malých mobilních plynových zdrojích. Otázkou zůstává, jak velkou část potřeb energie je vůbec možné takto výhledově pokrýt. Náhrada tradičních zdrojů se podobným způsobem mnohonásobně prodraží a zřejmě narazí na limity i v dnešní době, kdy je všem jasné, že na bezpečnosti příliš šetřit nelze.

Časem se nejspíš prosadí modely, které jinde ve světě nabízí například česká společnost Tedom. Její kogenerační jednotky se stávají v kombinaci s obnovitelnými zdroji součástí agregačních bloků, virtuálních elektráren, které kromě samotné energie nabízejí také flexibilitu – přizpůsobení výroby potřebám celé elektroenergetické soustavy. Tedom už v minulosti kogenerační jednotky na Ukrajinu dodal, další tam míří v rámci humanitární pomoci. Výhledově by podobné zdroje mohly místo klasického zemního plynu využívat bioplyn, podobně jako kogenerační jednotky dodané Tedomem do Německa.

Rusko už plynovou válku fakticky prohrálo, říká Vladimír Hlavinka

Money

Válka na Ukrajině mimo jiné připomněla, že decentrální energetika posiluje bezpečnost dodávek elektřiny a tepla. „Jednu velkou elektrárnu můžete vyřadit z provozu rychle, ale v případě decentrálních zdrojů byste se musel hodně snažit, abyste narušil celou síť,“ říká v rozhovoru pro Export.cz Vladimír Hlavinka, generální ředitel společnosti Tedom, která vyváží plynové kogenerační jednotky do více než 50 zemí světa.

Jan Žižka

Přečíst článek

Významnou součástí „zeleného hubu“ se má podle Volodymyra Zelenského stát kromě diverzifikace zdrojů také rozvoj úložišť elektrické energie. „Na těchto nových technologiích chceme spolupracovat se Spojenými státy a Evropou,“ prohlásil ukrajinský prezident na únorové bezpečnostní konferenci v Mnichově. Jeho země kromě toho už dnes disponuje největšími zásobníky zemního plynu v Evropě.

Ukrajina měla už před poslední ruskou agresí nadějně nakročeno v oboru informačních technologií, což se může hodit při rozvoji digitální energetiky. Chytré sítě, které propojují toky energií s toky dat, jsou přitom základním předpokladem pro úspěšné fungování decentralizovaného systému. Ukrajina může díky očekávané rekonstrukci a modernizaci celé ekonomiky získat v této oblasti další know-how, které bude zajímavé i pro okolní svět.

Článek vyšel také na Export.cz