Šokové zchlazení, neuroblokátory i genové mutace. Vědci mají lék na chronické bolesti
Z výzkumů bolesti má samozřejmě užitek v první řadě člověk. Bolest je sice užitečná, protože varuje před zdravotním problémem, ale kdo by ji chtěl pociťovat pořád? Schopnost trvale ji odstranit by však mohla mít dalekosáhlý dopad a změnit třeba i chovy hospodářských zvířat, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Prostředků proti bolesti je sice v arzenálu lékařů dost, ale mají své limity. Ne vždy zabírají dostatečně a ke všemu ještě mívají vedlejší účinky. Proto je každý nový, bezpečnější způsob odstranění bolesti vítán.
Teď zrovna zpráva o jedné takové možnosti přišla ve špičkovém vědeckém časopise Science. Výzkumníci ze Severozápadní univerzity v městě Evanston v americkém státě Illinois v ní popsali postup, jak zabránit přenosu signálů o vzniku bolesti díky ochlazení nervu. Zatím jen při pokusech s laboratorním potkany umístili drobnou operací kolem příslušného nervu tenounký měkký implantát – jakoby na něj nasadili manžetu. Do implantátu vháněli malinkou hadičkou plyn perfluoropentan, který další chemickou reakcí se suchým dusíkem prostor kolem implantátu ochladil na deset stupňů Celsia. To stačilo na znecitlivění nervu a přerušení přenosu signálů. Potkan pak z daného místa necítil bolest.
Zákrok je nejlépe proveditelný na dobře přístupném místě, tedy v končetinách. Implantát není třeba chirurgicky odstraňovat. Po čase se v těle sám bezpečně rozpustí a jeho zbytky se přes ledviny vyplaví z těla. Možná bude časem dávat smysl použít takovýto postup i v lidské medicíně, uvidíme.
S nadměrným množstvím kyseliny močové v krvi je spojována zejména závažná a velmi nepříjemná dna či další problémy s ledvinami. Podle nejnovějších studií však tato látka v těle předznamenává celou řadu chorob, zejména civilizačních. Kyselina močová přitom souvisí s lidskou evolucí a bojovat odbourávat ji z těla lze různými technikami. Kyselé ovoce a zelený čaj jsou jen začátek.
Biohacking: Pětina světové populace má příliš kyseliny močové. Pomoci může půst
Enjoy
Rypoši vzdorují mravenčím štípancům
Ale ve výzkumu jsou i jiné možnosti, jak lze zabránit přenosu signálů o bolesti i bez chirurgického zásahu.
V subsaharské Africe žijí hlodavci velikosti myší nazývaní rypoši. Některé jejich druhy jsou mezi biology proslulé svou necitlivostí k bolesti. Ukázalo se, že jejich iontové kanály, které v nervových buňkách umožňují přenosy signálů o bolesti, část iontů nepřenesou, takže informace o bolesti k neuronům nedorazí.
Podle jedné hypotézy se tato vlastnost postupně u rypošů vyvinula v důsledku toho, že jsou stále vystaveni štípancům tamních nebezpečných mravenců. V současné době probíhá výzkum, jestli by se podobný stav jako u rypošů nedal ovlivnit pomocí léků. Jednou by z toho mohla být terapie pro snížení chronické bolesti u lidí.
Je to postup, který může naše potomky ochránit před nebezpečnými nemocemi. Zatím ovšem „jenom“ zkomplikoval život třem dětem. Umělý zásah do lidských genů má potenciál zabránit tomu, aby lidé onemocněli chorobami ovlivněnými genetickými dispozicemi. Otázka teď ovšem zní, jak to udělat správně, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Varovný příběh z vědy: Na honbu za slávou a patenty teď doplácejí tři batolata
Enjoy
Geny v hledáčku vědců
A jako v celé biologii také tady jsou ve hře geny. Vědci už našli několik genových mutací, které se velice výjimečně objevují u lidí a mohou se dědit, a jež limitují vnímání bolesti. Osoby s těmito mutovanými geny nic nebolí, na druhou stranu se však snáze poraní.
U lidí mohou vědci takové genové mutace pouze sledovat a popisovat. U pokusných zvířat je však už dokážou vytvářet. V laboratořích různě ve světě žijí myši, u nichž vědci zablokovali gen, který řídí vytváření iontového kanálu. Ten se pak dostatečně nevytvoří a myši jsou na tom podobně jako zmínění rypoši – bolest nevnímají, protože se o ní nervové buňky „nedozvědí“. Další experimentátoři vytvořili genovými úpravami myši, jimž se nevytvářejí enzymy potřebné pro vnímání bolesti přímo v mozku.
V lidské medicíně určitě nikdo nebude měnit tyto geny (alespoň ještě hodně dlouho ne). Ale možná se podaří vytvořit léky, které jejich činnost na požadovanou dobu zablokují.
Vědci pracují na tom, aby dokázali v dlouhém předstihu zjistit, zda člověk bude v blízké či vzdálenější budoucnosti trpět Alzheimerovou nemocí. Už proto, že by tím zdravotnictví ušetřilo spoustu peněz. Jinou věcí je, jestli se budoucí pacient chce opravdu dozvědět, co ho čeká.
Chcete, aby vám věda předpověděla nezvratný osud? Snad ani ne
Enjoy
Pokrok, nebo pokrytectví?
Ale je tu ještě jiný obor, v němž by blokování bolesti mohlo být ekonomicky užitečné. Velkochovy hospodářských zvířat. Debatu na toto téma otevřel už před třinácti lety americký filozof Adam Shriver (nyní působí na Drakeově univerzitě) v odborném časopise Neuroethics.
„Když už se nemůžeme vyhnout velkochovům připomínajícím továrny, měli bychom aspoň zmenšit utrpení zvířat. Zvířata vytvořená genetickým inženýrstvím, která nebudou pociťovat bolest, jsou nejpřijatelnější možností, jak můžeme stále jíst maso, ale nenutit zvířata trpět,“ tvrdí Shriver.
Lidé by si tedy mohli pochvalovat, že za jejich jídlem či koženými módními doplňky není skryto žádné utrpení, protože jatečná zvířata už nic takového necítí. Genetické modifikace hospodářských zvířat jsou technicky možné, ale do praxe se ještě nedostaly, protože schvalovací orgány jsou hodně opatrné. Ale jednou tu možná opravdu budeme mít zvířata, která při jakémkoli zacházení ani na jatkách nevnímají žádnou bolest. Přivítáme to jako pokrok? Nebo jako symbol našeho pokrytectví?
Genově upravené zemědělské plodiny by se mohly už příští rok objevit na polích v Anglii. Ta by se tak mohla stát vzorem pro Evropskou unii, která genově upraveným rostlinám klade spoustu administrativních překážek, komentuje vědecký novinář Josef Tuček. I v EU se ale prosazuje názor, že nepoužívat poznatky vědy škodí zemědělcům i spotřebitelům.
Genové inženýrství se zase přiblížilo k evropským polím
Money
Další aplikace vědy v byznysu z pera Josefa Tučka čtěte zde
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Jak se udržet v kondici a vytvářet dlouhodobou hodnotu? Snaha udržovat se v souladu s nároky doby je hlavní téma aktuálního magazínu Newstream CLUB, který nyní vychází, s podtitulem VYJEDNEJTE SI SVŮJ ŽIVOT.
Proč se vyjednávání stává jednou z hlavních dovedností pro budoucí úspěch, vysvětlí přední český vyjednavač a titulkový muž Radim Pařík.
Na otázku ‚Jak zůstat relevantní i v dalších letech?‘ odpovídají i další osobnosti byznysu, showbyznysu, ale také medicíny. Například vyhlášená pohybová lékařka Karolína Velebová, která se stará o řadu vrcholových sportovců včetně olympioniků. Dědička kávového impéria Christina Meinl ukazuje na historii legendární firmy, jak důležité bylo pro její přežití a dlouhodobý úspěch ochota radikálně se změnit a začít znovu téměř od nuly.
Partner Penta Investments Václav Jirků popisuje, jak důležitou roli bude hrát soukromý sektor ve zdravotní péči a sociálních službách.
O duševním zdraví, wellbeingu a o tom, jak jich dosahovat pomocí moderních technologií, hovoří Jiří Diblík, spolutvůrcem globálně úspěšné wellbeingové a mental health aplikace VOS Health.
Páté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
