Loňské povodně byly osmou nejdražší světovou škodou

Přímá škoda způsobená přírodními katastrofami v roce 2024 činí podle odhadů 417 miliard dolarů, což je o 15 procent nad desetiletým průměrem, uvádí studie Gallagher Re: Natural Catastrophe and Climate Report 2025. Jen sedm z loňských globálních škod přitom svou ekonomickou hodnotou překonalo povodně způsobené tlakovou níží Boris, které v září zasáhly střední Evropu v čele s Českem.

Úplně nejvyšší vyčíslené celkové škody v hodnotě 78 miliard dolarů měl loni na svědomí hurikán Helene, který koncem září zasáhl východní pobřeží USA. Následuje další z hurikánů, tentokrát říjnový Milton, který v USA a Mexiku způsobil škody za 35 miliard dolarů. Nejdražší evropskou katastrofou byly podle analytiků zajišťovací makléřské společnosti Gallagher Re říjnové bleskové záplavy ve španělské Valencii, které způsobily škody za 12 miliard dolarů.

Ničivé povodně

Druhou evropskou a osmou světovou nejnákladnější škodou loňského roku jsou pak následky tlakové níže Boris, která v týdnu od 11. do 18. září 2024 zasáhla devět zejména středoevropských států v čele s Českou republikou. Odhad ekonomických škod podle Gallagher Re činí v celém zasaženém středoevropském regionu 9 miliard dolarů, tedy v přepočtu přibližně 218 miliard korun.

Zářijové povodně patřily v celém našem regionu k historicky největším přírodním katastrofám, zároveň je ale jasně vidět, že protipovodňová opatření, která následovala po povodních v letech 1997, 2002 a 2013 výrazně pomohla redukovat škody a jejich finanční dopady. Zatímco byla velmi dobře chráněna zejména velká města, venkovské oblasti zaznamenaly proporčně větší škody. „Právě do méně urbanizovaných oblastí by tak do budoucna mělo směřovat více investic preventivního charakteru,“ říká Michael Dubský, ředitel péče o klienty společnosti RENOMIA, která je se společností Gallagher akcionářsky propojená.

Škody v samotném Česku podle odhadů ministerstva financí činí mezi 25 a 30 miliardami korun. Z toho je dle dat České asociace pojišťoven (ČAP) pojištěná škoda na majetku firem a domácností okolo 19 miliard korun. Pro ilustraci: RENOMIA, největší tuzemský pojišťovací makléř, eviduje u svých klientů z řad firem a jiných právnických osob celkem 1 201 škod souvisejících se zářijovými povodněmi v celkové odhadované výši přes 2 miliardy korun. Pět klientů RENOMIA utrpělo při zářijových povodních škody nad sto milionů korun.

Do přehledu nejvýznamnějších škod v letošním vydání Gallagher Natural Catastrophe and Climate Report se dostalo ještě dalších šest událostí, které zasáhly i Českou republiku. Nejnákladnější z nich byly podle studie jarní mrazy, které způsobily škody zejména zemědělcům. V celém zasaženém regionu, který kromě Česka zahrnuje ještě Německo, Rakousko a Francii, byly tyto škody vyčísleny na 670 milionů dolarů, v přepočtu přes 16 miliard korun. Následují škody způsobené třemi středoevropskými letními bouřkami Wibke, Zoe a Elke. Škody na českém území podle studie způsobila i velikonoční silná konvektivní bouře, což je označení pro meteorologický jev, který zahrnuje buď tornádo, silný ničivý vítr nebo velké kroupy.

Z globálního pohledu tvořily výraznou většinu škod zaznamenaných za loňský rok ty, které vznikají na základě atmosférických jevů, tedy mají spojitost s počasím a klimatem. Vyčísleno celkovou škodou, pouze 15 z 417 miliard dolarů připadalo na ostatní jevy, jako je například zemětřesení.

„I nadále jsme svědky výrazného vlivu klimatické změny na průběh jednotlivých přírodních katastrof i širších vzorců projevů počasí. Přestože loňské pojištěné škody ve výši 154 miliard dolarů nebyly absolutním rekordem, jedná se o objem 27 procent nad desetiletým průměrem a lze pozorovat i prokazatelný růstový trend. V posledních letech se také častěji stáváme svědky mnoha sice menších, nicméně bezprecedentních přírodních katastrof. Příkladem jsou loňské dubnové povodně ve Spojených arabských emirátech. Oproti tomu zářijové povodně v České republice byly z hlediska zajistného trhu událostí dobře modelovaným rizikem, které je přiměřeně zohledněné v ceně zajištění,“ říká Jan Hrevuš, Head of Gallagher Re Prague.

Nejnákladnější přírodní katastrofy se zásahem na území České republiky (2024)

Událost	Období	Celková škoda (mil. USD)
Tlaková níže Boris a povodně	září	9000
Jarní mrazy	duben	670
Bouře Wibke	červen	550
Bouře Zoe	červen	325
Bouře Elke	červenec	270
Velikonoční bouře	duben	100

Nejničivějšími atmosférickými jevy uplynulého roku byly tropické cyklony (161 miliard dolarů), povodně a záplavy (109 miliard), silné konvektivní bouře (84 miliard) a sucha (27 miliard). Celkem statistici zaznamenali za loňský rok 60 událostí se škodou nad miliardu dolarů, což je o 9 víc, než činí desetiletý průměr. Více než polovina, konkrétně 33, z miliardových škod se týká USA.

Studie kromě celkových škod eviduje i kategorii tzv. pojištěných škod (insured losses), které v roce 2024 dosáhly hodnoty 154 miliard dolarů. Škody, které nejsou kryté žádným pojištěním, tedy tzv. Protection GAP, dosáhly tedy podílu hodnoty 63 procent, což je o 4 procentní body výše, než je desetiletý průměr.