Lovci nehod v cizině cílí na neznalé lyžaře. Spoléhat se jen na kartičku zdravotní pojišťovny může přijít na miliony.
Téměř dvacet procent Čechů, kteří se vypraví na lyže do ciziny, se nijak speciálně nepojišťuje a spoléhá se jen na svou kartu zdravotní pojišťovny, jak vyplývá z posledního průzkumu KB Pojišťovny. To se jim však nemusí vůbec vyplatit, protože kvůli „lovcům nehod“ na ně mohou tvrdě dopadnout platby i za jiné než léčebné výlohy. A ty se mohou podle pojistných expertů vyšplhat i do statisíců či milionů korun. Přečtěte si na co si dát pozor, když se chystáte lyžovat v cizině.
V rámci Evropy se spousta Čechů často vůbec nepojišťuje, protože se spoléhá na kartičku své zdravotní pojišťovny. Pokud cestujete jako turisté a procházíte se po městě, může vám to i stačit. Takzvaný evropský průkaz pojištěnce vás totiž opravdu chrání do té míry, že máte pokryty léčebné výlohy zhruba tak, jako to je doma v Česku. „S kartičkou zdravotního pojištění EHIC má její držitel v zemích Evropské unie nárok na nezbytnou lékařskou péči ve státním zařízení, a to za stejných podmínek a za stejnou cenu (v některých zemích zdarma) jako lidé pojištění v dané zemi,“ potvrzuje Gabriela Trojanová z KB pojišťovny. Potíž podle ní nastává ale v okamžiku, kdy se vypravíte na lyžařské svahy.
Jak fungují lovci nehod
Na sjezdovkách dochází k úrazům a dalším škodám poměrně často, rozhodně častěji než při procházkách po městě. A navíc v některých alpských zemích, především pak v Itálii, operují ve velké míře i takzvaní lovci nehod. Ti se specializují na nezkušené lyžaře, ze kterých se snaží doslova „vytřískat“ velké sumy na odškodnění. V Itálii totiž pro lyžaře mimo jiné platí povinnost mít pojištění odpovědnosti, na což tito „lovci“ spoléhají a druhým faktorem pak bývá jazyková bariéra a nezkušenost lyžařů v takovýchto situacích, se kterou oni také obvykle počítají.
V praxi to pak vypadá například tak, že stojíte třeba na okraji sjezdovky, nikoho neohrožujete a kocháte se krajinou. Vzápětí pak do vás vrazí jiný lyžař, což vás odhodí do strany na jiného lyžaře. Domluvíte se sice s ním, že se mu nic nestalo a podepíšete si k tomu i nějaké dokumenty v italštině. Dodatečně se pak ale dozvíte, že jste nepodepsali, že se nic nestalo, ale přiznali naopak vlastní vinu ze srážky a dotyčného poškodili. On tak po vás najednou chce vysokou újmu za poškozené zdraví a uhrazené soudní výlohy a vše doloží ještě svými svědky, které jste ani neviděli a sami žádné nemáte. V takovém okamžiku máte pak před soudem zpravidla smůlu, a protože jste se k vině v italštině přiznali a jste povinni uhradit škody, které jdou s poplatky za překlady oficiálních dokumentů a soudně znaleckých posudků často i do milionů korun. A to, že jste srážku s lyžařem nezavinili a možná i byla zinscenovaná, nemáte přitom, jak doložit, protože nemáte ani vlastní svědky, když jste původně ani nepředpokládali, že se něco závažného na sjezdovce vůbec stalo.
Podobně jako podpis může fungovat i ústní, nesepsaná výpověď pro místní policii. „Naší klientce zezadu starší italská lyžařka přejela lyži a následně spadla a zranila si koleno. Pomoc od otce klientky nepožadovala a zavolala své známé. Následně byla přivolána také policie, která si vyžádala osobní údaje naší klientky a jejího otce. Na místě klientka situaci popsala, ale nic nesepisovali. S odstupem času otci klientky přišel dopis, ve kterém italská lyžařka žádala odškodnění. Přestože nebylo prokázáno jednoznačné zavinění naší klientky, došlo k vyrovnání ve výši 700 tisíc korun a náklady na právní zastoupení se vyšplhaly na dalších 162 tisíc korun,“ popisuje Trojanová.
A i v případě, že celá nehoda zinscenovaná nebyla se mohou náklady na takovýto případ vyšplhat do milionů korun. „Řešili jsme případ, kdy se na sjezdovce střetnul klient se starší lyžařkou, protože ho srazila jiná žena na snowboardu a ujela. U zraněné paní nakonec došlo až k totální protéze ramenního kloubu a našeho klienta, kterého soud uznal vinným, by to stálo 1,5 milionu korun,“ uvádí zpráva pojišťovny.
Co lyžování ještě může prodražit
Další faktory, které mohou vedle léčebných výdajů a lovců nehod lyžování značně prodražit pak jsou specializované záchranářské výjezdy horské služby z obtížně dostupných míst. Jen samotná přeprava vrtulníkem v Rakousku vyjde podle expertů pojišťoven minimálně na 140 tisíc korun, transport leteckým speciálem kvůli komplikovanému zranění pak může vyjít i na dvojnásobek.
Rodiny, které se spoléhají na cestovní pojištění u platebních karet a jezdí lyžovat do ciziny i se svými dospělými dětmi, by si pak měli vždy před cestou ještě ověřit také parametry své pojistky. Rodinná pojistka totiž kryje děti jen do určitého věku a může to být třeba i jen do 18 let věku, jak upozorňují pojišťovací experti.
Problémovým faktorem pak bývá podle pojišťoven také alkohol. Nejenže zvyšuje riziko nehody lyžařů, ale v mnoha zemích platí nulové limity i pro lyžaře. Pokud se pak při zranění zjistí, že jste měli v krvi alkohol, byť jen ze svařáku či jednoho piva, automaticky býváte pro tamní úřady viníkem. A v takovém případě vám podle expertů nepomůže ani cestovní pojištění, protože řada pojišťoven kvůli tomu krátí pojistné plnění. „Nejpřísnější zemí v tomto ohledu, kde nesmíte na sjezdovku ani po jednom pivu, je pak Francie,“ dodává Trojanová.
Vzdálená exotika, nákladné destinace jako USA či Kanada, extrémní expedice nebo více krátkých cest do ciziny během jednoho roku. Tak nyní cestují Češi a stále více z nich do zahraničí cestuje i na vlastní pěst. O to důležitější pak je dobře nastavená cestovní pojistka, aby byla v cizině vůbec k něčemu. Přečtěte si, jak se mění chování cestovatelů a na co vše musíte u cestovní pojistky pamatovat, pokud nechcete třeba za vrtulník či léčbu infekční nemoci platit sami.
PŘEHLEDNĚ: Kolik zaplatíte za převoz vrtulníkem bez cestovní pojistky a kolik za léčbu horečky Dengue
Money
Jak se Češi chystají letos na lyže
Tuzemské pojišťovny na problémy s vysokými výlohami lyžařů kvůli lovcům nehod upozorňují už řadu let, ale stále existuje velké množství Čechů, kteří se vypraví do ciziny lyžovat bez jakékoliv pojistné ochrany, jak vyplynulo z letošního lednového průzkumu KB Pojišťovny. Podle něj jezdí do zahraničí bez cestovního pojištění až dvacet procent českých lyžařů. Třetina si pak ani nepořizuje pojištění odpovědnosti za škodu jinému lyžaři, ze kterého se právě ty další neléčebné výlohy často hradí. Letos se do zahraničí na lyže plánuje vypravit téměř polovina z dotazované dvou tisícovky Čechů.
Největší oblibě se mezi českými milovníky zimních sportů těší jednoznačně sjezdové lyžování a teprve pak následují běžky, boby či sáňky. Na sjezdovky tak každoročně vyráží 55 procent zimních sportovců. Podle průzkumu KB Pojišťovny také vyplynulo, že Češi nejčastěji tráví zimní dovolenou v tuzemsku, druhou příčku si tradičně drží Rakousko. Během zimní sezóny vyrazí v roce 2025 většina lyžařů na hory na méně než 7 dnů a jen 10 procent jede v zimě na delší dovolenou.
Co dělat při nehodě na sjezdovce, abyste na to nedoplatili
- Neprodleně (ideálně ještě na místě nehody) kontaktovat asistenční službu (její číslo je na kartičce cestovního pojištění) a poradit se o vhodném postupu.
- Zjistit si jméno, adresu a kontakty na očité svědky události a také na případného viníka, ideální je vyfotit si jeho doklad totožnosti.
- V závažnějších případech zavolat místní policii a trvat na vyhotovení policejního záznamu.
- Zdokumentovat místo, kde k události došlo fotografií nebo kamerovým záznamem.
- Nepodepisovat nic bez řádného porozumění textu nebo při jakékoliv nesrovnalosti či pochybnosti. Pokud je podpis nezbytný, například pro policii, dopsat svůj nesouhlas na dokument anglicky nebo alespoň česky, případně doplnit popis vlastní verze celé události.
- Pečlivě uschovat všechny originály protokolů, potvrzení, účtenek, lékařských zpráv a dalších dokladů.
Vzdálená exotika, nákladné destinace jako USA či Kanada, extrémní expedice nebo více krátkých cest do ciziny během jednoho roku. Tak nyní cestují Češi a stále více z nich do zahraničí cestuje i na vlastní pěst. O to důležitější pak je dobře nastavená cestovní pojistka, aby byla v cizině vůbec k něčemu. Přečtěte si, jak se mění chování cestovatelů a na co vše musíte u cestovní pojistky pamatovat, pokud nechcete třeba za vrtulník či léčbu infekční nemoci platit sami.
PŘEHLEDNĚ: Kolik zaplatíte za převoz vrtulníkem bez cestovní pojistky a kolik za léčbu horečky Dengue
Money
Září znamená nejen návrat do školních lavic, ale podle statistik i jedno z nejrizikovějších období, co se počtu dětských zranění týče. Se zahájením školního roku a rozjezdem sportovních a zájmových kroužků totiž roste i počet úrazů. Mezi ty nejčastější patří zlomeniny a „nejnáchylnější“ bývají studenti druhého stupně základní školy. 
Se začátkem školního roku přibývá úrazů, pojišťovny občas řeší i kuriózní případy
Money
Nápad myšlený původně jako aprílový žert se vrací, tentokrát doopravdy, a ukazuje, jakými zákoutími mohou procházet inovace. Elektrické lyže, které dokážou jet do kopce, budou oficiálně v lednu vystaveny na obří Výstavě spotřební elektroniky (po světě známé jen pod zkratkou CES) v Las Vegas.
Lyže, které vyjedou do kopce. To není vtip. Novinku představuje malá švýcarská firma
Enjoy
Letní měsíce přivádí ke sportování i ty, kteří přes rok zrovna moc nesportují. Jakmile ale vyjedou za humna, touha něco zajímavého zažít a mít pak o čem vyprávět, může být pro každého silným motivátorem. Na dovolené si lidé často chtějí vyzkoušet různé aktivity od těch banálních, jako je výšlap na horu za východem slunce, až po ty adrenalinové jako jsou ferraty a lanové překážky či vodní disciplíny jako je kitesurfing nebo canooing. V mnoha destinacích se přímo v hotelích s nabídkami takovýchto aktivit předhánějí místní outdoorové agentury a zprostředkovávají je i tuzemské cestovní kanceláře. Než se ale do některého z lákavých zážitků vrhnete po hlavě, vyplatí se vědět, zda takové sporty vůbec kryje vaše cestovní pojistka a za jakých podmínek. 
Na rybolov či banální lodní výlet po moři vás někde ani nepojistí. Jak se vyznat v pojištění sportů
Money
