Nízké úrokové sazby jsou špatné pro finanční sektor, teď to bude pro zisky bank a pojišťoven lepší. Centrální banka chce utnout inflační očekávání, která jdou hlavně přes mzdy, říká ex-centrální bankéř a šéf české pobočky Expobank Lubomír Lízal. Banka aktuálně hledá kupce.  

Nedávno potvrdil majitel Expobank Igor Kim předešlé spekulace o tom, že se česká banka prodává - řekl, že hledá kupce zároveň i pro srbskou a lotyšskou pobočku... 

Zasadil bych to do širšího kontextu. Jestli dobře počítám, tak Igor Kim za život prodal a koupil více než dvacet bank v různých zemích. Jeho nedávné oznámení tedy není nic převratného, v podstatě se dá říci, že přehodnotil investiční strategii ve prospěch rychleji rostoucích trhů. Celkově je to ale dotaz spíše na naše akcionáře než na mne coby zástupce místního obchodního vedení. 

A myslíte, že chce banky prodat jako celek? 

To by nedávalo moc smysl. Já si to jeho říjnové vyjádření, jak ho prezentoval TASS a později zkratkovitě přebrala některá česká média, překládám tak, že bylo především určeno k jeho bankovní akvizici v Uzbekistánu. Bylo to ve smyslu - pokud někdo budete mít zajímavou nabídku, tak přijďte a pobavíme se o tom, jsem aktivní investor.  

Prodej firmy i spekulace o něm bývají pro zaměstnance celkem stresové období. Platí to i u vás? 

To je pravda, ale tato banka změnila majitele během své třicetileté historie na českém trhu tolikrát, že to zas tak nikdo neřeší. Stresové to bývá především tam, kde je nejistota nad tím, co s firmou dál bude. Když někdo chce koupit konkurenci a pak ji zavřít. Což je jiný případ než v našem případě, kde se – potenciálně – kupuje hlavně pozice na trhu a bankovní know-how s tím spjaté. Samozřejmě pro management to je trošku složitější situace, protože pokud přijde nový vlastník, může změnit obchodní strategii.  

Malé banky snáší nízké úroky hůře než ty velké

Ovlivňuje to tedy plánovaní ve smyslu dlouhodobosti strategie? 

Přesně tak. Plus i tím způsobem, že management by neměl dělat nevratné kroky. 

Jaký byl pro vás letošek z obchodního hlediska? 

Z obchodního hlediska průměrný, z finančního ještě pořád slabý, ale příští rok to už bude dobré. Platí to, že menší banky jsou na tom při nízkých úrocích hůře než ty velké. I když situace, když jsou úrokové sazby nízké a inflace vysoká, to ve finančním sektoru nesvědčí nikomu, to nemají rády ani pojišťovny.  

Co je nejsilnější stránka Expobanky? 

Jako menší banka si můžeme svobodněji vybírat segment, na který se zaměřujeme. My umíme jít ke klientovi individuálně, zatímco u velkých bank obvykle spadne někam do portfolia. Specializujeme se například na financování nemovitostí a jsme ochotni a schopni dojednávat s investory takové smlouvy, které jsou pro velkou banku příliš pracné. Najdeme vhodné řešení i pro toho, kdo se nevejde do šablony. 

Všechny banky říkají, že chtějí obsluhovat malé a střední firmy, pak jim ovšem spadnou do portfoliového přístupu, ne do individuálního. My jsme schopni zdánlivou nevýhodu v podobě naší velikosti přetavit do výhody, tedy přizpůsobit se klientům tam, kde se to velkým hráčům vlastně nevyplatí.   

Malé banky nastavily spořitelně zrcadlo, musela se změnit, říká bankéřka Pešková

Money

Jak ne příliš oblíbený ústav během pár let přeměnit na moderní banku, která bude oporou střední třídy? Pojďme dát drobným klientům to, co bohatí znají už dávno, říká Daniela Pešková, členka představenstva České spořitelny a nejvýše postavená bankéřka v Česku. 

Adéla Vopěnková

Přečíst článek

Chystáte teď něco zásadnějšího? 

Začátkem prosince jsme spustili projekt plně digitalizovaného refinancování spotřebitelských půjček, jmenuje se Refixo. Je postaven čistě na elektronické komunikaci. Intuitivní a rychlé. Byli jsme schopni vytvořit tento projekt úplně od začátku. Klient si vše nakliká a virtuálně podepíše z chytrého mobilu, takže nepotřebujeme pobočkovou síť ani bankéře.  To bude konkurenční výhodou banky v budoucnosti. 

Jaký si od toho slibujete zásah trhu? 

Spíš je to tak, že se banka chce úplně jinak etablovat v retailovém segmentu a nastavit nový benchmark i pro ostatní hráče. Když nemáte historii nějakého produktu, dá se pojmout úplně jinak, začít s čistým stolem, navrhnout ho optimálně z hlediska technologických možností a regulatorních požadavků a řešit jen návaznost na vnitřní systémy, které nejsou tak složité jako u velké banky, to je naše výhoda.  

Inflace je více domácí

Nedávno jste říkal v Lidových novinách, že ČNB by mohla ještě více zvyšovat sazby. To platí? 

Když jsou úrokové sazby kolem tří procent a inflace je šest procent, reálná úroková míra je mínus čtyři procenta. To je hlavní argument, proč pořád jde o vysoce stimulující sazbu. Můžeme se bavit o tom, jak velká část inflace je dovezena, ale platí, že větší podíl je čistě peněžní efekt domácí ekonomiky.  

Borkovec z Partners: Ekonomika bude za rok k nepoznání. Pandemii neustojí

Money

Češi jsou naivní a impulzivní investoři. A k tomu mají krátkou paměť, míní Petr Borkovec, zakladatel Partners, jedné z nejsilnějších finančně-poradenských firem na trhu. Jinak si totiž nedovede vysvětlit, proč dávají ohromné peníze do všeho možného, včetně kryptoměn, junk dluhopisů či kvazifondů. „Musíme se připravit se na to, že za rok nebude nic jako dřív,“ varuje finančník, který usiluje o získání bankovní licence.

Adéla Vopěnková

Přečíst článek

Myslíte, že jde o větší část? 

Ano. Nejsou lidi, takže se začíná přeplácet na mzdách, je více volných míst než uchazečů o práci a zaměstnanci mají tendenci říkat si o přidání, protože vidí růst cen. Mzdy fungují proinflačně. Proto vnímám snahu centrální banky zvýšit sazby tak, aby inflační očekávání utnula. Jestli to dosud bylo dostatečné na to utnutí právě kvůli tomu, že tam byl i ten vnější tlak, to je ke zvážení. Zatím nezodpovězená otázka zní, kdy budou sazby dostatečně posílené natolik, aby posílila měna. To by odbouralo tu složku dovozu inflace ze zahraničí.  

A to se zatím nestalo, koruna dokonce spíše oslabila. Čím to je? 

Protože růst české ekonomiky, který se očekává, není nijak závratný. Vláda opět začala v době vrcholící pandemie koketovat s lockdowny. A když v minulosti lockdowny byly, vláda rozhazovala peníze úplně všem. To vedlo k akumulaci peněz u obyvatelstva, které je nemá za co utratit. Obecně také platí, že když je větší světová nejistota, schytávají to malé a takříkajíc rozvojové trhy. A tam prostě patříme. Chvíli trvá, než investoři ze zahraničí začnou rozlišovat, jaká je situace v Polsku, Česku, Maďarsku. Nyní je to prostě střední Evropa jako celek a to je obvyklý problém pohledu z Londýna či New Yorku.  

Ale že ani vysoká sazba na koruně v porovnání s eurozónou nepřilákala zahraniční peníze? 

Sazba je sice relativně vysoká, ale inflace je mnohem vyšší. A opět platí, že český trh je pro velké zahraniční hráče malý a není moc likvidní, jako tomu je u „velkých“ měn.  

Slovensko nevyužilo dobré časy, má větší dluh než Česko, říká exguvernér Šramko

Money

V reakci na rostoucí inflaci zvedla Česká národní banka (ČNB) koncem června úrokové sazby. V postpandemické době patřila k prvním z centrálních bank rozvinutých zemí, které se k takovému kroku uchýlily. „Myslím si, že se mohou relativně brzy dostavit kýžené efekty: určité ochlazení a zmírnění inflace,“ říká v rozhovoru pro server newstream.cz ekonom a bývalý guvernér Národní banky Slovenska Ivan Šramko, který je poradcem českých miliardářů. 

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Výsledkem zásahu centrální banky je tedy zatím to, že sazby jsou skoro tři procenta, inflace roste a výhledy HDP se snížily.... Jak si myslíte, že se budou makroukazatele vyvíjet dál? 

Polovina příštího roku takříkajíc pojede na automat, máme zatím rozpočtové provizorium. Když začne nová vláda pracovat v lednu, tak je půlka roku, než se cokoli v ekonomice reálně změní. Do té doby budou vše ovlivňovat jen ekonomické fundamenty, než se projeví činnost vlády.

Hlavní problém jsou veřejné finance, protože tempo růstu veřejného dluhu je příliš vysoké na to, aby byl dlouhodobě ufinancovatelný. Samozřejmě že inflace krátkodobě pomůže, protože ukrojí trochu vládního dluhu, jenže ruku v ruce s tím rostou sazby, takže brzy vzrostou výdaje na jeho obsluhu.  

Inflační tlaky vyžadují razantní odpověď ČNB

Fed ani ECB zatím sazby nezvyšovaly. Myslíte, že to dělají kvůli tomu, aby si snížily dluhy? 

Asi trochu ano u ECB, ale ony jsou v úplně jiné situaci než Česká republika. Západní Evropu stále celkem trápí nezaměstnanost. Fed nemá v měnové politice jeden cíl, tedy inflaci, ale má stav ekonomiky dán inflací a nezaměstnaností. Má tedy duální cíl. Jinými slovy, hlavní odlišnost je, že pracovní trhy v těchto dvou zónách vypadají jinak. My v Česku se navíc lišíme i v tom, že jsme byli závislí na přílivu zahraniční pracovní síly, která tu teď není, to se projevuje dodatečnými tlaky na mzdy, což je ryze domácí inflační faktor. 

Myslíte tedy, že české prostředí, kde chybí lidi, snese i snížení HDP, ke kterému zvýšení sazeb vede? 

To je právě otázka toho, jakým způsobem a jak rychle zvyšovat sazby, aby to udrželo ekonomiku v rozumném stavu, aby to nevedlo k jejímu přílišnému zaříznutí. Domácí inflační tlaky jsou však tak velké, že vyžadují razantní odpověď centrální banky. Inflace ještě chvilku poroste kvůli setrvačnosti a než zapůsobí protiinflační efekty. A také než se odšpuntují dodavatelské vztahy. Bohužel asi nemůžeme počítat s rychlým obnovením obvyklého přílivu zahraničních pracovníků, ale tohle by podle mě byl faktor, kde vláda může působit protiinflačně.  

Jakou roli pak hrají energie? 

Co asi nepomine, je problém s plynem, protože toho je teď málo, a navíc tam růstovou roli hraje psychologie, dokud je zima a evropské zásobníky jsou prázdné, cena nemůže klesat. Podobná psychologie, ale opačná, stabilizující, je u ropy. Sedmdesát až osmdesát dolarů za barel je cena, u které se začíná vyplácet otevírat nové vrty novými technologiemi, tedy frakováním. Otevření takového vrtu je rychlé a škálovatelnost je jednoduše daná počtem vrtů. Proto se dlouhodobě nad touto hranicí cena ropy neudrží.  

Překvapila vás prudkost růstu cen energií? 

Osobně mě překvapilo, že přišel tak pozdě s ohledem na fakt, jak Green Deal tlačí na přechod na „zelenou“ energii, tedy na přechod na dražší technologie, navíc bez potřebné infrastruktury. Růst cen energií se do určité chvíle neprojevil tolik proto, že koronavirus podryl ekonomiku a poptávka byla enormně nízká. Pak se situace obrátila a cenové vlivy se spolu sečetly. Kdybych měl být provokativní, tak řeknu, že evropský stabilizační mechanismus na povolenky je spíše destabilizační, vyloženě láká, aby se s nimi spekulovalo, což opět tlačí na růst ceny všech energií. Asi je politicky neprůchodné si přiznat, že se tohle opravdu nepovedlo.  

Lubomír Lízal (52)

Předseda představenstva a generální ředitel Expobank CZ. Předtím jako rektor vedl Anglo-American University v Praze a byl ředitelem Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR. V letech 2011 až 2017 byl členem bankovní rady ČNB. Vystudoval programování na ČVUT a v doktorandském programu ekonomii na Univerzitě Karlově. Akademicky působil doma i v zámoří.