Průměrná cena benzinu v Česku za poslední týden klesla o čtyři haléře na 35,67 koruny za litr. Je tak nejlevnější zhruba od půlky října. Naopak nafta za posledních sedm dní zdražila, a to o 35 haléřů na 34,63 koruny za litr. Více za ni řidiči platili naposledy koncem prvního zářijového týdne. 

Také v příštím týdnu bude cena benzínu víceméně stagnovat, zatímco cena nafty dále poroste, o zhruba 30 haléřů na litr. Důvodem je fakt, že topná nafta se v důsledku růstu burzovní ceny zemního plynu v EU stává v běžící topné sezóně stále lákavější alternativou, například v průmyslu. Ceny zemního plynu se dnes v EU obchodují za úrovni odpovídající více než ročnímu maximu, přesahující 47 eur za megawatthodinu. Od svého únorového minima už přidávají zhruba 107 procent. Důvodem je stupňování válečného napětí ve střetu Ukrajiny s Ruskem, obava z nedostatečného zásobení EU po ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu začátkem příštího roku i víkendové odstřižení Rakouska od dodávek plynu ruského podniku Gazprom.

Nebýt této situace kolem plynu, neměly by ceny nafty v ČR důvod k růstu. Vyvíjely by se podobně jako cena benzínu, tedy by i v příštím týdnu stagnovaly. Cena ropy Brent totiž v listopadu vykazuje mírný pokles. Byť jej ovšem z pohledu českého motoristy nežádoucím způsobem kompenzuje oslabení koruny k dolaru, takže výsledkem je „pohyb do strany“, čili stagnace korunové ceny ropy.

Na cenu ropy sice také doléhá rostoucí napětí ve válce na Ukrajině, způsobené tím, že Ukrajina nyní nově využívá americké či britské rakety dlouhého doletu k útokům na cíle na území Ruské federace. Související tlak na růst ceny ropy ale tlumí zase zmírňování napětí na Blízkém východě.  Tento týden vyšlo najevo, že Írán zastavuje produkci obohaceného uranu, jejž by nakonec potenciálně  mohl využít k výrobě jaderné zbraně. Navíc, čínská ekonomika stále nepodává takový výkon, aby světovou poptávku po ropě razantněji oživila. 

Lukáš Kovanda: Kdy budou mít Češi německé výplaty? Zřejmě ani za dalších 35 let

Názory

Premiér Petr Fiala v neděli v Otázkách Václava Moravce několikrát uvedl, že pokud bude jeho vláda pokračovat i v příštím volebním období, budou mít Češi nakonec mzdy jako Němci nebo Rakušané. Tedy zhruba během pěti let. To je ovšem vysoce nereálné. Skutečností je naopak to, že jak Německo, tak zejména Rakousko během posledních pěti lety Česku mzdově dále utekly, jak vyplývá z dat OECD. Takže mzdy v Česku zaostávají nyní za mzdami v Rakousku a Německu ještě výrazněji než roku 2019.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Stanislav Šulc: Platy politiků jsou zástupný problém. Poslanci můžou klidně brát milion a bude to jedno

Názory

Platy politiků jsou tradiční rozbuškou vášnivých debat. Přitom jde o banální problém, v němž o peníze vlastně ani nejde. V důsledcích však jde o další narušení důvěry v systém, kterých stále přibývá.

Stanislav Šulc

Přečíst článek