Francouzský prezident Emmanuel Macron žádá revoluční změnu fungování Evropské centrální banky. Měla by být tolerantnější k inflaci. Francii by to ulevilo od nákladů dluhu. Ovšem občané eurozóny by tím více ztráceli na kupní síle svých úspor a příjmů.

Svůj radikální návrh Macron předestřel ve čtvrtek při projevu na pařížské Sorboně. Evropská centrální banka by podle něj měla mít hned minimálně trojí mandát. Měla by totiž cílovat nejen inflaci, ale také ekonomický růst, přičemž by současně měla zohledňovat dekarbonizační úsilí.

Jestliže by ECB sledovala hned tři cíle najednou, půjde o zásadní průlom, jenž ve světě, ani v dosavadní historii ECB nemá obdoby. V současnosti je ústředním cílem centrálních bank v ekonomicky vyspělém světě zpravidla dosahování cenové stability, a to prostřednictvím cílování jen a pouze inflace. I když například americká centrální banka – Fed – naplňuje takzvaný duální mandát. Vedle cenové stability je jí cílem také plná – tedy maximální udržitelná – zaměstnanost.

Macron však návrhem zjevně sleduje ekonomický zájem Francie, případně jiných vysoce zadlužených států eurozóny. Náklady obsluhy dluhu těchto zemí totiž mají v nejbližších letech poměrně dramaticky narůstat. Například ve Francii náklady obsluhy dluhu podle letošní prognózy tamní vlády stoupnou z loňských necelých 40 miliard eur na více než 70 miliard eur v roce 2027. Klíčovým důvodem tohoto nárůstu je kromě opakujících se deficitů veřejných financí také aktuální boj ECB s inflací, který způsobil výrazný růst úrokových sazeb napříč eurozónou, tedy i na dluhu francouzské vlády.

Ratingová agentura Fitch Ratings v pátek varovala, že Francie nejspíše nebude s to snížit minimálně do roku 2027 schodek svých veřejných financí pod úroveň tří procent HDP. Francie tak má alespoň v několika příštích letech porušovat základní pravidlo, na němž eurozóna stojí, tedy pravidlo právě nejvýše tříprocentního deficitu, jak jej už v 90. letech ustanovil Pakt růstu a stability. Bez něj by zřejmě nikdy se zavedením eura nesouhlasilo Německo. Korespondují s ním také maastrichtská kritéria pro přijetí eura.

Sníží ECB sazby již nyní? Kdyby chtěla šokovat trhy, tak ano

Money

Evropská centrální banka již tento čtvrtek bude jednat o nastavení úrokových sazeb na euru. Aktuálně jsou klíčové sazby na úrovni čtyř procent, nejvýše za poslední déle než dekádu. Inflace však v eurozóně klesá dostatečně rychle na to, aby ECB sazby snížila. Přesto trh počítá s tím, že snižování sazeb začne až v červnu. Ale co kdyby ECB chtěla všechny šokovat?

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Očekávaný odpor Německa

Pokud by ale ECB do svého mandátu začlenila třeba právě dekarbonizační úsilí, jak žádá Macron, v důsledku by tolerovala vyšší inflaci. Lze totiž argumentovat, že dekarbonizační úsilí, například v podobě přechodu na dražší zelené energie či rozšiřování okruhu uplatnění emisních povolenek, je nákladné, tudíž přirozeně inflační. Pokud by tedy ECB výraznější inflaci mohla zdůvodňovat právě dekarbonizací, a tu měla jako svůj další mandát, proti takto navýšené inflaci by nebojovala – tolerovala by ji. Tím pádem by i při výraznější inflaci, než je ta střednědobě dvouprocentní (současný cíl ECB), mohla ponechat své úrokové sazby bez navýšení, nebo je zvyšovat pozvolněji a mírněji než při současném mandátu jediném.

Macronův návrh, který takřka jistě narazí na odpor fiskálně ukázněnějšího a inflačně averznějšího Německa, by sice znamenal, že náklady obsluhy dluhu Francie porostou pomaleji, avšak za tu cenu, že úspory a příjmy občanů eurozóny budou inflací znehodnocovány rychleji a výrazněji než dosud. Ve výsledku by se vlastně lidé v eurozóně „skládali“ na to, aby se Francie nedostala do nebezpečné dluhové spirály, jež v extrémním případě končí platební neschopností.

Jednalo by se o tak zásadní proměnu fungování ekonomiky celé eurozóny, že by více na platnosti získal argument těch, kteří v Česku nyní volají po referendu o možném přijetí eura, přičemž toto své volání zdůvodňují tím, že eurozóna od roku 2004, kdy se do ní Česko vstupem do EU zavázalo vstoupit, doznala značných změn. Nyní, pokud by Macronův návrh prošel, by to tedy byly tuplovaně značné změny.

Komentáře ekonoma Lukáše Kovandy čtěte zde:

Lukáš Kovanda: Dejme dluhovou brzdu do ústavy a současně podmiňme vstup do eurozóny

Názory

Návrh ministra financí Stanjury dát "dluhovou brzdu" do ústavy je správný a je třeba jej podpořit. Přesně proto, aby ji nemohla zrušit každá vládní většina.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Proč v tuto chvíli nelze přijetí eura Česku doporučit?

Názory

V tuto chvíli nelze z ekonomického hlediska přijetí eura v České republice doporučit. Celospolečenské náklady takového kroku převyšují benefity, a dokonce se obávám, že s rostoucím náskokem. To ale neznamená, že euro je z hlediska Česka odepsané navždy.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek