Marcela Hrubošová vystudovala pojišťovnictví, v oboru financí se pohybuje déle než 20 let. Je autorka několika knih a založila vzdělávací koncept Finance pro radost, který učí finanční gramotnost děti i dospělé. „Děti se učí napodobováním rodičů, tím, jak my jako rodiče přistupujeme k penězům. Pokud chci vychovávat dítě nějakým směrem, tak jenom tak, že budu jako rodič dobrým vzorem,“ říká v rozhovoru pro Newstream.cz.

„Je dobré vtáhnout děti do toho, jak se doma hospodaří, za co se platí, jaké máme jako rodina náklady, i jaké máme příjmy,“ říká finanční expertka Marcela Hrubošová. V rozhovoru také prozrazuje, jaké dovednosti ohledně peněz je dobré děti učit, kdy s tím začít či zda je dobré dávat dětem kapesné.

V jakém věku je ideální začít s finanční gramotností u dětí?

V podstatě hned, kdy je dítě schopné cokoliv ohledně peněz vnímat. Když přijdeme do obchodu a dítě si může něco vybrat, sleduje ceny, jak se doma hospodaří, za co se doma platí. Lidé mají tendence všechno pořád převádět na peníze, kolik to stálo, jestli to bylo drahé, jestli to bylo levné, co jsme si za to koupili, takže v okamžiku, kdy dítě toto začne vnímat, tak mu pak můžeme začít předávat základní věci. Aby si dokázalo vybrat, aby vidělo možnosti, aby si dokázalo i dovolit, protože my často dáváme dětem peníze a neřekneme, na co. Jenom jim říkáme „ať ti to nikdo neukradne, schovej si to a neutrať to za blbosti“, pak jim ale nemáme peníze dávat. Je důležité dát dětem možnost, aby si za peníze sami mohli něco koupit, aby se sami mohli rozhodovat, za co peníze utratí.  

Podzimní srovnání spořicích účtů. Kde vám dají víc než obvyklá čtyři procenta

Money

Úročení těch nejvýhodnějších spořicích účtů v tuzemských bankách začíná téměř všude už jen čtyřkou. Jedinou výjimkou je v tomto ohledu ještě ČSOB, kde při splnění podmínek se úspory klientům stále úročí 5,5 procenty. Tento produkt ale není pro každého. Přečtěte si, co musíte splnit, abyste na takovou sazbu dosáhli a jaké nejvyšší úročení můžete dostat v ostatních bankách.

Věra Tůmová

Přečíst článek

Zmiňovala jste, že děti by se měly naučit čtyřem základním dovednostem s penězi, které musejí umět, aby byly jednou zabezpečené a bohaté. Které dovednosti to jsou?

Tyto čtyři dovednosti se schovávají pod jednoduchou zkratkou VŘSR. Ta zkratka je úmyslná, každý, kdo zná dějepis, ví, že tato zkratka znamená Velkou říjnovou socialistickou revoluci, bohužel právě ta nám dvě dovednosti vzala. Když tedy řeknu, co se skrývá pod písmeny VŘSR, co bychom jako rodiče měli předávat dětem, tak je to naučit se peníze vydělávat, řídit, spravovat a rozmnožovat.

Je ale hodně důležité, ne abychom dětem říkali, jak se mají chovat. Děti se učí napodobováním rodičů, verbální komunikace je minimum, děti se učí tou neverbální, to znamená chováním, tím, jak my jako rodiče přistupujeme k penězům. Jestli rodiče mají spoustu dluhů, kupují si věci na kreditní karty, kontokorenty nebo spotřebitelské úvěry, tak nemají právo říkat dětem, jak se mají chovat, oni vlastně dítěti přirozenou cestou lžou, protože sami to nežijí. To znamená, že pokud chci vychovávat dítě nějakým směrem, tak jenom tak, že budu dobrým vzorem. To znamená i vtáhnout děti do toho, jak se doma hospodaří, za co se platí, jaké máme jako rodina náklady, i jaké máme příjmy.

O čem dalším by rodiče měli před dětmi mluvit?

Určitě o majetku, určitě o investicích, vtáhnout do toho také péči o sebe i o prarodiče. Nebát se sdílet, jaký majetek rodina má, jak se s tím majetkem dá pracovat, jak z toho majetku můžeme pro sebe vytěžovat nějaké pasivní nebo i aktivní příjmy, jak ho můžeme třeba pronajímat nebo cokoliv s ním dělat. To je to chybějící know-how, které nemáme.

Když někdo umře, tak co se děje s dědictvím? To znamená vtáhnout do toho všechny členy rodiny už za života, jak by bylo dobré s majetkem pracovat, jak ho vytěžit pro nás a už za života řešit, jak ho rozdělit. Na co se kdo cítí? Někdo bude mít rád půdu, někdo bude mít rád garáž a někdo bude mít rád já nevím rybník.

Průzkum: Finanční rezervy nemá 14 procent Čechů

Money

Finanční rezervy nemá 14 procent Čechů, dalších 17 procent má úspory nižší, než je měsíční příjem jejich domácnosti. Vyplývá to z průzkumu, který pro úvěrovou společnost Home Credit udělala agentura STEM/MARK mezi tisícovkou respondentů.

ČTK

Přečíst článek

V Čechách je už dost rodin, které mají majetek a dobře se o něj starají. Děti často mají všechno, jsou zvyklé na dovolené u moře a neznají to, co jsme znali třeba my z dětství, že si člověk dlouho přál něco k Ježíšku a byl v nejistotě, jestli to dostane nebo nedostane. Když takoví rodiče přemýšlí nad tím, jak dětem ukázat hodnotu peněz, aniž by sklouzli k vyčítání typu „vy si ničeho nevážíte“, jak na to?

Děti se do té samozřejmosti narodily, my jsme jim to takto udělali, takže nemůžu teď po dítěti chtít, aby si vážilo něčeho, co žije od prvního okamžiku. Děti musí získat zase nějakou svoji vlastní zkušenost, kdy budou mít nedostatek. To, co my jim děláme, že se o ně tak staráme, bereme je k moři a mají možnost koupit si, co chtějí, tak beru tak, že jsme jim dali z našeho života to nejlepší, co jsme jim mohli dát.

A pokud si tu životní laťku budou chtít zachovat, od 18 let jsou plně zodpovědní za svůj život a budou se muset naučit doplňovat do rodinného rozpočtu za sebe sama. To znamená, že oni budou muset proměňovat svůj čas, svoji energii, aby získali nějaké další příjmy. Proto spíše než držet děti zkrátka, je dobré učit děti přemýšlet, jak vydělávat, jak si udělat byznys. Protože pokud budu dítě držet zkrátka, nemyslím si, že bych z něho vychovala člověka, který bude mít tah na bránu. Můžu z něho naopak vychovat člověka, který byl dlouhou dobu od něčeho odseknutý a když bude mít 18 let, tak to konečně bude chtít ochutnat všemi doušky a tím, jak je možnost rychlých peněz, tak se naopak může daleko rychleji zadlužit, protože bude chtít žít to, co dělají vrstevníci.

Velké téma je kapesné…

Ke kapesnému jsem hodně skeptická. Většinou se dává kapesné buď za něco nebo se dává kapesné jen tak, ale často s takovým tím připomenutím „neutrať to za blbosti“. To je podle mě na dítě obrovský stres, je totiž otázka, co je blbost pro mě a co je blbost pro to dítě. Takže za mě nedávat ke kapesnému žádné přívlastky a přídavná jména, jestli je něco dobré nebo špatné. Kapesné má ale podle mě jednu velkou nevýhodu, když se dává pravidelně, a to v tom, že já vytvářím závislost na té dávce. Že dávám dítěti něco, co nemá ničím podložené, že by muselo něco udělat, nějak si to zasloužit, že by za tím byla nějaká práce. Dávám mu kapesné, tady máš a najednou má dítě nárokovou složku a chodí si pro kapesné, jako že na to má nárok. Takže je skvělé, když se ke kapesnému přidá i něco, aby to bylo cílené za nějaký úkol, za nějakou práci, to je daleko lepší než dávat kapesné jen tak.

• Je dobré dávat dětem kapesné za známky ve škole nebo za domácí práce?
• Co mají rodiče dělat, když dítě s penězi špatně hospodaří a vše hned utratí?
• Co jako rodič dělat, když chce dítě drahé věci jako je nový telefon nebo značkové oblečení?
• Jaké jsou základní návyky, které by děti měly osvojit, aby byly finančně zodpovědné v dospělosti?
• Co by měly děti vědět o dluzích a půjčkách? A je hypotéka zdravý dluh nebo je každý dluh špatný?
• Jaký je největší mýtus o financích, který by si děti měly vyvrátit už v mládí?

To vše a řadu dalšího se dozvíte v celém rozhovoru, který si můžete poslechnout ve formě podcastu na Spotify nebo na Apple podcasts.

Pro Newstream.cz Marika Čupa, fin4elle

Jan Hlavsa: Kvalitní vzdělání v Česku je v nedohlednu

Názory

Děti míří zpátky do škol a je to právě školství, co hraje prim v politických vyjednáváních o státním rozpočtu na příští rok. Je to podobné jako loni, kdy se také ve školství hledaly úspory, byť v mnoha oblastech je ve školství peněz málo. Nedá se nesouhlasit s názorem, že do kvalitního vzdělání se vyplatí investovat, jenže nehledě na to, kolik školství ze státní kasy dostane, kvalitní vzdělání je v nedohlednu a rodiče za něj stejně musejí platit po vlastní ose.

Jan Hlavsa

Přečíst článek