Česká republika sice momentálně stále má velmi nízký podíl dluhu na HDP, zejména v kontextu eurozóny. V příštím roce se ale může situace dramaticky změnit, uvedl náměstek ministra financí a bývalý člen rady České národní banky Marek Mora v pořadu Svět financí na CNN Prima NEWS.

Zadlužení eurozóny patří k hlavním nebezpečím měnové unie. Přesto se podle náměstka ministra financí a bývalého člena rady České národní banky Marka Mory euro v současnosti neocitá v nijak kritické situaci.

„Rozhodně situace nepřipomíná roky 2010 až 2015, kdy euro prožívalo jednu krizi za druhou,“ uvedl Mora v pořadu Svět financí s Trinity Bank na kanálu CNN Prima NEWS. Mora však připomněl, že míra zadlužení jednotlivých států zejména z jižní části Evropy je v současnosti alarmující. 

V příštím roce se to ale může změnit.

„Podíváme-li se na poslední prognózu Evropské komise z jara letošního roku, která končí v roce 2024, u většiny z těch nejzadluženějších států podíl dluhu na HDP výrazně klesne. A týká se to Řecka, Itálie i Portugalska,“ uvedl Mora.

Kdo je nečekaným vítězem v globální energetické válce? Ne, Evropa to není

Trhy

Rok a půl trvající ruská invaze na Ukrajinu vyvolala horečnatou snahu Evropské unie zbavit se závislosti na ruské ropě a plynu. Nečekaným vítězem v globální energetické válce ale není Evropa, ale dosud přehlížené a z hlediska dodávek energií okrajové země Afriky a Asie, píše deník The Wall Street Journal.

duk

Přečíst článek

Podle něj však prognóza počítající s obdobím 2020 až 2024 uvádí jednu z nejhorších dynamik zadlužování naopak v České republice, která má v současnosti zadlužení 44 procent HDP. „Je tedy dobře, že s tím vláda chce něco dělat,“ dodal Mora.

Stanjura musí škrtat, jinak rozpočet nedodrží, tvrdí rozpočtová rada

Money

Bez zásahu do výdajové strany státního rozpočtu nelze letos očekávat dodržení plánovaného schodku 295 miliard korun, uvedla Národní rozpočtová rada. Upozornila také, že návrh státního rozpočtu na příští rok a výhled na další roky konzervují deficit na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu. Podle rady je to střednědobě neudržitelné, žádá pokračování v konsolidaci veřejných financí.

ČTK

Přečíst článek

Evropa již není dravec

V pořadu Svět financí ekonomové dále řešili, co stojí za tím, že Evropě výrazně klesá konkurenceschopnost.

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank, připomněl nedávný průzkum německé hospodářské komory, podle něhož více než polovina německých firem označila za viníka snižující se konkurenceschopnosti německý experiment s čistou energií. „Hrozí podle nich dokonce deindustrializace Německa, což by se samozřejmě negativně podepsalo také na českém hospodářství,“ dodal Kovanda.

Podle Marka Mory je tento útlum zejména v kontextu rychle rostoucích a výrazně inovativních společností z USA a Asie také dán demografickým vývojem.

„Pro mě je ta odpověď trošku smutná, ale zároveň jednoduchá. Evropa má dvě nevýhody. Jednak je Evropa bohatá, a tím pádem už nemá takovou dravost a urputnost se drát o něco nového. Už jsme prostě nasyceni. A také je Evropa stará, takže očekávat, že na nejstarším kontinentě světa budeme vytvářet světové inovátory a budeme dominovat nějakým žebříčkům, je prostě iluze,“ uzavřel náměstek ministra financí Marek Mora v pořadu Svět financí s Trinity Bank na CNN Prima NEWS.

David Havrlant z J&T: Ostrovy prosperity se profilují, Evropa je zralá na reset

Názory

Paranoidní naladění mezi velkými ekonomickými celky sílí spolu s tím, jak se vytrácí synchronizovaný ekonomický růst. Ochota ke spolupráci je jen loňský sníh, přičemž se každý snaží udržet nebo získat, co se dá. Ostrovy budoucí prosperity se tak poměrně rychle profilují. Více než kdy jindy platí: kdo chvíli stál, už stojí opodál.

David Havrlant

Přečíst článek

Alexandr Vondra: Kašlu na uhlíkovou stopu, české zájmy létám hájit do Bruselu letadlem

Politika

Matador české politiky a současný europoslanec za ODS Alexandr Vondra jde znovu do boje o křeslo v evropském parlamentu, volby se konají v červnu, strany nyní ladí složení kandidátek či koalice. Bývalý disident, poradce Václava Havla, velvyslanec, ministr či senátor je známý svými ostrými postoji vůči ruské agresi, klimatickému šílenství či Fransi Timmermansovi. „Znám ho pětadvacet let, tykáme si, ale jeho odchod jsem uvítal,“ říká Vondra o muži, kterému vyčítá příliš radikální prosazování evropské klimatické doktríny. Ta podle něj ohrožuje evropskou konkurenceschopnost i peněženky lidí. Příští evropské volby nebudou podle Vondry referendem o české vládě. Naopak, prý mohou přinést Česku silnější pozici v Evropské komisi i celé evropské struktuře. A tím i větší kontrolu nad tvorbou norem, které jsou pro život v Česku klíčové.

Dalibor Martínek

Přečíst článek