Bankovní rada ČNB ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na sedmi procentech, diskontní sazba na šesti a lombardní na osmi procentech. Banka také zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok. Očekává pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,3 procenta. V listopadové prognóze předpokládala, že se výkonnost ekonomiky sníží o 0,7 procenta. Centrální banka ale zhoršila výhled letošní inflace.

Rozhodnutí bankovní rady je v souladu s odhadem trhu, na kterém panovala shoda, že základní sazba zůstane na sedmi procentech, kde je od června. Jedním z důvodů ponechání výše sazeb podle analytiků bylo, že zatím nejsou k dispozici údaje o lednové inflaci.

Amerika šlápla na brzdu. Ekonomiku dusí úrokové sazby

Money

Americká ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla v přepočtu na celý rok o 2,9 procenta. Tempo růstu tak zpomalilo z 3,2 procenta ve třetím čtvrtletí. Vyplývá to z předběžné zprávy, kterou zveřejnilo americké ministerstvo obchodu. Hlavním motorem růstu byly spotřebitelské výdaje, které v USA tvoří více než dvě třetiny ekonomické aktivity. Ekonomiku ale brzdí negativní vliv vysokých úrokových sazeb, který zdražuje úvěry a snižuje poptávku.

ČTK

Přečíst článek

Ponechání repo sazby ČNB na nezměněné úrovni sedmi procent není pro finanční trh překvapením – bankovní rada takto rozhodla na všech čtyřech zasedáních v loňském druhém pololetí a v mezidobí nepřišly zprávy, jež by hovořily pro přehodnocení úrovně úrokových sazeb, uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Stávající sazby tlumí inflaci, míní analytik

„Většina členů bankovní rady sdílí názor, že úrokové sazby s dvoutýdenní repo sazbou na úrovní sedmi procent již dostatečně tlumí poptávku a inflační tlaky v české ekonomice,“ poznamenal . „Jako nejvíce pravděpodobný scénář vnímám stabilitu úroků po celé první pololetí 2023, ve druhé polovině letošního roku by ale ČNB mohla začít své roky snižovat,“ podotkl.

Které země zvýšily základní sazby? Mnohé hlásí rekord od dob globální krize. Tady je přehled

Money

Základní úroková sazba v Česku je od loňského června sedm procent poté, co ji bankovní rada ČNB zvýšila o 125 bazických bodů na na nejvyšší míru od roku 1999. Podobný způsob boje s rapidní inflací ve světě za poslední rok zvolilo více než osm desítek zemí, vyplývá z údajů centrálních bank. Některé země, jako například Turecko či Rusko, jdou ale opačným směrem. Podívejte se na přehled sazeb ve vybraných zemích světa.

Dušan Kütner, ČTK

Přečíst článek

„V důsledku dosavadní vyčkávací politiky bankovní rada promeškala ideální chvíli pro další zvýšení sazeb, a tedy zároveň i pro dřívější návrat inflace ke dvouprocentnímu cíli,“ uvedl analytik Komerční banky Martin Gürtler. „Další zvyšování úrokových sazeb by se kvůli zpoždění v působení měnové politiky (jednoho až jednoho a půl  roku) již mohlo minout účinkem, neboť by se promítlo ve vývoji spotřebitelských cen až zhruba v polovině příštího roku. V tu dobu by se však, pokud nedojde k působení dalších nepředvídatelných šoků, již měla inflace podle naší prognózy nacházet, a to i bez dalšího zvýšení sazeb, v tolerančním pásmu centrální banky,“ dodal.

Centrální banka na rozdíl od výhledu ekonomiky zhoršila výhled inflace, která by letos v průměru měla činit 10,8 procenta. V listopadu ČNB předpokládala inflaci průměrně 9,1 procenta. V lednu očekává ČNB výrazné zrychlení meziroční inflace proti prosinci, a to zejména kvůli konci úsporného tarifu a zvýšení cen elektřiny a plynu na vládní cenové stropy.

Inflace se ke dvou procentům vrátí za rok

Vliv bude mít i tradiční lednová úprava ceníků, které podle prognózy ČNB bude výraznější než v jiných letech. To vše by mělo přispět k tomu, že za celý rok bude průměrná inflace 10,8 procenta. Michl ale upozornil, že v dalších měsících očekává zvolňování inflace, ve druhé polovině roku by se měla dostat pod deset procent. „V první polovině příštího roku se inflace dohodne na hodnoty poblíž inflačního cíle," doplnil guvernér ČNB. Inflační cíl centrální banky je na dvou procentech. Pro příští rok centrální banka očekává průměrnou inflaci 2,1 procenta.

Michl: Silná a pevná koruna je pro nás nyní strašně důležitá

Leaders

Průměrný kurz koruny pro letošní rok Česká národní banka očekává na úrovni 24,50 koruny za euro. Je připravena ji podpořit intervencemi, zopakoval po jednání bankovní rady guvernér ČNB Aleš Michl.

ČTK

Přečíst článek

Dnešní jednání bankovní rady bylo posledním rozhodováním o sazbách, kterého se zúčastní Mora a člen rady Oldřich Dědek. Oběma končí 12. února mandát, v bankovní radě je vystřídají ředitel Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP) a koordinátor Národní ekonomické rady vlády (NERV) Jan Procházka a vedoucí úřadu Národní rozpočtové rady Jan Kubíček.

ECB a britská centrální banka sazby zvýšily

Naopak Evropská centrální banka (ECB) dnes podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na tři procenta. Rada guvernérů ji zvýšila popáté za sebou, zpřísňováním měnové politiky se snaží dostat pod kontrolu inflaci. ECB ve svém dnešním oznámení také uvedla, že úroky bude zvyšovat i nadále. 

Miroslav Singer: Koruna ještě může mírně posílit

Leaders

Bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer očekává, že centrální bankéři v nejbližších měsících nepohnou se základními úrokovými sazbami. Uvedl to na konferenci Global Investment Summit 2023, jejímž mediálním partnerem byl byznysový portál newstream.cz. 

Stanislav Šulc

Přečíst článek

ECB zahájila zvyšování úroků loni v červenci. Základní sazbu tehdy zvýšila na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016.  

Také britská centrální banka podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na čtyři procenta. To je nejvyšší hodnota od konce roku 2008, tedy od doby, kdy svět zasáhla finanční krize. Centrální banka současně ve svém dnešním sdělení upustila od slibu, že bude v případě potřeby úroky dál výrazně zvyšovat. Uvedla také, že inflace už pravděpodobně dosáhla vrcholu. Měnový výbor zvýšil hlavní úrokovou sazbu už podesáté za sebou.