Miliardy z olympiád jdou zpátky do sportu, říká sportovní funkcionář Kejval
Olympiáda v Tokiu začíná za několik dní a kolem každých her se točí i velké peníze. Až desítky miliard dolarů. Kde končí tyto příjmy? Na to odpovídá sportovní funkcionář Jiří Kejval.
Jiří Kejval je nejenom předsedou Českého olympijského výboru (ČOV), ale také šéfem Marketingové komise Mezinárodní olympijského výboru (MOV). Má tedy na starosti i některé finanční otázky kolem byznysu olympijských her.
Kvůli problémům s koronavirem byly hry v Tokiu o rok posunuty a její kritici říkají, že olympiáda se uskuteční pouze kvůli tomu, že na to tlačí MOV jako pořadatel a sponzoři. Co na to odpovíte?
Olympiáda se uskuteční kvůli samotnému sportu a jako důkaz toho, že i současné obrovské problémy se dají zvládnout. A že Mezinárodní olympijský výbor je nezisková organizace, příjmy se rovnají výdajům, veškerý zisk jde zpět do sportu.
Odkud přesně příjmy MOV plynou a jak se dělí? Dostupné zdroje uvádí, že jsou to zisky v řádech miliard dolarů za každou olympiádu.
Asi 60 procent všech příjmů jde MOV z vysílacích práv, 35 procent od sponzorů a zbytek z ostatních aktivit, například prodeje vlastních produktů a podobně. Příjmy ze vstupenek vždy patří místnímu organizačnímu výboru. Bohužel teď bude olympiáda v Tokiu kvůli pandemii bez diváků a tento příjem vypadne. Kolem 90 procent příjmů jde pak zpět na podporu sportu, zbylých 10 procent pak na vlastní provozní a organizační výdaje MOV.
Veřejnost a média vidí většinou jen ty velké příjmy. Kam přesně peníze jdou?
Část jde jako podpora všem národním olympijským výborům ve světě. Českému olympijskému výboru to konkrétně vykrývá asi 10 procent celkových příjmů. Panuje v tom ale velká solidárnost – výbory z chudších zemí dostávají poměrně vyšší částku než ty z bohatých států.
Letní olympiáda je nejsledovanější akcí vůbec, v televizi se na ní dívají až tři miliardy lidí. V případě her v Tokiu, které začínají 23. července, se proto kolem nich točí i desítky miliard dolarů. Jenže kvůli koronaviru a posunutí olympiády je mnohé jinak.
Tokio 2020: Místo zisků dluhy. Sponzoři olympiády pláčou
Money
Je tajemstvím, který národní olympijský výbor je nejbohatší?
Není. Americký. Ale to má pevnou logiku vzhledem k tomu, jak jsou Spojené státy vyspělá a velká ekonomika a kolik peněz se tam točí kolem sportovních aktivit.
Jak se příjmy dělí dál?
Kromě národních olympijských výborů dostávají příspěvky i sportovní federace jednotlivých sportů. Třeba v případě federací kanoistiky či lukostřelby je 90 procent jejich příjmů od MOV. U bohatých sportů, fotbalu a dalších, je poměr samozřejmě naprosto jiný.
Pak jdou příjmy na samostatné projekty. Třetina nákladů na olympiády jde za MOV. Kompletně platíme olympiády pro mladé. MOV platí polovinu všech nákladů, která má Mezinárodní dopingová agentura. Dále výlohy na Mezinárodní sportovní arbitráž ve švýcarském Lausanne. A to jsem vyjmenoval jen ty hlavní aktivity, existuje mnoho dalších.
Jak jsou pak placení funkcionáři MOV?
Já jsem předsedou Marketingové komise MOV a marketingové společnosti IOC, která se stará o zabezpečení vysílacích a sponzorských práv. Žádný plat za to neberu. Přitom je to skutečně hodně práce.
Takže vy jste takový mecenáš sportu?
Tak je to prostě nastavené. Dělají to lidé, kteří jsou finančně zajištění.
Olympiáda v Tokiu byla o rok odložena a diváci na sportovištích nebudou. Co na to sponzoři?
Jiné aktivity vyvíjejí partneři MOV a jiné sponzoři japonských pořadatelů, což jsou tamní firmy. Naši sponzoři nic nezměnili, netlačili na úpravu smluv, zachovali se skvěle. Máme v MOV i tři japonské partnery, Toyotu, Bridgestone a Panasonic, ani u nich nebyla žádná změna. Navíc smlouvy na olympiády jsou dlouhodobé, netýkají se jen jedněch her. Malé úpravy byly u vysílajících práv. Pokud jde o sponzory japonských pořadatelů, u těch je situace jiná, protože jejich aktivity se nebudou vždy moci v době olympiády provozovat.
Objem sázek na fotbalové Euro dosáhl u sázkových kanceláří v Česku zhruba tři miliardy korun. To je o půl miliardy více než při dosud rekordním fotbalovém mistrovství světa 2018.
Tři miliardy. Češi na fotbalové Euro prosázeli nejvíce peněz v historii
Money
Koncem června jste byl opět zvolený předsedou Českého olympijského výboru. Ani sponzoři ČOV neutíkali kvůli posunu Tokia?
Hry se nezrušily, jen se přesunuly. Museli jsme sice právně upravit smlouvy s partnery, ale všichni to pochopili a někteří dokonce zlepšili podmínky, protože ví, že situace je složitá.
Letos zasáhly turbulence i vedení české Národní sportovní agentury, ze které odešel šéf Milan Hnilička. To se nějak dotklo financí, které od agentury dostává ČOV?
Naštěstí moc ne, i když bude peněz pro nás méně. My si hledíme svého. Obecně je ale rozdělování financí do českého sportu i politická záležitost. My v tom ale politizovat nechceme.
Jde na český sport dostatek peněz?
Nejde. A může to mít na českou společnost neblahé důsledky. Ukázalo se to i při koronavirové pandemii. Sport, pohyb a zdravý životní styl šly stranou. Zdraví obyvatelstva to rozhodně neprospívá. A monoho se toho nezmění. Stačí se podívat na říjnové volby do Poslanecké sněmovny. Sport se v podstatě do programů stran nedostal, nebo jen minimálně. Je to velká chyba. Řešíme virtuální a zástupná témata, jako jsou třeba uprchlíci. Proč? Protože v tom se nemusí nic dělat, stačí to zmínit. V případě sportu ale musíte předložit konkrétní návrhy. To chce hodně práce, a do té se stranám jednoduše nechce.
Co tedy navrhuje v případě sportu Český olympijský výbor?
Primární zájem společnosti musí být výchova a zdraví nové generace. A k tomu jednoznačně sportovní aktivity patří. Dám konkrétní příklad: po lockdownech se nám do naší pražské loděnice Slavia, kde sám vesluji, vrátila jen polovina dětí. Některé jsou více apatické, jiné ztratily zájem, další hodně přibraly. To je všechno špatně. Hodně špatně.
Petr Kolář patří k nejžádanějším českým architektům současnosti, i miliardáři na něj stojí frontu. Staví hotelové resorty, vesnice, olympijské parky i rodinné domy. Označení „architekt miliardářů” se ale brání. „Kvalitní architektura jde dělat i s útlým rozpočtem, stavíme projekty i za milion,” říká Kolář v rozhovoru pro newstream.cz.
Architekt miliardářů Kolář: Luxus není zlatý kohoutek, ale dokonalá funkčnost
Leaders
Jak to změnit?
Fyzický rozvoj bezprostředně souvisí s dobrým psychickým vývojem. Sport pomáhá také rozvíjet sociální integraci. Proto všichni hovoří o potřebě zabezpečení více peněz pro sport dětí. To je pravda, ale musíme v tom dělat hlavně systémové změny. Musíme si především definovat lépe hodnoty české společnosti, protože podle mě nejvyšší hodnotou je život ve zdraví.
A k tomu potřebujeme i sport...
Určitě. Pohyb, sport a zdravý životní styl k tomu podstatně přispívají. Nemluvím o vrcholovém sportu. Ke zdraví přispívá i obyčejná túra po horách či procházky v lese. Součástí toho je také kvalitní vzdělávání a vytvoření dalších podmínek. Jenže v tom nám v České republice chybí ucelený systém a vize.
Existují pro nás v tomto směru příklady ve světě, které můžeme následovat?
Skandinávské země, Nizozemsko, Rakousko a další. Je nejvyšší čas na změnu i v Česku, protože jsme pořád jeden z nejsportovnějších národů světa. Již od dob Miroslava Tyrše. A nesmíme to ztratit. Nic dobrého by to české společnosti nepřineslo.
Advokátka a exministryně Daniela Kovářová je živel. Dokazují to i její otevřené odpovědi na netradiční otázky položené komentátorem Newstreamu Viliamem Buchertem.
Výslech exministryně Kovářové: Děsí mě představa samoty a nemohoucnosti
Leaders
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Jak se udržet v kondici a vytvářet dlouhodobou hodnotu? Snaha udržovat se v souladu s nároky doby je hlavní téma aktuálního magazínu Newstream CLUB, který nyní vychází, s podtitulem VYJEDNEJTE SI SVŮJ ŽIVOT.
Proč se vyjednávání stává jednou z hlavních dovedností pro budoucí úspěch, vysvětlí přední český vyjednavač a titulkový muž Radim Pařík.
Na otázku ‚Jak zůstat relevantní i v dalších letech?‘ odpovídají i další osobnosti byznysu, showbyznysu, ale také medicíny. Například vyhlášená pohybová lékařka Karolína Velebová, která se stará o řadu vrcholových sportovců včetně olympioniků. Dědička kávového impéria Christina Meinl ukazuje na historii legendární firmy, jak důležité bylo pro její přežití a dlouhodobý úspěch ochota radikálně se změnit a začít znovu téměř od nuly.
Partner Penta Investments Václav Jirků popisuje, jak důležitou roli bude hrát soukromý sektor ve zdravotní péči a sociálních službách.
O duševním zdraví, wellbeingu a o tom, jak jich dosahovat pomocí moderních technologií, hovoří Jiří Diblík, spolutvůrcem globálně úspěšné wellbeingové a mental health aplikace VOS Health.
Páté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
