Ministerstvo práce navrhuje další zvýšení minimální mzdy, možná až o více než dva tisíce
Ministerstvo práce navrhuje pro příští rok navýšení minimální mzdy buď o 1600 korun, nebo o 2100 korun. Nejnižší výdělek by se tak zvednul z nynějších 17 300 korun na 18 900 korun, nebo na 19 400 korun.
Cílem je dostat částku do pěti let buď na 45 procent průměrné mzdy, nebo na polovinu průměrné mzdy, vyplývá to z podkladů pro pondělní jednání tripartity. Resort v navrhovaném přidání vychází z variant chystaného vzorce pro pravidelnou valorizaci minimální mzdy a z evropské směrnice o přiměřeném výdělku.
Minimální mzda se zvedla letos v lednu o 1100 korun na 17 300 korun. Podle podkladů za nejnižší částku loni pracovalo asi 118 tisíc lidí. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) pro příští rok požaduje růst o 2200 korun. Zaměstnavatelé se skokovým navýšením nesouhlasili. Poukazují na to, že se s minimální mzdou zvyšují i zaručené mzdy. Ty představují nejnižší výdělky podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce a vyplácejí se v osmi stupních. Pohybují se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Pro letošek se upravil jen nejnižší a nejvyšší stupeň.
Investování se může zdát jako složitá disciplína plná velkého množství informací, dat, matematiky, účetnictví a emocí. Ale musí to tak opravdu být? ptá se investiční analytik z J&T Jakub Kudýn a rozvádí myšlenku, jak by vypadalo investiční portfolio, kdybychom k němu přistupovali jako bychom žili věčně.
Investování není jen pro geeky. Stačí se řídit jednoduchým pravidlem a úspěch je zaručen
Názory
Přiměřené minimální mzdy na území Evropské unie upravuje směrnice, kterou sedmadvacítka přijala loni. Předpis doporučuje jako vodítko pro stanovení částky 60 procent mediánu hrubé mzdy či 50 procent průměrné hrubé mzdy. Členské státy mají na uvedení unijních pravidel do praxe dva roky.
Zaměstnavatelům se zvedou náklady
Nejnižší výdělek teď odpovídá zhruba 40 procentům průměrné mzdy. Podle první navrhované verze by se měl do roku 2028 dostat na 45 procent průměru. Každý rok by tedy podíl rostl o jeden procentní bod. Od ledna příštího roku by to znamenalo přidání o 1600 korun, tedy o 9,2 procenta. Poměr nejnižšího a průměrného výdělku by pak činil 41,1 procenta. Zaměstnavatelům by se zvedly náklady na nejméně placeného pracovníka o 2141 korun měsíčně, tedy ročně o 25 690 korun. Celkem by je to mohlo stát 2,9 miliardy korun navíc. Stát by na sociálních odvodech získal 680 milionů korun navíc, na zdravotních dalších 290 milionů.
Ve druhé verzi by do pěti let měla minimální mzda odpovídat polovině průměrné mzdy. Podíl by tak každý rok rostl o dva procentní body. V lednu by se tedy měla částka zvednout o 2100 korun, to je o 12,1 procenta. Poměr by příští rok dosahoval 42,1 procenta. Zaměstnavatelům by se náklady na zaměstnance zvedly o 2810 korun měsíčně, za rok o 33.718 korun. Celkem jsou to asi čtyři miliardy korun navíc. Na sociálních odvodech by přiteklo 930 milionů korun, na zdravotních 400 milionů.
Státní fond životního prostředí (SFŽP) ode dneška začíná po letní přestávce přijímat žádosti o dotace z programu Nová zelená úsporám. O peníze mohou žádat vlastníci bytových domů. Od 26. září budou moci žádat i majitelé rodinných domů v podprogramu Oprav dům po babičce. Peníze půjdou z Modernizačního fondu, který čerpá finance z výnosů emisních povolenek. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) se sjednotila administrativa a v programu Oprav dům po babičce přibyl majetkový test.
Hon na miliony na zateplení. Rozbíhá se další fáze dotačního programu Nová zelená úsporám
Reality
Zaručené mzdy by se v první variantě při dorovnání šesti zmrazených stupňů a navýšení pohybovaly od 18 900 do 37 800 korun. Jednotlivé částky by se upravily o 9,2 až 16,8 procenta. Mzdové náklady by zaměstnavatelům příští rok vzrostly o 6,48 miliardy korun. Ve druhé variantě by zaručené mzdy byly mezi 19 400 a 38 800 korunami, jednotlivé stupně by se zvedly o 12,1 až 20,3 procenta. Na mzdy a odvody by zaměstnavatelé potřebovali navíc 8,05 miliardy korun. Pokud by se zaručené výdělky nedorovnávaly a jen se zvedly podobně jako minimální mzda o 9,2 či 12,1 procenta, náklady zaměstnavatelů by činily 4,88 či 6,4 miliardy korun.
Zaměstnavatelé už dřív navrhovali odpojení zaručených mezd od minimálního výdělku. Podle podnikatelů by se zaručené částky měly případně domlouvat v kolektivním vyjednávání. Odbory s tím nesouhlasí. Podle předáků by se počet stupňů ale mohl snížit z osmi na pět.
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
