Mezinárodní měnový fond zveřejnil svoji podzimní makroekonomickou prognózu, ve srovnání s tou jarní vyslal do světa méně optimistický vzkaz. Globální i česká ekonomika porostou letos kvůli dopadům pandemie pomaleji, než fond původně předpokládal.

Česká ekonomika v letošním roce vykáže růst o 3,8 procenta, v příštím roce ale tempo růstu zrychlí na 4,5 procenta. Ve svém podzimním výhledu to uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Zhoršil tak odhad z jarní prognózy, kde očekával na letošní rok vzestup hrubého domácího produktu (HDP) o 4,2 procenta. Slovensku fond zhoršil výhled letošního růstu o tři desetiny bodu na 4,4 procenta.

„Odhad MMF ale může být stále až příliš optimistický,” uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Zejména s ohledem na potíže automobilového průmyslu a mezinárodní přepravy podle něj nelze vyloučit, že letošní růst ekonomiky Česka vykáže hodnotu dokonce pod úrovní tří procent. „Fond ve své prognóze kvůli termínu zpracování výhledu například nemohl ještě plně zohlednit dopad silného omezení výroby v automobilce Škoda Auto. Pobídkou k vysokému růstu není ani nečekaně výrazné zpřísňování měnové politiky České národní banky, které MMF rovněž v prognóze plně nezohlednil, neboť trh zvyšoval své sázky na rapidnější průběh utahování měnových šroubů také až v posledních dnech,” dodal Kovanda.  

Pravděpodobnější proto podle něj je, že letošní růst skončí ekonomiky ČR jen nepatrně nad úrovní tří procent, se zhruba čtvrtinovou pravděpodobností dokonce pod touto mezí.   

Příští rok vidí měnový fond optimističtěji jak v případě České republiky, tak v případě Slovenska. Na jaře Česku předpovídal růst o 4,3 procenta a Slovensku o 4,4 procenta. Nyní čeká na Slovensku v příštím roce hospodářský vzestup o 5,2 procenta.

České ministerstvo financí ve své prognóze na konci srpna naopak zlepšilo odhad vývoje ekonomiky na letošní i příští rok. Letos čeká růst ekonomiky o 3,2 procenta a příští rok o 4,2 procenta. Česká národní banka (ČNB) ve své prognóze ze začátku srpna letos čeká růst ekonomiky o 3,5 procenta a příští rok o 4,1 procenta. Odhady tuzemských institucí jsou tak nižší, než aktuálně uvádí MMF.

Pomalý návrat k normálu

Co se týče výhledu MMF pro letošní rok, počítá s růstem o 5,9 procenta, zatímco v letní aktualizaci předpovídal šestiprocentní tempo růstu. Za zhoršením jsou podle měnového fondu vážnější dopady pandemie. Výhled na příští rok fond ponechal na 4,9 procenta.

Měnový fond v létě předpokládal, že s postupem očkování se globální ekonomika začne vracet k normálu. To se sice děje, proti původním odhadům ale pomaleji. Jako problém se ukazuje koronavirová mutace delta, ale i související potíže v dodavatelských řetězcích. To v mnoha zemích přispívá i k růstu inflace, která se ale podle fondu ve většině zemí v příštím roce vrátí na úrovně před pandemií. Fond ale připouští, že inflační výhled je obestřen značnou nejistotou.

Úrok na vládním dluhu vyskočil nejvýše za Babišovu éru. Fialovy reformy budou bolestivé

Leaders

Úrok na desetiletém dluhu vlády Česka dnes dopoledne překonal úroveň 2,3 procenta. Stalo se tak poprvé od 28. ledna 2014, vyplývá z dat agentury Bloomberg. To znamená, že úrok je nejvyšší za celou dobu, kdy je Andrej Babiš buď ministrem financí, nebo premiérem.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

„Výsledkem šíření epidemie v nejdůležitějších článcích globálních dodavatelských řetězců je delší narušení těchto řetězců, než jsme předpokládali. Tím se v mnoha zemích ještě více zvyšuje inflace,“ uvedl měnový fond. „Výhled ekonomiky je obecně zatížen větším rizikem a politické kompromisy jsou teď složitější,” dodal.

Fond nicméně upozornil, že celkově mírné zhoršení výhledu zakrývá mnohem výraznější změny k horšímu v některých zemích. „Výhled pro skupinu nízkopříjmových rozvojových zemí je kvůli zhoršenému vývoji pandemie výrazně temnější,” stojí v podzimním výhledu. Zatímco vyspělé země se na úroveň před pandemií z hlediska hospodářského výstupu dostanou už příští rok, ty rozvojové tam podle měnového fondu nebudou ani za tři roky.

Lepší výhled pro USA, horší pro Německo či Británii

Za problematický měnový fond považuje postup v očkování, který je hlavní příčinou zhoršujících se rozdílů ve vyhlídkách vyspělých a rozvojových zemí. „Zatímco téměř 60 procent populace ve vyspělých zemích je plně naočkováno a někteří lidé tam právě dostávají posilující dávku, kolem 96 procent populace nízkopříjmových zemí je i nadále nenaočkováno,” píše se ve zprávě MMF.

Proti červencové aktualizaci jarního výhledu si letos povedou lépe Spojené státy a také eurozóna jako celek. Hůř si naopak povede Německo, Británie nebo Japonsko. V případě Číny měnový fond počítá se stabilním růstem, který dosáhne osmi procent proti růstu 8,1 procenta, s kterým fond počítal v létě. Beze změn je výhled pro Indii, kde MMF na letošní rok dál počítá s růstem o 9,5 procenta.