Chci, aby se finanční gramotnost vyučovala na základních školách, říká ředitelka České bankovní asociace Monika Zahálková v rozhovoru pro newstream.cz. Asociace kromě toho nyní chystá novou statistickou platformu a pomáhá bankám s ESG. „Během krize si banky uvědomily svou celospolečenskou roli. A chovaly se neskutečně vstřícně,” říká Zahálková. I proto nejsou dopady covidu do bankovního sektoru tak negativní. 

Aktuálně se skládá nová vláda. Jsou volby věc, která také ovlivňuje činnost bankovní asociace? Co pro vás vztah s vládou znamená, kde se potkáváte?

Činnost asociace volby ovlivní do té míry, jaké budoucí vláda bude mít priority a vize. Na druhou stranu víme, co strany, které zvítězily, měly ve svých programech - a předpokládáme, že to dodrží. Nezdědí veřejné finance v úplně dobré kondici, ekonomika je, i kvůli pandemii, ve stavu, v jakém je... Nová vláda bude mít těžký úkol, nepřinese jí to velkou popularitu. Ale možná naše členské banky a asociace mohou hrát roli v tom, jak pomáhat a vysvětlovat kroky, které se budou zdát jako nepopulární, ale přispějí k dlouhodobé prosperitě. 

Máte rozjetou nějakou legislativu, kterou chcete dokončit nebo byste s něčím chtěli přijít?

Jelikož máme jen pár týdnů po volbách, tak striktně vzato se toho na legislativní frontě mnoho neděje a pravděpodobně to ještě nějakou dobu potrvá, a to zejména v souvislosti s povolebními jednáními o sestavení nové vlády. Dříve či později se ale legislativní stroj rozjede naplno, to je jasné. Asi nejaktuálnější legislativní počin, který v asociaci monitorujeme, přichází ze Senátu - návrh na zavedení teritoriality soudních exekutorů. ČBA zavedení teritoriality dlouhodobě odmítá především proto, že přinejmenším v podobě, která se projednává v Senátu, by vedla k výraznému zhoršení vymahatelnosti pohledávek v ČR.

V novém volebním období nás také zcela jistě čeká debata a rozhodnutí parlamentu nad návrhem zákona o hromadných řízeních, určitě se nevyhneme implementaci směrnice o preventivní restrukturalizaci a tzv. druhé šanci. Průběžně také analyzujeme fungování právní úpravy chráněného účtu, která obsahuje řadu výkladových nejasností a celkově je poněkud zbytečně komplikovaná. Dovedu si představit, že se budeme snažit o nějakou legislativní úpravu právního rámce chráněného účtu, ale na nějaký konkrétnější návrh je ještě brzy.

Předpokládám, že nová vláda, ať už v ní zasedne v zásadě kdokoliv, bude muset relativně rychle znovu poslat do Poslanecké sněmovny poměrně obsáhlý soubor legislativních změn, který stávající sněmovna nestihla projednat, a který obsahuje novelizaci několika zákonů v oblasti finančního trhu zejména v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie týkajících se unie kapitálových trhů.

>>>>>>Vše o ESG na jednom místě<<<<<<

Česko prošlo covidovou pandemií. Je něco, co vás na tomto vývoji z hlediska stavu bankovního sektoru překvapilo?

Když se podíváme na stav bankovního sektoru v České republice, je na tom nebývale dobře. České banky jsou skutečně stabilní, covidové tsunami přestály velmi dobře. Já jsem do asociace nastupovala v druhé vlně covidu a velmi pozitivně jsem vnímala celospolečenský přístup, s jakým si banky uvědomovaly, že všichni musíme táhnout za jeden provaz. Chovaly se neskutečně vstřícně, vyčlenily peníze, odborníky, vytvářely pracovní skupiny, diskutovaly, jak oživit ekonomiku, řešil se Národní rozvojový fond, podpůrné programy Covid Invest, Covid III a Covid Plus a podobně. A asociace byla de facto koordinátorem mezi bankami a státní správou, různými ministerstvy. 

Myslíte, že ta aktivní role bank přispěla i k tomu, že dopad pandemie na jejich bilance nebyl tak dramatický?

Určitě ano, banky si uvědomily svou celospolečenskou roli. Důležité také bylo, že ČNB zareagovala na pandemii velmi výrazným uvolněním měnové politiky a i nástroji makroobezřetnostní politiky. Kromě toho je třeba zmínit, že ČNB v loňském roce přistoupila také k mimořádnému opatření, jímž bylo plošné pozastavení možnosti výplat dividend akcionářům bank ze zisků dosažených v letech 2019 a 2020. Banky toto opatření naprosto chápaly, neobjevily se žádné negativní reakce.

Malé banky nastavily spořitelně zrcadlo, musela se změnit, říká bankéřka Pešková

Money

Jak ne příliš oblíbený ústav během pár let přeměnit na moderní banku, která bude oporou střední třídy? Pojďme dát drobným klientům to, co bohatí znají už dávno, říká Daniela Pešková, členka představenstva České spořitelny a nejvýše postavená bankéřka v Česku. 

Adéla Vopěnková

Přečíst článek

Všichni čekali, že podíl nesplácených úvěrů dramaticky vzroste, že?

Přesně, a nestalo se tak. Pořád jsme výrazně pod celoevropským průměrem. Banky spustily moratoria k odkladu splátek ještě před tím, než s tím přišla vláda, a také díky tomu jsme nezaznamenali žádný výrazný nárůst nevýkonných úvěrů. Po šesti měsících pak plošná moratoria postrádala smysl. Lidé už většinou sami chtěli splácet. U těch, kteří splácet nemohli, slíbily banky individuální řešení, což dodržely.

 Kromě toho se ukázalo, že Češi v krizi uvažovali ve své většině racionálně, což se projevilo mimo jiné tím, že řada z nich raději nepřistoupila k plánovaným půjčkám, zkrátka projevil se fenomén tzv. odložené spotřeby. Navíc odklady splátek daly velké skupině lidí možnost finančně se nadechnout a třeba si i vytvořit nějakou finanční rezervu, se kterou pak mohli nějak dále pracovat.

Problémy druhotného rázu

Teď už se výplata dividend zase spustila, je to tak?

Částečně. Počátkem letošního září sice ČNB toto opatření zrušila, nicméně doporučila bankám zvážit výplatu dividend až po oznámení hospodářských výsledků za rok 2021. Navíc vydala stanovisko, že si stále ponechává možnost zásahu, pokud jde o limitování výše vyplácení dividend (15 procent kumulovaného zisku za 2019 až 2020, pozn. red).

Čekáte, že by mohla přijít ještě další vlna potíží, že nějaké problémy doběhnou a začnou třeba krachovat firmy?

Nemyslím. Svoji roli může i letos ještě sehrát covid-19, aktuální čísla nevypadají vůbec dobře, ale situace v ČR je přece jen jiná než minulý rok. Přece jen, je tu proočkovanost, mnoho lidí onemocnění prodělalo, lidé mají nějakou zkušenost. I banky vědí, co dělat. Problémy jsou spíše druhotného rázu, jako nedostatek čipů pro automobilky či narušení dodavatelských řetězců.  

Panické syslení zhoršuje krizi v zásobování

Money

Dodavatelské řetězce již druhým rokem nefungují tak hladce, jak byli dodavatelé i odběratelé zvyklí před vypuknutím pandemie. Částečně si za to mohou výrobci, maloobchodníci i zákazníci sami. Všichni objednávají více, než potřebují ve snaze se předzásobit z obavy z dalších výpadků dodávek. Tento koktejl ale paradoxně celou situaci ještě více zhoršuje. 

Zdeněk Pečený

Přečíst článek

Co ceny nemovitostí, s tím banky vlastně asi problém nemají, že?

Banky musí být obezřetnější v hodnocení rizikovosti klientů i oceňování zastavených nemovitostí. Účelem není prodat co nejvíce hypoték, za cenu, že lidé nebudou mít na jejich splácení. Banky chtějí mít zdravé portfolio a prioritou je pro ně obezřetné úvěrování a ekonomicky udržitelné dlouhodobé obchodní vztahy s klienty. Tím, jak rostou ceny nemovitostí, tak se to samozřejmě podepisuje i do hodnocení rizikovosti klientů. Jinak, takovýto růst hypoték nečekali ani největší optimisté. Hypoteční krize byla vyvolaná nejistotou, kdo měl nějaké peníze a viděl, jak jdou ceny realit nahoru, tak dal peníze na akontaci a do koupě šel. Myslím, že to ještě chvilku potrvá a zvýšení sazeb to tak rychle nevyřeší.

Obavy z výrazného pádu cen nemovitostí tedy nemáte?

Ceny nemovitostí rostou i v jiných zemích, zvyšující se inflace poptávku po nemovitostech jako bezpečného aktiva spíše podpoří, a nezdá se, že by se v dohledné době na trhu nemovitostí razantně zvýšila nabídka. Ceny pak dále tlačí výše i současná situace s rychle rostoucími cenami stavebního materiálu a stavebních prací. Proto se zatím scénáře poklesu cen neobávám.

Hypotéky s delší fixací jsou paradoxně nejlevnější

Money

Úrokové sazby nadále rostou, ale zájem o hypoteční úvěry zatím nepolevuje.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek

Roste inflace, zároveň centrální banka utahuje ekonomiku skrze úrokové sazby. Co čekáte, zhorší se kondice nějak výrazněji?

Situaci centrálním bankéřům nyní nezávidím, jelikož současná inflace je částečně importována ze zahraničí a je nabídkového charakteru. Utahování měnové politiky pak v situaci, kdy existuje celá řada rizik souvisejících s post-pandemickým vývojem, budí poměrně velké vášně. Vyšší úrokové sazby budou ekonomiku chladit, proto to i centrální banka dělá. Sama centrální banka to však popisuje tak, že vyššími sazbami zatím růst nebrzdí, pouze mírně sundala nohu z plynu. V tuto chvíli řada ekonomů asi vnímá jako větší riziko pro tuzemský růst pokračující nedostatek součástek, vhodné pracovní síly či citelný růst cen elektřiny než vyšší úrokové sazby.

Vlastní byt je luxus, nájmy jsou budoucnost

Názory

Trh s nájemním bydlením v Česku přitáhl pozornost developerů i velkých mezinárodních investorů. Činžáky jsou sázkou na jistotu: vlastní byt v Praze je pro většinu lidí nedosažitelný.

Jan Němec

Přečíst článek

Na ESG je spousta práce 

V bankách se hodně řeší ESG a zelená transformace, hodně jich už udělalo kus práce. Pomáháte jako asociace jim s tím? 

Jde o téma, které před banky - a nejen před ně -  staví řadu výzev a zároveň i otevírá mnoho příležitostí. Ty hlavní se banky působící v naší Komisi pro udržitelné finance pokusily shrnout v Memorandu, které podepsalo již šestnáct bank. Otevřeně se tak přihlásily k posilování podnikatelského prostředí, které povede k udržitelnému a společensky odpovědnému rozvoji země.

Jak to konkrétně myslíte?

V kostce řečeno se banky rozhodly jít příkladem, začít u sebe a optikou udržitelnosti nejenom sledovat, ale měnit své firemní postupy a hospodaření, ať už se to týká energetické úspornosti a snižování uhlíkové stopy budov či jejich běžného provozu. Stejný přístup uplatňují také na nákup zboží a služeb od svých dodavatelů i se posouvají k cíli uhlíkové neutrality. To s sebou samozřejmě nese řadu změn v zaběhlých činnostech a procesech, a tedy nemalé náklady.

Evropský Green Deal: Jaké jsou jeho příležitosti i rizika

Money

Evropská unie se chce stát lídrem v transformaci ekonomiky na takzvaně bezemisní. Připravila k tomu celou řadu regulí a cílů. Co to přinese jí samotné a třeba také jednotlivým občanům?

Lukáš Vincent

Přečíst článek

Banky se zavázaly tyto přístupy promítat do vztahů s klienty. Jenže se potýkají s nedostatkem odpovídajících informací od zejména podnikových klientů, vede se o tom dialog s odpovědnými ministerstvy. Chystá se také ESG dotazník, který by měl sloužit jako pomoc a orientace pro klienty v terminologii a typologii otázek, s nimiž se při žádosti o poskytnutí financování svých projektů budou při jednání s bankami setkávat. Je nutné vysvětlit a přiblížit jednotlivé pojmy, které banky již dnes musí či budou muset zejména vůči regulátorům vykazovat.

Ten dotazník už je hotový?

 V současnosti na něm s bankami usilovně pracujeme a v průběhu podzimu se ho chystáme zveřejnit na webu České bankovní asociace.

Moderní asociace

Co jinak za novinky chystáte v asociaci?

Spouštíme velký projekt v oblasti statistiky, teď jsme spustili první část s názvem ČBA Hypomonitor, který přináší souhrnná data za celý bankovní trh v oblasti hypotečních úvěrů. Tato data budou součástí nové platformy ČBA Statistiky, kde budeme shromažďovat, analyzovat a komentovat důležitá a zajímavá data za celý bankovní sektor. Také připravujeme nové webové stránky a ČBA Statistiky do této změny přesně zapadají. Většinu dat sice normálně už na trhu dohledáme, ale prozatím nejsou na jednom místě, ucelená a v přehledné podobě. Další novinky plánujeme v oblasti vzdělávání.

Jaké?

Plánujeme velký restart ČBA Educa, což je vzdělávací platforma v rámci asociace. Ta dosud realizovala zkoušky především odborné způsobilosti, nově plánujeme její činnost rozšířit o semináře, školení, různé vzdělávací programy pro lidi nejen z finanční oblasti, například finanční program pro manažery. Do budoucna chystáme i e-learningy či nadstavby pro finanční MBA. To budeme spouštět příští rok. 

Co vy jste si osobně vytkla za cíle, když jste do role ředitelky asociace šla?

Bude to znít trochu jako klišé, ale nejvýstižnější je, že chceme vybudovat moderní dynamickou asociaci. Aby měla skvělé odborníky, a držela krok s trhem. Už teď jsme nabrali nové lidi na nové projekty. Chtěla bych, abychom dělali unikátní projekty na trhu, jako jsou zmíněné ČBA Statistiky. Přála bych si také, aby asociace byla lídrem v oblasti finanční gramotnosti a abychom dosáhli toho, že finanční gramotnost bude povinný předmět na základních školách. Rádi bychom tento předmět prosadili na druhý stupeň základních škol. Myslím, že by jej měl absolvovat každý. 

Monika Zahálková 

Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze. Od roku 2001 působila jako výkonná ředitelka a členka Řídícího výboru Czech Institute of Directors a od roku 2014 zastávala také funkci jednatelky CG Institut. Mezi lety 2018 a 2019 byla členkou představenstva mediálního domu Economia. Je spoluautorkou několika odborných publikací v oblasti správy a řízení společností a vzdělávacích programů pro členy volených orgánů. Mezi její záliby patří architektura, auto a sport, zejména pak golf, tenis a lyžování.