Zajímá nás
Na trhu s prodeji firem dál chybějí zahraniční kupci, říká Mesenský z KPMG
„Za poslední rok, rok a půl byli u 9 z 10 transakcí kupci z řad tuzemských hráčů,“ říká Igor Mesenský, partner poradenské společnosti KPMG. Díky tomu, že se z trhu prakticky vytratili zahraniční investoři, dosáhnou domácí kupující na lepší ceny než před rokem či dvěma. V rozhovoru pro newstream.cz Mesenský dále zmiňuje odvětví, která nyní investory nejvíce lákají. Ale třeba i to, proč se prodávající zdráhají zveřejnit cenu obchodu.
Trh fúzí a akvizic dokáže dobře zrcadlit stav ekonomiky. Jak je na tom tuzemská ekonomika?
Dlouhodobě je náš trh atraktivní. V přepočtu na obyvatele jsme byli vždy před Polskem, které je větším trhem. Poslední roky byly rekordní. Možná ne rok 2023, ale roky 2021 a 2022 určitě. Ani koronavirová pandemie to nezpomalila. Bylo vtipné, že kvůli omezení cestování jsme například prodali firmu, kterou kupující ze Skandinávie viděli až po nákupu. Byla to transakce za miliardu. Hlavním driverem akvizic v současné době je řešení nástupnictví a změna danění výnosu z prodeje akcií.
Loňský rok už tak dobrý nebyl?
Pro KPMG byl rekordní, ale vždy záleží, na jak velkých transakcích pracujete. My jsme měli loni několik poměrně velkých transakcí, takže s tím souvisí vyšší poplatky. Náročnost transakcí je ale většinou podobná. Obecně trh loni trochu zpomalil.
Zmizeli zahraniční kupci?
Analyzovali jsme, komu jsme firmy za posledních 12 až 18 měsíců prodali. 9 z 10 kupujících byli tuzemští hráči. Ať už private equity fondy nebo průmyslové skupiny. Trh loni poznamenal odchod zahraničních kupujících. To platí do dneška. Zájemců ubylo a ti, kteří zůstali, jsou tuzemští kupující.
Finanční sektor tváří v tvář ruské agresi na Ukrajině pomalu mění postoj k financování obranného průmyslu. Konzervativní banky ovšem mění své zavedené přístupy jen velmi pomalu. Ve věci chce pomoci i Evropská investiční banka.
Zbrojaři přestávají být "ti zlí". Jejich akciím se skvěle daří
Trhy
A to je dobrá nebo špatná zpráva?
Je to dobrá zpráva pro lokální investory, kterým ubyla zahraniční konkurence. Díky tomu mohou domácí investoři nakupovat levněji než před rokem či dvěma. V letech 2021 a 2022 tlačila konkurence zájemců cenu výrazně nahoru.
Svědčí počet domácích kupců o síle tuzemské ekonomiky?
Určitě je to dobrá zpráva, že jsou tu silné skupiny, které kupují nejen v Česku, ale čím dál tím více i v zahraničí. Třeba skupina PPF se kompletně přeorientovává z východních na západní trhy. Nebo zbrojařské skupiny, jako jsou Czechoslovak Group, Colt či STV, ty všechny nakupují v zahraničí.
Potkávají se ještě cenové představy prodávajících a kupujících?
Když zbude jeden zájemce, těžko budete hrát hru, zda zaplatí ještě více. V poslední době jsme zažili pár situací, kdy se očekávání nepotkala a celé to padlo. Určitě se to děje častěji než dřív.
Proč se v Česku málokdy zveřejňuje cena transakcí?
Kvůli ochraně soukromí. Uvedu příklad. Prodávali jsme jednu firmu ze Šumperska za částku do sto milionů korun. A rozkřiklo se to tam. Rázem měl prodejce schránku plnou žádostí o sponzoring. Prodávající jsou často fyzické osoby, nechtějí aby se obecně vědělo, za kolik prodali. V obchodním rejstříku je dohledatelná i jejich adresa a může to být potenciálně i nebezpečné.
Investiční skupina Creditas finančníka Pavla Hubáčka vstoupila na slovenský energetický trh. Prostřednictvím své divize UCED koupila energetickou společnost GGE. Cenu transakce firmy nezveřejnily. Akvizici už dříve schválily antimonopolní úřady v ČR i na Slovensku.
Finančník Hubáček vstupuje na slovenský energetický trh
Zprávy z firem
Máte spoustu podobných transakcí v regionech?
Často jsem překvapen, že přijedeme do malého města a je tam firma, o které jsem nikdy neslyšel a která má půl miliardy obrat a majitelé již vydělali stovky milionů. Takové firmy jsou napříč republikou.
Dá se odhadnout prodejní cena? Násobkem EBITDA například?
Ano, bavíme se o násobcích EBITDA. Následně jsou tam další výpočtu a úvahy. Třeba výše hotovosti ve firmě nebo zda firma roste či je stabilní.
Jaký je nejběžnější násobek?
Někde mezi pět až osm. Jsou obory, kde je to méně či více. Energetika či potravinářství jsou vyšší. Rychle rostoucí IT či zdravotnické firmy mohou dosahovat dvouciferných násobků. V automobilovém průmyslu je to pouze 4 až 5násobek.
A co rychle rostoucí firmy, které zatím zisk negenerují?
Je třeba vytvořit byznys plán a na něm se shodnout s kupujícím. Oceňuje se to na bázi diskontovaných cashflow, budoucích výnosů.
V Česku se rodí další zbrojařský magnát, Robert Schönfeld. Jeho investiční skupina RSBC kupuje rakouského výrobce pušek Steyr Arms. Schönfeld se tak zařadí mezi zbrojařskou první ligu, které vládne miliardář Michal Strnad, majitel CSG a úspěšně mu sekunduje René Holeček, který vlastní Colt. 
Další slavná zbrojovka bude v českých rukou, tentokrát podnikatele Schönfelda
Zprávy z firem
O jaká odvětví není moc zájem?
Automotive je složitý. Tam je příliš mnoho změn. Finanční investoři třeba chtějí, aby firmy vyráběly cokoliv mimo součástek pro spalovací motory. Přitom Škodě se daří, má rekordní zisky. V celém odvětví je ale spousta změn a investory to odrazuje. Čím dál jste jako subdodavatel od konečného výrobce, tím složitější to pro vás je. Hůře se také prodávají firmy, které jsou projektové. Tedy nemají sériovou výrobu, ale jsou závislé na konkrétních projektech.
Která odvětví jsou naopak populární?
Chodí nám poptávky po společnostech z přesného strojírenství, které mají vlastní produkt. Tedy nevyrábějí na zakázku komponenty pro někoho. Nemusejí to být ani velké společnosti s vysokou, udržitelnou marží. Také potravinářství se těší velké oblibě.
A co nemovitosti?
Ty fungovaly do léta 2022. Se zvyšováním úrokových sazeb se růst úplně zastavil. Tehdy se hodně prodávaly logistická centra či kancelářské budovy. Výnosy byly okolo 6 procent. Když s pandemií nastoupila práce z domova, tak skončila příprava nových projektů. Při dnešních úrocích nikomu 6 procent nedává smysl. My jsme měli několik projektů v oblasti logistiky na prodej na podzim 2022, ale nic nedopadlo. Investoři si připravené peníze schovali na termínované účty a doufali, že se někdo dostane do problémů, aby mohli něco levně koupit.
Společnost Czechoslovak Group (CSG) českého podnikatele Michala Strnada koupí za 1,96 miliardy dolarů (44,4 miliardy korun) divizi sportovního vybavení americké firmy Vista Outdoor. Firmy o transakci jednaly od loňska, Vista nabídku přijala až díky tomu, že CSG v pondělí nabízenou částku zvýšila o 50 milionů dolarů.
Strnad kupuje za desítky miliard divizi sportovního vybavení americké firmy Vista Outdoor
Zprávy z firem
Dostal se někdo do problémů?
Zatím ne.
Kdy se trh rozhýbe?
Logistické areály asi ve druhé polovině letošního roku. Mohli bychom být se sazbami tak nízko, že se to zase rozhýbe. Máme klienty, kteří se ptají, kdy už to bude a jak to vidíme. Na posledním zasedání bankovní rady ČNB sazby snížila, ale s komentářem, že další snižování nebude tak rychlé.
A kanceláře?
Tam to hned tak nebude. My taky dost možná už nikdy nebudeme potřebovat větší budovu, než máme.
Kam až musejí sazby klesnout?
Až si budete moci půjčit za 2 až 3 procenta. Tam by to mohlo být zajímavé.
A toho se dočkáme brzo?
Myslím, že do roku by to mohlo být. Snad.
Změnilo se vnímání našeho regionu v zahraničí od začátku války na Ukrajině?
Třeba startupoví investoři ze Spojených států přestali úplně investovat v Evropě, především ve východní Evropě. Říkají, že z jejich pohledu jsme moc blízko Ukrajině. Co se týče investorů ze západní Evropy, pro ty jsme byli zajímaví historicky, když tu ekonomiky rostly rychleji a trh nebyl konsolidovaný jako u nich doma. Ale kromě Polska náš region už neroste tak rychle. U strategických investorů se v poslední době naopak setkáváme s tím, že chtějí z Česka odejít s tím, že trh je pro ně příliš malý.
Zadlužená francouzská společnost Atos přijala nabídku na restrukturalizaci svého dluhu od konsorcia vedeného jejím hlavním investorem Davidem Layanim. 
Křetínský ostrouhal. Firma Atos dala přednost konkurenční nabídce
Zprávy z firem
V posledních letech se hodně mluví o ESG, zajímá to někoho při nákupu firmy?
Záleží, kdo je kupující. Více to zajímá institucionalizované investory, zvlášť když mezi svými podílníky mají někoho jako EBRD, kteří hodně tlačí tuto agendu. Ještě když jsou to velké nadnárodní korporace, především ze Spojených států. Ostatní to zatím moc nezajímá.
Na trhu fúzí a akvizic bude opět rušno. Prodávající kvůli očekávané recesi nejspíš ale dostanou horší cenu. Na trh pak přijdou ve velkém také noví hráči, zejména family offices a private equity fondy, uvedl poradce M&A a partner KPMG Igor Mesenský na konferenci Investiční výhledy, kterou pořádala EMUN Investiční společnost.
Kdo prodal firmu loni, dostal nejlepší cenu. Příležitostí ubývá, tvrdí Mesenský z KPMG
Money
Magazín newstream CLUB
Hlavním tématem letního čísla magazínu Newstream CLUB je Česko-Slovensko, s podtitulem Dvě země, jeden trh.
V rozhovoru se představuje Karel Vágner, marketér a podnikatel v řadě úspěšných projektů, známý také spoluprací s manželkou a úspěšnou modelkou Simonou Krainovou.
Další osobnosti jako Igor Rattaj se zamýšlejí nad rozdíly mezi podnikáním v Česku a na Slovensku. O umělé inteligenci hovoří česko-slovenská investorka Andrea Ferancová Bartoňová, o veřejnosti a kultuře slovenský bestsellerista Jozef Karika. Uznávaný chef Marcel Ihnačák prozrazuje, která z obou kuchyní je „lepší“. Marketér Milan Šemelák s klientem Williamem Rudolfem Lobkowiczem mluví o tom, jak přetvořit odkaz šlechtického rodu do moderní doby.
Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí.
K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.
