Čechům zavírají pivnice, Japoncům zase milované sushi bary. Efekt zdražování je nemilosrdný
Vysoká inflace drtí japonskou gastronomii. Sushi podniky tam krachují rychleji než za covidu.
Sushi, nejznámější pochutina japonské kuchyně, a restaurace, které ho připravují, v Japonsku skomírají. Jen v lednu jich muselo zavřít hned pět, všímá si negativního trendu server agentury Bloomberg.
Podobně na japonské sushi podniky dolehla protipandemická opatření v roce 2020. „Jen v lednu zkrachovalo pět podniků, nejvíce od srpna 2020,“ upozorňuje analytická agentura Tokyo Shoko Research.
Ekonomické obtíže, které přerůstají v neřešitelný problém a krach sushi barů, mají příčinu v neustále rostoucích nákladech. Japoncům rekordně zdražují potraviny. Konkrétně cena ryb, které jsou základem pro sushi, vzrostla oproti loňsku o 15 procent. V kombinaci s nedostatkem zaměstnanců a jejich rostoucími mzdovými požadavky, se vytvořil smrtící koktej, jehož poslední hořkou kapkou byly končící pandemické dotace.
Míra inflace v Japonsku se v lednu vyšplhala na maximum za 41 let, podniky totiž přesouvaly zvýšené náklady na domácnosti. Spotřebitelské ceny bez zahrnutí čerstvých potravin se tak meziročně zvýšily o 4,2 procenta po prosincovém nárůstu o 4,0 procenta. Ceny tak rostly nejrychleji od září 1981, kdy ropná krize na Blízkém východě vedla k prudkému zdražení paliv.
Nejvíc ale rekordní inflace zasahuje právě gastronomii. Nekrachují je sushi podniky, stejně rychle padají i japonské polévkárny Ramen.
Stejné problémy stíhají české výčepy, řada z nich, zejména těch na venkově, musí skončit. Češi přicházejí o čepované pivo, Japonci o sushi.
Všechny pulty jsou obsazené. Není divu - v Masně Kozí vaří dobře a za skvělou cenu. Hlavní jídlo stojí kolem 160 korun.
Bufet v Kozí ulici: Na dršťkovku za 48 korun tam chodí cizinci i manažeři
Enjoy
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
