Nejvyšší důchodovou dávku v takzvaném prvním pilíři systému penzí pobírají důchodci v Norsku. Ti dostávali v roce 2022 v přepočtu přes 46 tisíc korun. Češi si v absolutním srovnání vedli nadprůměrně s částkou překračující 16 tisíc korun. Vyplývá to z analýzy společnosti Picodi ze 44 zemí světa, na kterou upozornila investiční platforma Portu.

Průměrný důchod byl v prosinci 2021 podle údajů Českého statistického úřadu 15 453 korun, v prosinci 2022 pak 18 098 korun. Společnost Picodi, na kterou se Portu odvolává, uvádí čistý průměrný důchod. Průměrný starobní důchod v Česku se podle odhadů České správy sociálního zabezpečení v lednu 2024 po valorizaci a přidání výchovného dostal na 19 438 korun.

Za norskými důchodci následovali podle analýzy švýcarští penzisté s důchodem téměř 44 tisíc korun a dále obyvatelé USA s částkou přes 38 tisíc korun. Nejhůře na tom byli důchodci na Ukrajině, v Moldavsku a Albánii.

Kde vyřešili otázku důstojného stáří

„To, že mají Norové téměř trojnásobně vyšší důchod než Češi, ještě neznamená, že si za něj mohou koupit třikrát více. V Norsku může být některé zboží i služby násobně dražší, a tak na tom mohou být důchodci na různých úrovních žebříčku podobně,“ uvedl analytik Portu Lukáš Raška.

Nejlepší poměr cen potravin a důchodů Picodi zaznamenala v Norsku, Rakousku a Francii. V těchto zemích tvoří základní koš potravin okolo 14 procent průměrného důchodu. Česko bylo na devatenácté pozici, když potravinový koš tvořil 23,5 procenta průměrného důchodu. To odpovídá i číslům Českého statistického úřadu, podle kterého byl pro důchodce poměr výdajů na potraviny a nealkoholické nápoje a celkových výdajů 22,6 procenta. Nejhůře na tom v tomto srovnání byli penzisté v Albánii, Bělorusku a na Ukrajině, kde na koš základních potravin spotřebovali 73, 77 a 85 procent důchodu.

Podle správy společnosti Mercer, která sleduje a vyhodnocuje stav jednotlivých penzijních systémů 47 států podle adekvátnosti, udržitelnosti a integrity, mělo v roce 2023 nejlepší penzijní systém Nizozemsko, následované Islandem a třetím Dánskem. Nejhůře na tom naopak byly Argentina, Filipíny a Indie. Česko v žebříčku nefiguruje.

„Různorodost důchodových systémů odráží rozmanitost ekonomických, sociálních a politických kontextů jednotlivých zemí. Každý systém má své výhody i nevýhody a je důležité neustále hledat inovativní řešení, která zajistí důstojné stáří pro všechny občany v rámci udržitelných a spravedlivých systémů,“ uzavřel Raška.

DIP na vlastní kůži. Jak si založit státem podporovanou investici

Money

Dlouhodobý investiční produkt představuje prozatím největší pokus vlády podporovat mezi Čechy dlouhodobé investice, ideálně na stáří. A také jde o první krok k jakési budoucí skutečné důchodové reformě, která bude počítat s podílem vlastních zdrojů na stáří, jak je to běžné například v USA či západní Evropě. Stát tak umožní lidem ročně investovat až 48 tisíc, které si budou moci odepsat z daní. A zaměstnavatelům nabízí možnost přidat dalších až 50 tisíc korun. Zde je krok za krokem návod, jak si DIP zřídíte.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Má růst důchod rychleji nebo ne? Senioři by hlavně měli podporovat vnoučata

Názory

Mají důchodci málo, nebo hodně peněz? Každý důchodce vám řekne, že má málo. A má pravdu. Oproti platu před odchodem na penzi je státem stanovený výměr jistě výrazné finanční ponížení. Jenže tak to prostě funguje. Kdo je starý a už nepracuje, nemůže brát peníze jako dřív, když pracoval. To snad každému, i důchodcům, musí dávat smysl.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Dopis čtenáře: Nekopejte do důchodců, když stát platí povaleče ve věznicích

Názory

Na komentář Dalibora Martínka s titulkem Má růst důchod rychleji nebo ne? Senioři by hlavně měli podporovat vnoučata, reagovalo mnoho čtenářů. Přinášíme jednu z reakcí čtenářky, jejíž identitu redakce zná, ale ponechává ji v anonymitě. Příspěvek jsme pro jeho rozsah redakčně mírně krátili.

nst

Přečíst článek