Nelichotivé prvenství Maďarska. Země má nejvyšší náklady na obsluhu dluhu v celé EU
Maďarský rozpočet zatěžuje splácení úroků z vládních dluhopisů. V prvních třech kvartálech loňského roku na ně vláda v Budapešti musela vyčlenit 2,5 bilionu forintů (zhruba 160 miliard korun), což je dvakrát tolik než ve stejném období předloni, vyplývá z údajů maďarského statistického úřadu.
Země tak čelí nejvyšším nákladům na obsluhu dluhu v poměru k velikosti své ekonomiky v celé Evropské unii a předstihla Itálii, píše agentura Bloomberg.
Maďarská centrální banka minulý měsíc odhadla, že náklady na obsluhu veřejného dluhu v roce 2023 činily 4,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Letos podle ní klesnou jen mírně na 4,2 procenta HDP.
Itálie podle Bloombergu loni vydala na obsluhu veřejného dluhu 3,8 procenta. Česká republika na něj vyčlenila 1,3 procenta HDP.
Česko se vstupem do EU zavázalo přijmout euro. Ale nepřistoupilo na žádný konkrétní termín. Nelze tedy tvrdit, že svému závazku nedostává.
Lukáš Kovanda: Česko a vstup do eurozóny? Jedině až její členové budou dodržovat pravidla
Názory
Maďarsko se ve středu stalo jednou z prvních zemí rozvíjejících se trhů, která prodala dolarové dluhopisy, aby uspokojila své rostoucí finanční potřeby. Země v loňském roce zvýšila objem půjček, protože potřebuje dorovnat chybějící prostředky z fondů EU, které jí unie pozastavila kvůli obavám z úplatkářství a o stav právního státu za vlády premiéra Viktora Orbána.
Vzhledem k tomu, že prostředky z EU jsou v nedohlednu, Maďarsko loni zvýšilo emise forintů a zaplatilo vysokou prémii za retailové dluhopisy vázané na inflaci. Ta totiž podle odhadů centrální banky loni v průměru činila téměř 18 procent.
Vyšší úrokové platby představují zátěž pro vládu. Těžit z nich ale budou maďarští občané, kteří si vládní dluhopisy nakoupili, což po recesi v roce 2023 podpoří oživení domácí spotřeby, napsal ve středu ministr hospodářství Marton Nagy v článku na zpravodajském webu Index.
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
