Němci chtějí víc utrácet. Jenže hned zdražily státní dluhopisy
Úrok na německých státních dluhopisech prudce vyskočil. Německu se tak prodraží splácení státního dluhu.
Budoucí nový kabinet vedený kancléřem Friedrichem Merzem z CDU chce, aby stát uvolnil takzvanou dluhovou brzdu a Německo mohlo více investovat, především do obrany a infrastruktury.
Výnos 10letých německých státních dluhopisů, takzvaných bundů, vzrostl o 0,18 procentního bodu na 2,66 procenta, což představuje největší jednodenní pohyb od roku 2020. Investoři čekají, že si vláda bude více půjčovat.
Merz v úterý večer oznámil, že jeho strana spolu se Sociálními demokraty (SPD) společně představí příští týden návrh zákona na zmírnění přísných pravidel pro státní zadlužení.
„Tato fiskální změna trvale změní způsob obchodování s německými státními dluhopisy. Také to výrazně zvýší náklady na financování pro všechny ostatní státy eurozóny,“ řekl deníku Financial Times Tomasz Wieladek, hlavní evropský ekonom investiční společnosti T Rowe Price.
Euro posílilo o 0,7 procenta vůči dolaru na 1,069 dolaru, což je jeho nejvyšší hodnota od listopadu. Rostou také německé akcie.
Nedostatkové zboží
Investoři považují německý státní dluh za referenční bezrizikové aktivum pro celou eurozónu, ale německé dluhopisy jsou tradičně nedostatkovým zbožím kvůli neochotě země se výrazně zadlužovat.
Výnosy 10letých francouzských státních dluhopisů vzrostly v návaznosti na německý vývoj o 0,13 procentního bodu na 3,36 procenta.
Dluhová brzda je ústavní opatření, které mělo bránit přílišnému zadlužování země. Do budoucna by podle nového návrhu měly být půjčky na obranné výdaje nad procento hrubého domácího produktu (HDP) z platnosti dluhové brzdy vyjmuty. Pro rok 2024 by to byly všechny výdaje nad hranicí 43 miliard eur. Navíc má vzniknout půlbilionový zvláštní fond na investice do infrastruktury, tedy na opravu silnic, železnic, mostů a energetické soustavy.
Němci zavedli dluhovou brzdu v roce 2009 v reakci na finanční krizi, ale plně začala platit od roku 2016 pro federální vládu i jednotlivé spolkové země. Federální vláda nesmí mít strukturální deficit vyšší než 0,35 procenta HDP ročně a spolkové země nesmí mít žádný strukturální deficit vůbec. Výjimky jsou možné pouze v případě krizí, jako byla pandemie COVID-19 nebo válka na Ukrajině. Kritici říkají, že dluhová brzda omezuje potenciální hospodářský růst Německa, největší evropské ekonomiky.
S očekáváním sledují nejen Němci, ale celá Evropa, jak se změní přístup k ekonomickým otázkám po německých volbách. Sledují to i Češi, pro které je Německo největším obchodním partnerem „Z hlediska hospodářské politiky se mi zdá, že skoro žádná nepřijde. Budou to malé změny, nikoliv radikální obrat,“ říká Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T. Češi se však podle něj nemusejí obávat, že by nás pokračující německá stagnace či dokonce případný pokles stáhli do ekonomických hlubin.
Petr Sklenář: V Německu nebude žádná ekonomická revoluce. Česku to ale neuškodí
Leaders
