Nezaměstnanost přestala klesat, v prosinci se vyhoupla na 3,5 procenta
Nezaměstnanost v České republice na konci loňského roku stoupla na 3,5 procenta, to je o dvě desetiny procentního bodu více než v listopadu. Vyplývá to ze statistik Úřadu práce České republiky. I přes její obvyklý prosincový nárůst kvůli skončení sezónních prací je její úroveň v ČR dlouhodobě nejnižší jak mezi zeměmi EU, tak OECD.
O práci se v prosinci ucházelo 258 173 lidí, zhruba o 12 600 více než o měsíc dříve. Současně mírně ubylo volných pracovních míst, kterých zaměstnavatelé nabízeli 343 148. Jejich nabídka tak byla dál vyšší než počet uchazečů. Na jedno volné místo připadá v průměru 0,8 uchazeče o zaměstnání. Analytici zveřejněný nárůst nezaměstnanosti očekávali.
[[Twitter status: https://twitter.com/JakubSeidler/status/1480478217584660487]]
„I tak jde o relativně příznivý výsledek, zejména z pohledu zaměstnanců. Zaměstnavatelům a jejich svazům či asociacím naopak spíše přidělává vrásky na čele, takže umocňují své volání po zjednodušení zaměstnávání zahraničních pracovníků. To je ovšem trnem v oku třeba odborům,” komentoval aktuální statistiku Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Svaz průmyslu a dopravy je mocným lobbistickým uskupením, které má díky schopnostem Jaroslava Hanáka vždy velmi blízko k vládní politice. S minulou vládou měl problém, bojoval s Janou Maláčovou kvůli její politice rozdávání peněz. Současnou prioritou je podle něj dostavění jádra. „V roce 2029 bychom měli začít stavět,“ říká. Mezi další priority matadora české ekonomické diplomacie patří uvolnění českého trhu práce pro zahraniční pracovníky, a také oživení zahraničních vazeb. „Musíme se vrátit do Afriky,“ dodává.
Bartoš je přílišný idealista. České stavební právo je hanba, říká prezident Svazu průmyslu
Zprávy z firem
Vše podle něj nasvědčuje tomu, že ukazatel míry nezaměstnanosti dopady pandemie již do značné míry překonal. „Pracovníci ze segmentů, které během pandemie utrpěly trvalejší šrámy, jako je turistický ruch nebo pohostinství zejména v některých oblastech, se tedy poměrně plynule přesunuli do segmentů, pro něž pandemie představuje pozitivní impuls, jako je třeba e-commerce a související logistika.
Až do prosince nezaměstnanost loni od března víceméně klesla. Podle pracovního úřadu situace na pracovním trhu v prosinci ale odpovídala dlouhodobému stavu, ročnímu období a běžnému vývoji na konci, kdy nezaměstnanost pravidelně roste. Ředitel Úřadu práce České republiky Viktor Najmon uvedl, že s příchodem zimy postupně končí sezonní práce zejména v zemědělství nebo stavebnictví a do evidence se hlásí větší počet lidí, kterým skončily termínované pracovní smlouvy a dohody, nebo například živnostníci, kteří dočasně přerušili činnost.
„I přesto, že míra nezaměstnanosti v prosinci mírně vzrostla, máme stále nejnižší nezaměstnanost v EU. O to viditelnější je fakt, že jsou mimo český trh práce přibližně dva miliony lidí, kteří by pracovat mohli, ale nejsou schopni se zapojit na plné úvazky. Jsou mezi nimi studenti, rodiče na rodičovské dovolené či stále aktivní senioři,“ komentuje Jana Stehlíková, spoluzakladatelka a jednatelka společnosti Flecto.
Česko od dneška hospodaří v režimu rozpočtového provizoria. Musí totiž začít osekávat pandemické dluhy. Nejen státní zaměstnanci a důchodci se tak musí připravit na hubenější čas, i když ne nutně od letoška. Inflace, která však letos udeří – v tomto měsíci až desetiprocentní – způsobí výrazné pokles kupní síly obyvatelstva – a tedy jeho životní úrovně. Na co dalšího je letos třeba se v ekonomické a finanční oblasti připravit. Zde osmero hlavních změn a očekávání roku 2022.
Co Česko v roce 2022 čeká a nemine v ekonomice? Osm hlavních změn a očekávání
Money
Řada těchto lidí by ráda pracovala, ale brání jim v tom jejich osobní situace a omezené časové možnosti. Jedním z řešení nedostatku pracovních sil by tak podle Stehlíkové mohlo být dělení plných úvazků na jednotlivé směny, které umožní zmíněným skupinám vstoupit na trh práce. „Tím by se do české ekonomiky mohly dostat i desítky tisíc pracovníků, byť jen na částečné úvazky,“ dodala.
Nezaměstnanost během celého loňského roku pak podle ředitele kopírovala klasickou vývojovou křivku, která zohledňuje sezonní vlivy. „Na rozdíl od roku 2020 byla navzdory trvající epidemické situaci a přijímaným bezpečnostním opatřením příznivější. Proti stejnému období prosince předchozího roku došlo k poklesu počtu nezaměstnaných a naopak meziročně vzrostl počet volných pracovních míst,“ uvedl ředitel. V meziročním srovnání byla prosincová nezaměstnanost o 0,5 bodu nižší, uchazečů o práci meziročně ubylo o téměř 34 tisíc.
Česká republika si i v říjnu udržela první příčku v žebříčku zemí EU s nejnižší nezaměstnaností. Vyplývá to z dat Eurostatu.
Česko si dál drží nejnižší nezaměstnanost ze zemí Evropské unie
Money
Mezi regiony byla v prosinci nejvyšší nezaměstnanost v Moravskoslezském a v Ústeckém kraji, kde shodně dosáhla 5,1 procenta. Následoval Karlovarský kraj s 4,2 procenta. Podle úřadu práce měly tyto regiony nejvyšší podíl nezaměstnaných i v prosinci 2020, což odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci. Naopak nejnižší nezaměstnanost zůstává v Pardubickém kraji, na konci loňského roku tam činila 2,4 procenta.
Na úrovni okresů nejnižší nezaměstnanost vykázal v prosinci okres Praha-východ, a to 1,3 procenta. Jen o něco vyšší, 1,7 procenta, byla v okresech Praha-západ, Rychnov nad Kněžnou a Benešov. Na druhé straně žebříčku skončilo Karvinsko s nezaměstnaností 8,5 procenta. Přes šest procent se dostala nezaměstnanost i v okresech Bruntál a Most.
V lednu ještě bude míra nezaměstnanosti poměrně vysoko, analytici odhadují, že na úrovni 3,6 procenta. „Mezi nezaměstnanými ocitnou kromě sezónních pracovníků také někteří z lidí, kterým pracovní smlouva na dobu určitou skončila k 31. 12. 2021,” dodává Kovanda.
Nezaměstnanost v Česku v listopadu dle očekávání klesla na 3,3 procenta, z říjnových 3,4 procenta. Nižší byla nezaměstnanost naposledy loni v březnu. Znamená to, že trh práce prakticky již překonal útlum způsobený pandemickou situací. 
Lukáš Kovanda: Trh práce v covidu nestačil ani vychladnout, což přispívá k inflaci
Názory
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
