Logo českého designu je možné postavit na tom, že v Česku designové produkty také vyrábíme a vyvíjíme. Podnikatel Martin Wichterle, který kromě strojírenské firmy Wikov vlastní sklárny Bomma a Rückl, v rozhovoru pro magazín Moderní ekonomická diplomacie zdůrazňuje, že „česká laboratoř designu je skutečně unikátní“.

Moderní design propojuje tradiční řemesla a technologické inovace. „No name výroba v Číně už nikoho moc nezajímá, i když je levnější,“ říká byznysmen, který je také předsedou představenstva Asociace českého průmyslového designu. Češi jsou ale podle něj slabí v prodeji i marketingu. „Měli by být na zahraničních trzích odvážnější,“ dodává Martin Wichterle. Stát by podle něj měl konečně začít ve světě prosazovat svůj brand.

---

Může být průmyslový design tahounem českého exportu?

Hlavním tahounem českého exportu byla dlouho práce, kterou tady zadávaly zahraniční firmy. Jestli chceme, aby náš export dál rostl, musíme přicházet s vlastními produkty a značkami, které se na světovém trhu prosadí díky své inovativnosti. Té je možné dosáhnout moderní technologií nebo designem. Obojí má vliv na úspěšný produkt. Dobrý produkt musí být technologicky vyspělý, ale zároveň musí splňovat náročná kritéria designu.

Design byl v Česku podceňován, podle šéfky Designbloku Jany Zielinski přinesla obrat až hospodářská krize na konci předminulého desetiletí. Zdá se, že v tomto ohledu je už dnes situace o dost lepší…

Je to spojené s větším množstvím finálních produktů, které se začínají v české ekonomice objevovat. Pokud máte finální produkt, potřebujete dobrý design. Bez něj ho neprodáte.

V minulosti jste často kritizoval skutečnost, že inovace designu nemají v Česku takovou podporu jako technologický vývoj. Platí to pořád?

To platí stoprocentně. Stát by měl registrovat, co je důležité pro spotřebitele. U řady produktů je pro ně klíčový právě design, ale také další takzvané soft faktory. Spotřebitelé se stále více zajímají o to, jaký dopad má konkrétní výroba na naši planetu. Kromě funkčnosti produktu si všímají mnohem více věcí. Výrobce, který si to neuvědomí, nebude úspěšný.

Od cibuláku k 3D tisku. Proměny českého designu mapuje výstava v Bruselu

Enjoy

Ukázat zdařilé české výrobky, ale i historické a společenské pozadí, na kterém vznikaly. Takový je hlavní cíl výstavy o proměnách českého designu, která tento týden začíná v bruselském Design Museum Brussels při příležitosti českého předsednictví v Radě Evropské unie. Návštěvníci na ní uvidí například historický závodní vůz značky Škoda či výrobky ze skla a porcelánu. Vyzkoušet si budou moci také počítačovou hru brněnského studia Amanita Designs.

ČTK

Přečíst článek

Je podpora inovací designu jedním z důvodů, proč vznikla Asociace českého průmyslového designu?

Samozřejmě. Chceme dát širší veřejnosti a státu najevo, že design je zásadním předpokladem pro úspěšnost naší země. Z dlouhodobého hlediska je nezbytné design prosazovat a chápat ho právě jako součást inovací.

Jaké jsou další cíle asociace?

Kromě vzájemné spolupráce našich členů je to zvláště rozvoj vztahů s vysokými školami. Chceme se společně podílet na tom, aby absolventi lépe našli uplatnění v praxi. Hodláme v dobrém smyslu slova lobbovat u státu, aby v něm design našel svou oporu. A také budeme ukazovat širší veřejnosti, že dobře vyrobené a estetické věci si dlouhodobě udržují vysokou hodnotu.

Jedním z vašich cílů je také propagace v zahraničí. Hlavní platformou pro prezentaci českého průmyslového designu dosud byl Designblok, který se každý rok koná v Praze. Prosazujete tedy významnější státní podporu české účasti na dalších mezinárodních výstavách?

Je to jedna z řady možností. Uvědomujeme si, že finanční prostředky jsou limitované, ale stát na druhé straně vynakládá peníze na spoustu projektů, v nichž by rozhodně bylo možné ušetřit. Řada evropských států svoji designovou tvorbu propaguje, protože si uvědomuje, že v ní je velká přidaná hodnota. A není to jenom o jednotlivých produktech, ale také o reprezentaci státu. Stát se představuje světu díky dobrým produktům. Jsme přesvědčeni, že se Česko může pochlubit nejenom svou historií, ale také současností.

Čeští skláři rozzářili mrakodrap v Sydney. Největší z lustrů se vine přes čtyři patra

Enjoy

Skláři společnosti Preciosa Lighting z Kamenického Šenova, která patří mezi přední světové výrobce osvětlení, dokončili obří světelnou instalaci pro australský hotelový komplex Crown Sydney. Schodišťové svítidlo, které se vine přes čtyři patra mrakodrapu, váží bezmála pět tun a umí dynamicky měnit barvu, uvedl za společnost Jan Huk.

ČTK

Přečíst článek

Jednotný brand země

Často se mluví o tom, že by Česko mělo mít jednotnou značku, jednotný brand. Jak to vidíte vy?

To se vlastně dostáváme k iniciativě podnikatelů a dalších odborníků, která je známá pod názvem druhá ekonomická transformace. Opravdu považujeme za klíčové, aby stát začal v zahraničí prosazovat svůj brand, což dosud nedělá. Je to velká škoda, protože zviditelnění brandu země pomůže nejenom exportu, ale také například zahraničním investicím v Česku. A koneckonců se pak může také posílit hrdost českých občanů na naši zemi. Je to zanedbaná oblast, kterou by stálo za to koncepčně uchopit.

Tomu se hodně věnujete ve vedení Svazu průmyslu a dopravy.

Ano, je to velké téma, které jsme otevřeli také na konferenci v rámci letošního Designbloku, ačkoliv zdaleka nejde pouze o design. Chceme ukazovat, jakým způsobem se svým brandem zacházejí ostatní státy a jakou jim to přináší hodnotu.

Určité pokusy byly také v Česku…

Byl tu program The Country for the Future, což byl spíše nekoncepční pokus. Nechci to nijak shazovat, byl to aspoň určitý pokus. Ale ke zviditelnění brandu země ve světě vede dlouhá cesta. Pouhé logo nestačí, musí to být dlouhodobá důsledná práce, kdy brand postupně zvedáte v součinnosti se státními institucemi i privátním sektorem. Také soukromé firmy mají zájem na tom, aby slovní spojení Made in Czech Republic nebo Made in Czechia mělo ve světě svůj zvuk.

Made in Czech Republic nebo Made in Czechia?

Myslím, že nám často může znít nějaký nový termín nejdříve strašidelně a pak ho akceptujeme. Opravdu nám chybí jednoslovný název.

Designéři v těchto diskusích asi nezůstanou stranou, když se tématem brandu země chcete zabývat právě na Designbloku.

Je to tak. Lidé, kteří se zabývají designem, ostatně mají k tématu brandu země nejblíž. Podvědomě nejvíc cítí český handicap. To téma se ale týká prakticky všech aspektů naší ekonomiky a našeho života.

Lanovku na Petřín navrhne česká designérka Marešová, autorka ikonické tramvaje T3 Coupé

Enjoy

Vítězem mezinárodní soutěže na novou podobu vozidel lanovky na Petřín se stalo české studio Anna Marešová Designers, které je také autorem konceptu ikonické výletní tramvaje T3 Coupé.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Jak důležité je ve světě zdůrazňovat lokální kořeny českých výrobků?

Záleží na produktu. Pokud ale máte silný brand státu, můžete se o něj opřít. Když někdo řekne – podívejte se, tohle je pravá čokoláda ze švýcarských hor, je prakticky jisté, že to bude fungovat všude ve světě. U řady produktů může být větší síla například v tom, že jsou vyrobené ručně, v nějakém konkrétním prostředí. To výrobku přidává žádanou emoci.

Takže budoucnost je v kombinaci tradičních řemesel a technologických inovací?

Moderní design se vydává přesně tímhle směrem. Výrobky v sobě musí mít něco nového, ale ideálně také emoci, která je spojená s jejich výrobou. Nějaká no name výroba v Číně, i když je levnější, už nikoho moc nezajímá. Emoce je pro spotřebitele strašně důležitá. A záleží, čím tu emoci vytvoříte. Můžeme vytvořit nějakou ikonickou značku typu iPhonu nebo ukázat, že náš produkt má svůj lokální řemeslný dotek.

Česká laboratoř designu

O designu se hodně mluví v souvislosti se sklem, porcelánem nebo nábytkem. V asociaci máte také třeba výrobce městského mobiliáře. Ale co třeba automobilky nebo výrobce nemocničních lůžek Linet, který mnozí považují za průkopníka průmyslového designu v novodobém Česku?

Naše asociace vznikla teprve před dvěma lety. Od té doby se nám ozývá čím dál tím víc lidí a firem. Rozhodně je pravda, že úspěch nebo neúspěch automobilky se do značné míry odvíjí od designu. Stačí si uvědomit, co dokázal se škodovkou třeba designér Jozef Kabaň. To je krásný příklad toho, že když chcete mít finální produkt a oslovit s ním širší populaci, potřebujete obojí – technologii i design.

video

Umění je jako každý byznys. Musíte investovat, jinak se neprosadíte, říká Rony Plesl

Newstream TV

V dalším z dílů pořadu Victory Club na newstream.cz se představí Rony Plesl. Jedna z nejvýraznějších osobností českého designu se v posledních letech stále více soustředí na volnou tvorbu a chce s ní uspět v globální konkurenci.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Chcete v asociaci více spolupracovat s firmami tohoto typu?

Určitě se chceme rozšiřovat a víc oslovovat firmy jako Linet, Škoda Auto nebo Škoda Transportation. Máme zájem o všechny firmy, pro jejichž produkty je design důležitým prvkem i hodnotícím kritériem.

Jaké jsou další předpoklady pro úspěch českého designu ve světě? Majitel Lasvitu Leon Jakimič mluví o tom, že v Česku jako jedni z mála rozvíjíme výrobu i design. Třeba Londýn je známý skvělým designem, ale nemají tam řemeslníky. Vidíte to podobně?

To podepisuju. Logo českého designu bychom mohli postavit na tom, že tady také vyrábíme, což je velká hodnota. Je velký rozdíl, jestli vytváříte design od stolu na nějaké vzdálené platformě nebo máte jako designér možnost se výroby přímo dotknout. To vám pak otevírá oči a mohou vás napadnout zajímavá řešení i z hlediska estetiky. Navíc se vyhýbáte slepým uličkám, které vznikají kvůli tomu, že designér něco vymyslí a pak zjistí, že je to obtížně realizovatelné nebo příliš drahé. Česká laboratoř designu, který jde ruku v ruce s vývojem a výrobou, je skutečně unikátní. A teď rozhodně nemluvím pouze o sklu nebo porcelánu.

Souhlasíte také s názorem, že Češi na druhé straně moc neumí marketing a prodej?

To teda neumí, což je největší neštěstí českého hospodářství. Jsme schopni tady cokoliv vyrobit, spoustu věcí vymyslet, ale často to nejsme schopni prodat. Přitom právě v prodeji je největší přidaná hodnota. Bez toho se dál neposuneme. Zásadní roli by tady měl sehrát stát. Začíná to už u vzdělávání, které by mělo vést lidi k tomu, aby byli odvážnější a nebáli se. A jsme zase u druhé ekonomické transformace. Stát by měl myslet i na své příjmy a povzbuzovat firmy, aby nezůstávaly jen u práce ve mzdě. Měly by jít do světa, na zahraniční trhy.

Jak ovlivnila vývoj v oblasti průmyslového designu covidová krize a další ekonomické problémy, které zažíváme v posledních letech?

Pokud jde o covidovou krizi, dopad byl vlastně docela pozitivní. Spousta lidí se ocitla v uzavřeném prostoru, začala se více dívat na věci kolem sebe a chtěla si okolní prostředí nějakým způsobem vylepšit. Začalo tak období velkých investic do interiérů, lidé investovali do svých domů, bydlení, kanceláří. Myslím, že celá řada firem se na tom svezla a vyrostla. Obor designu nejdříve zažil prvotní šok, ale později se situace rychle stabilizovala. Vznikaly nové produkty a rodily se nové projekty, které dočasně skončily v šuplíku, ale v příštích měsících vyrazí na světlo boží. Současná energetická krize je samozřejmě odlišná. Zejména příští rok bude nesmírně komplikovaný z hlediska cen vstupů. (Více o dopadech energetické krize v další části rozhovoru na webu Export.cz.)

Sklářské řemeslo

Říkáte, jak stále důležitá je ruční řemeslná práce, což se týká například vašich skláren. Práce v nich je ale také hodně náročná. Mnozí skláři si stěžují, jak složité je získat nové zaměstnance…

Lidi samozřejmě zajímá, jak je jejich práce fyzicky náročná, ale také je pro ně důležité, jestli dělají ve firmě, která je známá ve světě a dál roste. A největším hnacím motorem jsou pro všechny z nás krásné produkty, které vyrábíme. Na druhé straně samozřejmě musíme hledat technologické postupy, které tu těžkou práci maximálně ulehčí. Stěžovat si vlastně mohou všechny obory, složité je nalákat mladé lidi kamkoliv. To je fenomén evropské civilizace. Firmy přesto musí být schopné nové zaměstnance přitáhnout a nabídnout jim něco víc než samotnou práci.

Chytrou krajinu u Lán za 100 milionů obdivuje celý svět, říká rektor ČZU Sklenička

Leaders

Česká krajina po roce 2050 bude vypadat bohužel jinak, než jsme dnes zvyklí, říká rektor České zemědělské univerzity, profesor Petr Sklenička. „Abychom si to představili, můžeme se zajet podívat do Řecka, Španělska nebo třeba Portugalska. Ale ne do přímořských hotelových resortů all inclusive, kam jezdíme na dovolenou. Pěkně do vnitrozemí, kde zelenou barvu v krajině vystřídala šedá,“ říká akademik, který stojí za stamilionovým projektem Chytrá krajina 2030+.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Jak to děláte vy?

Je to o budování značky…

Když mluvíme o sklářství, ve vašem případě tedy obou značek Bomma a Rückl?

Ano. Lidé se dívají, kam jdou, co tam budou dělat a pod jakou značkou budou pracovat. Budování značky má dopady ve všech možných segmentech podnikání.

Zhruba před patnácti lety mohli mít lidé pocit, že sklářský průmysl a odvětví porcelánu v Česku krachují a že už se tu ani nic nadějného nezrodí. Jak se podařilo tenhle trend zvrátit? A jsme už dnes v úplně jiné situaci?

Celé odvětví opravdu prošlo obrovskou změnou. Před patnácti lety celá řada firem sázela na zastaralou výrobu a ztrácela zákazníky. Krize ve sklářství i v porcelánu se stala katarzí, bylo nutné přijít s úplně novými produkty a novým pohledem na celý trh. Úspěšné firmy se opřely o kvalitní designéry a prosadily se ve světě. I když to vše chvíli trvá a není to jednoduché, řekl bych, že se sklářskému průmyslu transformace docela podařila. Nebýt současných problémů s energiemi, nemuseli bychom mít žádné velké obavy.

Vy jste se stal v očích sklářů zachráncem tohoto odvětví. Chtěli, abyste zachraňoval ještě další sklárny. Nepřemýšlíte o tom?

Nepřemýšlím. Bohatě si vystačím s tím, do čeho už jsem se pustil.

Co všechno se změnilo ve vašich sklárnách Bomma a Rückl?

V případě Bommy jsme hlavně hledali tržní segment, o který by mohl být ve světě zájem. Našli jsme ho ve svítidlech a domluvili se s celou řadou kvalitních designérů, kteří vyvíjeli naše nové kolekce. Tato práce trvala několik let, ale podařila se. Rückl procházel konkurzem a i tady bylo jasné, že ho tradiční věci, které vyráběl, neuživí. Nakonec to byl podobný proces jako u Bommy.

Bomma se v poslední době soustředí primárně na designová svítidla, Rückl na křišťálové sklenice a další tableware. To zůstává?

To zůstává, co se týká brandů Bomma a Rückl. Výroba je ale úzce propojená. Vzájemně se doplňuje technologicky a kapacitně. Obě sklárny jsou schopné vyrábět oba druhy produktů. Na začátku tohoto roku jsme uskutečnili fúzi těchto firem, takže nyní máme dva brandy pod jednou právní entitou.

Luxus pro všechny? Sklárny Moser se spojily s předním designérem

Zprávy z firem

Sklárny Moser se spojily s designérem Janem Plecháčem. Držitel několika prestižních designérských ocenění, který se prosadil i v zahraniční konkurenci, se stal jejich kreativním ředitelem.

pej

Přečíst článek

Jak velká část z produktů vašich skláren míří na export? A kam vyvážíte nejvíce?

Vyvážíme asi 90 procent. Pokud jde o růst exportu, absolutně největší hvězdou jsou Spojené státy, kde je enormní zájem o naše designová svítidla. Skoro tam ani nejsme schopni uspokojit veškerou poptávku. Kromě Ameriky se nadějně vyvíjí i asijský trh, který byl ale trochu bržděný opakovanými lockdowny. Jsme úspěšní na všech kontinentech.

Trh Spojených států roste nejrychleji, ale nejvíc asi pořád prodáváte v Evropě?

V Evropě jako celku ano, ale mezi jednotlivými zeměmi jsou naším největším trhem Spojené státy. V Evropě pak Německo. S našimi designovými svítidly se pohybujeme v horním segmentu tohoto oboru. Nejsou to levné věci a míříme do dražších interiérů.

Vyrábíte také pro zahraniční klienty, kteří pak tyto produkty prodávají pod vlastními značkami?

Ano, děláme pro celou řadu brandů, světových značek. Těžíme z toho, že jsme schopni vyrobit ve výborné kvalitě skvělé věci. Děláme pro ně všechno od A do Z. Bomma stojí na dvou nohách – na svém brandu a také na tom, co dělá pro ostatní značky. Poměr je zhruba půl na půl.

Bomma dodávala i pro automobilový průmysl…

To pořád platí. Chceme se dokonce více posunout do technologického světa, světa optiky. Zabýváme se vývojem nových postupů broušení speciálních čoček nebo hranolů, které se dají využít v optickém průmyslu, solární energetice a dalších oborech.

Vaše firmy mají sídla ve Světlé nad Sázavou a Nižboru, velká část českého sklářského průmyslu se ale soustředí v severních Čechách. Co říkáte snahám ukázat světu, že právě tam máme naše křišťálové údolí?

To je krásný projekt. Lidé už nechtějí jenom cestovat k moři a tam se rozplácnout. Chtějí objevovat další zajímavé věci, získávat nové zkušenosti. Projekt křišťálového údolí je z tohoto hlediska ideální, severní Čechy jsou významným centrem evropského sklářství. Také stát by měl mít zájem se jím prezentovat. Prezentace křišťálového údolí dává smysl i uvnitř Česka, málokdo tady ví, jaký skrývá potenciál. Určitě je to lepší projekt než třeba výstavba golfových hřišť.

Desítky tisíc eur za talíř? Investice do Míšně mohou pomoci s inflací

Enjoy

Díky dálnici D8 jste tam za chvíli. Návštěva muzea a fabriky míšeňského porcelánu je skvělý tip na výlet. A možná i dobrou investiční příležitostí.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Kromě marketingu českého sklářství a prosazování brandu celé země tady zjevně vidíte velké příležitosti pro cestovní ruch. Snažíte se i ve vašich firmách propojit sklářský byznys s turismem?

Rozhodně. Příští rok plánujeme v Rücklu velké změny. Chceme lidem atraktivním způsobem ukázat, jak funguje sklářství. Nižbor není daleko od Prahy, potenciál je tam obrovský.

Článek také na Export.cz