Transplantace orgánů geneticky upravených prasat nemocným lidem mohou zase o kousek posunout vývoj léčebných postupů tak, aby byly individuální pro každého pacienta přesně podle jeho potřeby. Odborná média probírají souvislosti nynějších případů přenesení orgánu z geneticky modifikovaného prasete do lidského organismu, takzvané xenotransplantace. Do tohoto oboru se zapojují i další firmy a některé věří, že operace, byť velice nákladné, mohou být ekonomicky návratné.

Tím nejdůležitějším případem byla transplantace prasečího srdce sedmapadesátiletému pacientovi v americkém Baltimoru, kterou uskutečnili odborníci z Marylandské univerzity. Pacient neměl jinou naději na přežití, jeho srdce selhávalo a nebylo možné je dočasně nahradit mechanickou pumpou ani transplantovat orgán od zemřelého lidského dárce, jichž je ostatně stále velký nedostatek.

Srdce, jež lékaři transplantovali, připravila americká firma Revicor, která se zabývá regenerační medicínou. V praseti pozměnila deset genů – dodala šest genů lidských a zablokovala činnost čtyř genů prasečích, které by mohly bránit přijetí srdce lidským organismem. První kritické dny po zákroku pacient zvládl, ale ani nyní, dva týdny po operaci, ještě nemá vyhráno.

David Rath bude ombudsmanem. Kdy ta hanba skončí?

Názory

Sotva týden od okamžiku, kdy David Rath opustil vězení, kde seděl za korupci, se stal ombudsmanem pacientů pro Prahu a Středočeský kraj. V kraji, kde Rath rozkrádal veřejné peníze.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Dvě další nyní probírané xenotransplantace se odehrály už loni v New Yorku a jedna tento týden na Alabamské univerzitě v americkém Birminghamu. Vždy šlo o napojení ledvin odebraných z geneticky upravených prasat na těla pacientů po mozkové smrti udržovaná na přístrojích. Jednalo se tedy jen o ověření, že tyto orgány mohou fungovat.

Operace za půl milionu dolarů

Zmíněná firma Revicor patří společnosti United Therapeutics a sídlí v americkém státě Virginia. Už buduje prostory, kde by mohla chovat více prasat a dodávat až stovky orgánů pro nemocné lidi. Sází tedy na ekonomickou efektivitu xenotransplantací.

David Ayres, výkonný ředitel Revicoru, se vědeckému časopisu Nature svěřil, že na genetických modifikacích prasat pracuje už dvě desetiletí. Zkoumá, které geny ovlivňují přijetí prasečího orgánu v těle primátů. Pokusy nejsou levné – jedna transplantace orgánu do těla paviána stojí asi půl milionu dolarů. Náklady na transplantaci prasečího srdce člověku Revicor zveřejnit nechce.

Na lůžko pro seniora se čeká dva roky. Nový fond chce masivně stavět nové domovy

Money

„Fondy pro bohaté”, tedy takzvané Fondy kvalifikovaných investorů, kam se dá investovat s částkou minimálně milion korun, rostou v Česku jako houby po dešti - a zaměřují se na různá aktiva. Property Fund for Living (PFFL) založený developery Robertem Sekerou z RS Group a Milanem Kuštou z K2 invest sází na investice do domovů pro seniory. Koupil první vlaštovku v Plzni.

nst

Přečíst článek

Do oboru xenotransplantací se snaží dostat i další společnosti. Třeba eGenesis z americké Cambridge už vytvořila prasata, která nemohou přenášet prasečí viry, čímž jsou pro člověka bezpečnější. Společnost NZeno v novozélandském Aucklandu připravuje čuníky, kteří mají jen velikost člověka – běžné prase totiž může dorůst i hmotnosti 400 kilogramů, takže při xenotransplantaci je nutné zastavit nadměrný růst přeneseného orgánu.

Vědecký časopis Nature předpokládá, že existují i další biotechnologické firmy, které se podobným výzkumem zabývají, jenom nechtějí tyto informace jako komerčně citlivé ještě zveřejnit.

Doba přežití? Jen devět měsíců

Už v šedesátých letech minulého století výzkumníci uskutečnili několik transplantací ledvin ze šimpanze a pak srdce z paviána lidským pacientům. Nejdelší doba přežití pacienta bylo devět měsíců.

Britský fond CVC za miliardy získal minoritu v Babišově síti klinik FutureLife

Zprávy z firem

Britský investiční fond CVC získal podíl ve společnosti FutureLife, která je členem skupiny Hartenberg ze svěřenského fondu expremiéra Andreje Babiše (ANO) a zaměřuje se na asistovanou reprodukci. Cenu transakce firma nezveřejnila. Týdeník Hrot dříve uvedl, že fond získá v síti reprodukčních klinik těsnou minoritu a transakce celou firmu ohodnotí v přepočtu na asi osm miliard korun.

ČTK, elz

Přečíst článek

V posledních letech se však stále zlepšují i zlevňují metody genetického inženýrství, a tak se xenotransplantace zase dostaly do kurzu a mohly přinést současné výsledky. Zdrojem orgánů se mezitím stala prasata. Je jich dost, nejsou takové etické pochybnosti o jejich využívání ve prospěch lidí a jejich orgány se těm lidským velmi podobají.

Transplantace na míru

Jedním z budoucích cílů je vytvořit pro člověka, který bude brzy potřebovat transplantaci, prase, jehož orgány budou nejvíce vyhovovat. Což znamená, že do vybraného oplozeného vajíčka by vědci dodali přímo potřebné geny tohoto pacienta. Až by prase zhruba za rok vyrostlo, odebrané orgány – ať už srdce, ledviny či plíce – by pak tělo konkrétního člověka snáze přijalo za své.

Tento postup by navíc posílil ideu přípravy terapie přímo na míru. O ní se v lékařské teorii často mluví, ale ne úplně ladí s běžnou praxí farmaceutického průmyslu, který chrlí léky zprůměrované tak, aby vyhovovaly co nejvíce nemocným, ale ne vždy každému.

Příprava zvířecích orgánů pro konkrétního nemocného by tedy mohla být ukázkovým vzorem. Jinou věcí samozřejmě je, kdy bude reálně možná, a kolik bude stát, neboli které zdravotnické systémy si ji budou moci dovolit a pro kolik pacientů.

22 technologií, které ovládnou rok 2022: Tištěné domy, tichá letadla, umělé maso

Money

Proslulý bonmot, připisovaný obvykle dánskému jadernému fyzikovi Nielsi Bohrovi, říká: Předpověď je velmi obtížná, zvlášť, když se týká budoucnosti. Na jednu takovou si troufli redaktoři vědecké sekce britského či spíše světového časopisu The Economist. Prognózují, které technologie by se měly vylepšit nebo dostat více do praxe v roce 2022.

Josef Tuček

Přečíst článek