Lidí spořících si na penzi letos opět ubylo. Klesl i průměrný měsíční obnos
Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, i letos mírně padá. Na konci prvního čtvrtletí si takto spořilo 4,363 milionu lidí, o 34 tisíc méně než na konci loňského roku. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.
V transformovaných fondech, kam už lidé nemohou vstupovat, bylo koncem března 2,702 milionu lidí. To bylo o 73 tisíc méně než na sklonku roku 2022. Doplňkové penzijní spoření, které penzijní připojištění od roku 2013 nahradilo, má 1,661 milionu lidí, o 39 tisíc více než v prosinci 2022. Podle Asociace penzijních společností ČR si v takzvaném třetím pilíři důchodového systému na konci minulého roku peníze odkládalo 4,39 milionu lidí.
Za první čtvrtletí 2023 činil objem vyplácených státních příspěvků na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření 1,9 miliardy korun. Průměrný měsíční státní příspěvek na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření klesl proti konci roku 2022 o korunu na 148 korun. Průměrný měsíční státní příspěvek vyplacený na penzijní připojištění činil 140 Kč (pokles o jednu korunu) a na doplňkové penzijní spoření 161 Kč (pokles rovněž o korunu).
Mojmír Hampl dodal z pozice šéfa Národní rozpočtové rady vládě na konci loňského roku dvacet stran podkladů s návrhy na škrty ve výdajích a navýšení příjmů, aby se veřejné finance přestaly potápět do stamiliardových dluhů. A pak nechal vládu půl roku koupat se ve vlastní šťávě. Kabinet minulý týden představil úsporný balíček, který do velké míry kopíruje návrhy Hamplova úřadu. Jak je hodnotí sám Hampl? „Jsem rád, že politici vůbec našli nějaký kompromis,“ říká v rozhovoru pro Newstream. Prostor pro další škrty vidí a nejvíc ho děsí přemýšlení politiků o garantovaném důchodu.
Mojmír Hampl: Náš penzijní systém je absurdní. Každý třetí senior odchází do penze předčasně
Leaders
Volba investiční strategie
Objem příspěvků zaplacených účastníky penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření v tomto období dosáhl 10,1 miliardy korun. Celkový průměrný měsíční příspěvek účastníka penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření klesl proti konci roku 2022 o 18 korun na 798 korun. Průměrný měsíční příspěvek účastníka penzijního připojištění klesl o 25 na 770 korun. Průměrný měsíční příspěvek účastníka doplňkového penzijního spoření klesl o devět korun na 844 korun.
Zaručený důchod by měl odpovídat 20 procentům průměrné mzdy. Nové důchody by měly být o něco nižší než dnes. Část příjmu ve stáří by mělo zajistit spoření se státním příspěvkem. Postupně by se mohly zvýšit odvody živnostníkům a víc by mohli odvádět i lidé pracující na dohodu. Reformní změny ke zmírnění zadlužování důchodového systému a k zajištění jeho udržitelnosti představil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Jurečka představil reformu penzí. Důchody by měly být pětinou průměrné mzdy, přesto nižší než dnes
Money
Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení.
Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Z původních 44 fondů jich zbylo jen devět.
Poslední dobou si čeští střadatelé v nadprůměrné míře předčasně vybírají své úspory na důchod. Ukončují doplňkové penzijní spoření či připojištění. Tento vývoj potvrzují čísla prakticky všech tuzemských velkých bank. Jedním dechem tyto ústavy varují, že předčasné ukončování spoření na důchod je chybou. „To však není pravda. Nelze to takto kategoricky tvrdit. Může to být naopak finančně prozíravé rozhodnutí,“ komentuje ekonom Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Banky matou lidi, když varují před předčasným ukončením „penzijka“
Názory
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
