Podpora Ukrajiny u Němců klesá. Investovat by se mělo do bezpečnosti Evropy, myslí si
Téměř tři čtvrtiny Němců si myslí, že Německo by mělo více investovat do evropské bezpečnosti. Zároveň jich je ale 65 procent proti tomu, aby jejich země převzala v obraně Evropy vedoucí roli. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila nadace Körber-Stiftung. Němců se na názor ptala poté, co v USA zvítězil v prezidentských volbách republikán Donald Trump a v Německu se rozpadla koaliční vláda. Ve srovnání s podobným loňským průzkumem klesla podpora další vojenské pomoci Ukrajině.
Téměř 80 procent dotázaných si myslí, že Trumpovo zvolení prezidentem se negativně projeví na americko-německých vztazích i na bezpečnosti v Evropě. Německo by proto podle 73 procent Němců mělo investovat více do evropské bezpečnosti, kterou ohrožuje ruská agresivní politika. Zároveň jich ale většina odmítá, aby v případě stažení Spojených států z mezinárodního pole přebralo vůdčí postavení Německo (58 procent). Ještě více jich je proti tomu, aby Berlín převzal vedoucí roli ve vojenské oblasti (65 procent). V loňském roce proti tomu bylo v podobném průzkumu ještě 71 procent dotázaných.
Pro další vojenskou podporu Ukrajiny, která se už téměř tři roky brání ruské agresi, se vyslovilo 57 procent dotázaných, loni to ještě bylo 66 procent. Zvlášť nízká je podpora pomoci Kyjevu ve východním Německu, tedy ve spolkových zemích, které byly dříve součástí sovětského satelitu Německé demokratické republiky. Dosáhla jen 40 procent.
Rusko jako hrozbu pro německou bezpečnost vnímají více než čtyři pětiny Němců. Tři pětiny se obávají také ohrožení ze strany Íránu. Vojenskou pomoc Izraeli v boji proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás odmítá téměř 80 procent dotázaných, 87 procent respondentů se vyslovilo pro humanitární pomoc Pásmu Gazy.
Průzkum nadace Körber-Stiftung provedla již v září, ale po amerických prezidentských volbách a rozpadu německé vládní trojkoalice sociálních demokratů (SPD), zelených a svobodných demokratů (FDP) doplnila další otázky. Jednou z nich bylo i to, kdo má z německých vrcholných politiků nejvyšší kompetence v zahraniční politice. Nejlépe dopadl opoziční předák a kandidát na kancléře za konzervativní unii CDU/CSU Friedrich Merz (28 procent), následovaný ministrem hospodářství za zelené Robertem Habeckem (18 procent). Současný kancléř Olaf Scholz se umístil až na třetím místě s 15 procenty.
Předčasné volby do německého Spolkového sněmu by se měly uskutečnit 23. února. Na termínu se dohodli zástupci parlamentních frakcí vládní sociální demokracie (SPD) a opoziční konzervativní unie CDU/CSU. Uvedla to agentura DPA s odkazem na své zdroje. Oficiálně musí volební termín schválit prezident Frank-Walter Steinmeier. Kancléř Olaf Scholz po rozpadu tříčlenné vládní koalice minulý týden usiloval o vypsání voleb na konec března, opozice žádala lednový termín.
Předčasné volby v Německu se uskuteční 23. února
Politika
Nejbohatší člověk světa Elon Musk má stále větší vliv na budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa, uvedla zpravodajská televize CNN, podle které se Musk zúčastnil Trumpových telefonátů se zahraničními představiteli a také se vyjadřoval k budoucímu personálnímu složení administrativy. Musk, který stojí za sítí X, automobilkou Tesla či kosmickou společností SpaceX, podpořil Trumpovu kandidaturu desítkami milionů dolarů (stovky milionů korun).
Musk má na Trumpa stále větší vliv
Leaders
Za neúspěch Demokratické strany v úterních volbách je zodpovědný nynější americký prezident Joe Biden, naznačila někdejší šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. V rozhovoru s listem The New York Times (NYT) kritizovala pozdní rozhodnutí hlavy státu odstoupit z volebního klání i jeho rychlou podporu viceprezidentky Kamaly Harrisová, která se stala demokratickou kandidátkou do prezidentského hlasování.
Pelosiová: Biden prohrál demokratům prezidentské volby
Politika
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
