Mléko, které ve skutečnosti není mlékem, a maso, jež není masem, je možné znát z vegetariánských a veganských obchodů a restaurací. Ale to, co přichází nyní, je něco revolučně jiného: mléčné výrobky, které svým složením odpovídají kravskému mléku, ale nepocházejí od krávy, nýbrž z bioreaktoru. Ekonomicky i ekologicky by to mohl být průlom.

Společnost Perfect Day z kalifornského Berkeley před pár dny oznámila, že od nových investorů – zejména od singapurské investiční společnosti Temasek a kanadského penzijního fondu CPP Investments – získala 350 milionů dolarů (asi 7,7 miliardy korun). Díky tomu rozšíří svůj výzkum uměle tvořeného mléka. Zatím na trh dodává jen z něj vyrobenou zmrzlinu a v listopadu chce přidat tavený sýr. Ale chystá se víc. A v této představě není sama – nový trh láká i další firmy ve světě.

Rostliny a zvířecí buňky

Jde o jiný typ „náhražkové“ potraviny, než se zatím prodává. Dosavadní nepravé „mléko“ a zejména „maso“ bývají vyrobeny ze sóji, seitanu čili pšeničného lepku, vaječného bílku a podobně. Výživově bývají plus minus srovnatelné, o chuti se dá ale diskutovat.

Uměle vytvořených cenově dostupných potravin se v obchodech a restauracích objevuje v posledních letech stále víc. Přibývá totiž lidí, kteří se masu a případně i mléku úplně vyhýbají, nebo je aspoň výrazně omezují, a tak hledají náhradu.

Druhým směrem, který se zatím rozvíjí jen pomalu, je „umělé maso“, které ovšem má s původním zvířetem přímé spojení. Pochází totiž z opravdových svalových buněk odebraných zvířeti a pak kultivovaných v laboratorních bioreaktorech. Jestli je eticky přijatelné pro vegetariány, je otázka – je to přece jenom maso, i když nepochází z jatek.

Ze vzniklých krátkých svalových vláken se dá udělat karbanátek, o pořádném steaku zatím lze jenom snít. Takovýto hamburger už nestojí 300 tisíc dolarů jako před sedmi lety, když jej jeho hlavní tvůrce, nizozemský biolog Mark Post, poprvé představoval. Zatím se ale stále dá najít spíše v dražších restauracích, i když už míří i k široké nakupující veřejnosti.

Biorektor a genetické úpravy

Mléčná bílkovina od společnosti Perfect Day je něčím mezi. Není to napodobenina z rostlin, ani nepochází z rozmnožovaných zvířecích buněk. V bioreaktorech – tedy vlastně velkých nádržích – ji vytvářejí mikroorganismy, do nichž byly v laboratoři vneseny kravské geny, které řídí tvorbu mléka.

Pro laika to možná zní nepříjemně, ale připomeňme si, že obdobně se už dávno vyrábí například inzulin pro cukrovkáře – dříve se odebíral na jatkách z poražených krav a prasat. Dnes jej v mnohem lepší kvalitě produkují kvasinky nebo bakterie, do nichž vědci vnesli lidský gen, který řídí jeho tvorbu.

Lukáš Kovanda: Řidiči v panice vykupují AdBlue. Dopravce děsí kolaps

Názory

Cena důležité příměsi do naftovými motorů AdBlue prudce stoupá a lidé ji v panice vykupují. Důvodem zdražování i paniky je plynová krize v EU. Dopravci se obávají nedostatku příměsi. Slovensko už ji nakupuje, Česko podle slov vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) bude nakupovat pouze základní množství pro záchranky.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Stejným způsobem vznikají také další léky i potraviny. Například syřidlo (enzym chymosin) se dříve odebíralo z žaludků mladých telat, aby se použilo při výrobě sýrů – dnes je vytvářejí mikroorganismy v bioreaktorech.

Ekonomické i ekologické plusy

Společnost Perfect Day je první, která mléčné výrobky z bioreaktoru dodává na trh. Po zmrzlině to mají být i sýry z mléčné bílkoviny. Ani v perspektivní nabídce není – zatím – tekuté mléko – to kromě mléčných bílkovin obsahuje i tuky, cukry a minerály, vše rozptýlené ve vodě, a zdá se, že tvůrci v tuto nevěří, že by je smíchali dostatečně dobře.

O mléčné výrobky z bioreaktorů usilují třeba i firmy Blue Horizon v Curychu, Formo v Berlíně, New Culture v San Francisku a další. Časopis New Scientist očekává, že jejich výrobky se do prodeje dostanou v nejbližších měsících.

Zatím otevřenou otázkou je, jak dobře půjdou bioreaktory s geneticky upravenými mikroorganismy komerčně použít i pro přípravu bílkovin, které jsou základem masa. To by pak mohl být průlom ještě podstatně větší.

Další trhák? Hirstovi galeristé přicházejí s novým NFT

Money

Londýnská galerie Heni, která ve spolupráci se světovým umělcem Damienem Hirstem nedávno uvedla na trh superúspěšnou NFT s názvem The Currency, vypisuje soutěž na další kryptoobraz. Tentokrát od street-artového umělce JR.

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Výhody bioreaktorů jsou ekonomické i ekologické. Pro produkci mléka a hovězího masa je nutný skot, který potřebuje krmivo z rozsáhlých polí, zůstávají po něm odpady z chovu i z jatek, spotřebuje spoustu vody a ještě ke všemu vytváří ve svých žaludcích skleníkový plyn metan, jenž přispívá k oteplování atmosféry.

Mléko a možná i budoucí maso z bioreaktoru plného mikroorganismů by v blízké budoucnosti mělo vyjít levněji i ekologičtěji – například studie z americké Dukeovy univerzity v severokarolínském Durhamu propočítává, že mléko z bioreaktoru za sebou nechává jen 1,2 procenta uhlíkové stopy běžného mléka.

Ale to ještě nemusí být konec. Přinejmenším dvě americké firmy, Harmony v Bostonu a Helaina v New Yorku, zkoumají, jak stejným způsobem vyrobit lidské mateřské mléko pro kojence, jimž je nemohou poskytnout jejich matky. Možnosti trhu budou zřejmě až nečekaně široké.