Potraviny od ledna zdraží, přestože klesne sazba DPH. Ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) o tom informovali zástupci obchodních řetězců. Ministr to řekl po jednání se zástupci největších obchodníků a Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR). Prezident svazu Tomáš Prouza uvedl, že dodavatelé potravin obchodníkům už oznamují, že budou zvedat ceny o pět až deset procent. Potraviny budou od Nového roku v nové sjednocené sazbě DPH 12 procent, nyní jsou v první snížené sazbě 15 procent.

Potravináři podle Prouzy zdražování zdůvodňují mimo jiné například vysokými cenami energií, zvyšováním ceny dopravy, které s sebou nese růst mýtného, nebo i vyššími náklady na práci kvůli změnám v práci na dohody. Zmínil i vyšší daně z nemovitostí nebo příjmu, což jsou změny, které přináší vládní konsolidační balíček. „Pokud se vláda rozhodla, že chce firmám zvedat náklady, tak je logické, že potravináři vyšší náklady promítnou do cen,” řekl Prouza.

Zástupci obchodníků podle Výborného nedali jasnou odpověď na to, proč jsou ceny v Česku výrazně vyšší než v Polsku. Podotkl, že rozdíly v DPH nevysvětlují situaci, kdy nákup v Česku je až o 70 procent dražší než v Polsku. Varšava už dříve zavedla nulovou sazbu DPH na potraviny, která by měla platit do konce letošního roku. Výborný zopakoval své dřívější vyjádření, že v Česku je trojnásobné množství obchodů na obyvatele než v Německu. Minulý týden uvedl, že v ČR připadá jedna prodejna na 1681 obyvatel, zatímco v Německu na 5700 lidí. Dnes podotkl, že i to logicky vede k vyšším cenám v ČR.

Prezident Pavel: Veto konsolidačního balíčku by napáchalo mnohem větší škody

Politika

Prezident Petr Pavel ve středu podepsal vládní konsolidační balíček, který má vládě pomoci zlepšit hospodaření státního rozpočtu. O svém rozhodnutí podepsat balíček nejprve informoval ve videu na sociální síti X.

ČTK

Přečíst článek

Růst cen také u nápojů

Prouza také řekl, že lze očekávat vyšší ceny nápojů, což rovněž dodavatelé již oznamují. Poukázal na to, že nealkoholické nápoje budou nově v základní sazbě DPH 21 procent, zatímco nyní byli ve snížené 15procentní sazbě. Od ledna se podle něj zdražování nejvíce bude týkat mléčných výrobků, jejichž výroba je energeticky náročná. Poznamenal, že vzhledem k očekávanému růstu nákladů firem je zvýšení cen z jeho pohledu obhajitelné.

Výborný uvedl, že na setkání se zástupci obchodních řetězců se diskutovalo také o kontrolách kvality a bezpečnosti potravin. Společné kontroly Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) a České obchodní inspekce začaly za působení jeho předchůdce Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL). Ten naposledy v červnu uvedl, že ukazují velké množství pochybení obchodníků. Podle Výborného kontroly budou pokračovat. Řekl, že je namístě, aby ke kontrolám přistupovali aktivněji i další orgány jako Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který má v gesci letos novelizovaný zákon o významné tržní síle. „Myslím, že tady máme stále velké rezervy. Není třeba čekat na konkrétní podněty. Pokud se ukazuje, že může být podezření na skrytou kartelovou dohodu, je potřeba, aby kontrolní orgány konaly,” doplnil.

Agrofert rozšiřuje své portfolio. Za stovky milionů získal většinu v Ciz-Agro

Zprávy z firem

Holding Agrofert ze svěřenských fondů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) dokončil převzetí většinového podílu ve firmě Krow, která je mateřskou společností zemědělského podniku Ciz-Agro z Cizkrajova na Jindřichohradecku.

ČTK

Přečíst článek

Ministr bez kompetenci

Ministr Výborný nyní také zopakoval, že nemá přímý vliv na ceny, ale je zároveň jeho úkolem jasně sdělovat, že některé věci jsou neakceptovatelné. Jako příklad uvedl situaci, kdy potravinářská firma ohlašuje zdražování i přesto, že jí v posledních letech rostou zisky. Například šéf mlékárny Madeta Milan Teplý v listopadu uvedl, že zřejmě zdraží výrobky nejméně o tři až pět procent. Zdůvodnil to hlavně růstem nákladů.

Výborný také řekl, že chce budovat „kulturu obchodu”. „Je těžko akceptovatelné, že někdo nakupuje například kilogram mrkve za 9,30 korun a prodává za 27,90 korun,” řekl. Prvovýrobci, zpracovatelé i obchodníci by podle něj měli mít přiměřené zisky.

Za více peněz zase méně zboží. Průměrná mzda meziročně reálně klesla o necelé procento

Money

Průměrná mzda v Česku se ve třetím čtvrtletí letošního roku zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 42.658 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla osmi procent, se ale mzda reálně snížila o 0,8 procenta. Zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem. Reálná mzda klesla osmé čtvrtletí za sebou, tempo poklesu zmírnilo. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

ČTK

Přečíst článek