Firmy se připravují na novou éru ESG reportingu a povinnost referovat o udržitelnosti podle nové evropské směrnice. Letošní květen by pak mohl přinést i schválení odkladu povinnosti pro vybrané skupiny firem. Zavedení reportingu by ale společnosti neměly vnímat jen jako povinný diktát z Bruselu, nýbrž jako výzvu, která jim do budoucna přinese hodnotu, pomůže řídit rizika a zlepší i konkurenceschopnost, shodli se v odborné debatě Newstream lídři byznysu, z nichž někteří už sami mají s tímto reportingem i vlastní zkušenost.

Přijetí nové evropské směrnice CSRD přináší nejen změny v terminologii, ale i v povinnostech firem, které budou muset povinně reportovat informace o udržitelnosti. A změní se i harmonogram, kdy povinnost pro firmy začne platit. Zatímco velké firmy se tím budou muset zabývat už třeba letos, ty menší mají šanci, že v květnu v Bruselu schválí odklad a budou mít na přípravu ještě dva roky.

Řada firem se na reporting ale už nějakou dobu připravuje a postupně se sžívá s tím, co to pro ně do budoucna bude znamenat a jak z toho mohou těžit pro další vývoj firmy. „Zatím firmy hledají cesty, jak celý tento report uchopit nad rámec toho, že vzniká, navíc trochu z povinnosti. Často totiž ani neumí vnímat to, že takovýto report může zákazníkům o firmách říct opravdu hodně,“ poznamenal na úvod debaty Ředitel týmu Udržitelnost & ESG v Deloitte Česká republika a Slovensko Gabriel Marosi.

Jak se liší audit výroční zprávy a nefinančního reportu

Podle Marosiho je třeba si uvědomit, že audit se zaměřuje na to, jestli firma reportuje vše, co podle směrnice CSRD musí. „Druhá část auditu je pak o tom, jestli ta data jsou sestavena správně. A v tomto jsou rozdíly oproti klasické finanční výroční zprávě velké, protože v nefinančním reportu zatím nejsou příliš jasné standardy. Kvůli tomu často nelze verifikovat dodaná data,“ popsal Marosi a připomněl, že finanční standardy se navíc ustavovaly minimálně 200 let, zatímco nefinanční report je tu první rok a čeká nás tak ještě dlouhá doba, možná i desítky let, než se vše ustaví.

Nefinanční reporty mají ale dnes až třeba 200 stránek a jejich komplexnost je rozsáhlá a firmy proto většinou využívají pro reporting i specialisty. „Je to opravdu složité a bez pomoci to téměř nejde. Zároveň je stále ještě velice složité hledat benchmarky, protože srovnatelnost zatím není příliš velká,“ dodal Marosi.

První průkopníci už reportují

Nicméně už i nyní existují firmy, které se dobrovolně zavázaly postupovat podle směrnice dříve, než se na ně tato povinnost bude vztahovat. Mezi takovéto průkopníky se zařadila například společnost Czechoslovak Group (CSG). „Byli jsme jedna z prvních firem, které dělaly reporting podle standardů CSRD. Nebylo to ale jednoduché, protože nebylo kde se inspirovat. Byla to však naše dobrovolná volba a zpětně musím říci, že byla správná,“ uvedl Chief Sustainability Officer CSG Serge Damian, který mimo jiné v debatě zmínil také vizi, že do budoucna by preferovali výhody jen jednoho reportu v rámci skupiny. Chtějí tak reportovat jednu velkou zprávu na úrovni mateřské společnosti a nezatěžovat touto problematikou více jak padesátku svých dceřiných společností.

První zkušenosti s novým reportingem už mají ovšem i v UniCredit Bank, která tento týden bude vydávat report poprvé jako součást výroční zprávy. Jako banka se tématem udržitelnosti a ESG zabývá i při financování projektů už delší dobu. „Věnujeme se tomu zhruba od roku 2006, kdy jsme zveřejnili první nefinanční report, který byl výrazně jednodušší než ty dnešní. Od té doby jsme kritéria udržitelnosti do vyhodnocování projektů pro financování začali promítat. Byl to ale vždy dialog. Bavili jsme se s firmami o účelovosti jejich projektů a třeba jsme díky tomu podpořili projekty s pozitivním dopadem,“ konstatoval manažer UniCredit Bank pro ESG Jiří Bobr.

Potíž podle expertů je, že ESG bývá mnoha lidmi vnímáno jen přes environmenalitu a povinnost, přitom to je podle finanční ředitelky DRFG Hany Cajthamlové především také o našem vztahu ke společnosti. „Pro nás je důležitý sice stále především výnos, protože to je součást naší zodpovědnosti vůči investorům. Samozřejmě je ale zásadní i dlouhodobost, protože už dnes vidíme, že se v dlouhodobém horizontu propisuje do likvidity investic,“ poznamenala Cajthamlová, jejíž firma nový reporting letos ještě řešit nemusí. „Patříme k těm šťastnějším firmám, které budou muset reportovat až v polovině příštího roku. Zabýváme se tím už ale minimálně dva roky, a to i kvůli potřebám našich partnerů,“ podotkla finanční ředitelka DRFG Investment Group Hana Cajthamlová a dodala, že i díky tomu se jim povedlo dívat se na fungování celé skupiny jiným, novým pohledem. 

Debata o snižování požadavků na ESG nemá smysl

V oblasti ESG chybí firmám podle expertů složka pozitivní motivace. „Firmy pak neumějí přeložit takovéto směrnice třeba do výnosové složky pro své investory. A dneska vidíme, že to má velmi negativní dopady,“ zmínil na závěr debaty Marosi. Mezi firmami se tak objevuje volání po snížení požadavků na ESG, což ale podle něj nemá smysl a nijak by to firmám nepomohlo, jak potvrdila nedávno ostatně i Evropská centrální banka (ECB), která před pár týdny zveřejnila, že nehodlá rozmělňovat požadavky na ESG, protože rizika plynoucí z podcenění udržitelného přístupu se nijak nesnížila.

Mohli bychom se pak dostat do situace, kdy finanční sektor bude tlačen do zohledňování těchto rizik, ale nebudou přitom existovat informace, které instituce budou potřebovat, a i proto je třeba požadavky na ESG nesnižovat, což potvrdili i další debatující. „Vše začalo debatou s bankami a dalšími finančními institucemi, jak snižovat rizika. Věřím, že banky původně chtěly tyto principy zavádět kvůli pozitivní motivaci, ale vzhledem k tomu, že to musely zavádět mnohem rychleji, než původně počítaly, zůstala tam hlavně ta negativní motivace. A dneska už jsme v situaci, že projekt, který neumí naplnit kritéria udržitelnosti, je téměř nefinancovatelný,“ shrnula Cajthamlová.

Podle šéfa Výkonného výboru ASCOPA Pavla Vlčka je také nutné si uvědomit, co vlastně jako česká, a potažmo evropská společnost chceme. Společnost v Evropě byla totiž podle něj principiálně postavena na demokratické myšlence a na stírání extrémních rozdílů. „Čím je větší rozdíl mezi póly ve společnosti, tím hrozí vyšší riziko radikalizace. Takže je v zájmu všech, aby společnost byla koherentní, nebyli z ní vyčleňováni lidé. Je třeba se ptát, jak zajistit to, aby takováto společnost mohla dobře fungovat, a aby v ní nebyly rozdíly a problémy, které ji rozdělují,“ připomněl Pavel Vlček a ještě na závěr poznamenal, že právě odpovědná komunikace, do které náleží mimo jiné i zveřejňování informací o udržitelnosti, by měla přispívat ke zlepšování atmosféry ve společnosti, a to nejen v Evropě.  

Česko zdatně snižuje emise, ale nad ESG reporty se firmy trápí

Money

Současné vládě se vytýká mnohé, který slib ale naplnila dvojnásobně a s předstihem? Proč Evropa nahrála rozvoji zelených technologií v Číně? A z čeho plyne frustrace tuzemského průmyslu? Nejen na tyto otázky odpovídali zástupci byznysu i politiky v podcastové sérii Trendy v udržitelnosti, za níž stojí projekt [ta] Udržitelnost. Výběr zajímavostí z prvních sedmi dílů přináší následující text.

Jaroslav Kramer

Přečíst článek

Expert z Deloitte: Česko nutně potřebuje novou energetickou koncepci. Bez ní zůstane na chvostu Evropy

Leaders

Udržitelností se musí dnes intenzivně zabývat i finanční společnosti. Co to ale pro banky a pojišťovny znamená a proč je to už teď stojí miliony korun ročně? Jaký bude vliv klimatické změny na Evropu z pohledu ekonomických ztrát? Je to nafouklá bublina nebo nás čekají mnohamilionové ztráty? O dopadech aktuální klimatické situace a připravenosti Česka a českých firem, jsme v rozhovoru pro newstream.cz mluvili s manažerem rizik a šéfem ESG oddělení společnosti Deloitte, Gabrielem Marosi. 

Věra Tůmová

Přečíst článek

Expert z Deloitte: Česko nutně potřebuje novou energetickou koncepci. Bez ní zůstane na chvostu Evropy

Leaders

Udržitelností se musí dnes intenzivně zabývat i finanční společnosti. Co to ale pro banky a pojišťovny znamená a proč je to už teď stojí miliony korun ročně? Jaký bude vliv klimatické změny na Evropu z pohledu ekonomických ztrát? Je to nafouklá bublina nebo nás čekají mnohamilionové ztráty? O dopadech aktuální klimatické situace a připravenosti Česka a českých firem, jsme v rozhovoru pro newstream.cz mluvili s manažerem rizik a šéfem ESG oddělení společnosti Deloitte, Gabrielem Marosi. 

Věra Tůmová

Přečíst článek