PŘEHLEDNĚ: Jak velký problém je dneska inflace a budou centrální bankéři snižovat sazby?

Již dnes zveřejní nové nastavení úrokových sazeb americká centrální banka. A za týden totéž Česká národní banka a Evropská centrální banka. Půjde o první nastavení měnové politiky v roce 2025 a také po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa k moci. Jaké scénáře lze očekávat? S jakou inflací aktuálně země bojují? A jak se do rozhodování může promítnout právě nejistota na globálních trzích spojená se staronovým americkým prezidentem?

Česko půjde opatrně dolů

Míra inflace: 3,0 procenta

Aktuální sazba: 4,0 procenta

Česká národní banka bude o nastavení měnové politiky jednat ve čtvrtek 6. února. Bude tak činit mírně „naslepo“, protože Český statistický úřad zveřejní údaje o lednové inflaci až 12. února. Nicméně již 6. února ráno podle vlastního kalendáře zveřejní předběžný údaj, který pro ČNB mohl být určující.

I tak však centrální bankéři mají poměrně přesný obrázek. Inflace je sice na vyšší úrovni tolerančního pásma. Problém jim dlouhodobě činí zvýšená inflace ve službách, nově se přidávají hrozící růst cen energií a potravin, kdy se v nadcházejících měsících očekává, že se do koncových cen pro spotřebitele promítnou nárůsty cen komodit. 

Přesto aktuálně toto nepředstavuje výraznější ohrožení, proto například Jan Procházka z rady ČNB v rozhovoru pro Bloomberg uvedl, že již v únoru může dojít k dalšímu snížení sazeb. V rozhovoru pro The Financial Times to pak potvrdil také guvernér ČNB Aleš Michl. 

„Je velmi pravděpodobné, že ČNB příští týden sníží úrokové sazby o 25 bazických bodů ze 4 procent, čímž obnoví cyklus snižování sazeb, který začal v prosinci 2023,“ citují The Financial Times Michla.

Michl pro Financial Times: Mám rád ziskovost. Chci, aby ČNB měla část rezerv v bitcoinech

Money

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl předloží bankovní radě plán investic do bitcoinu. Pokud bude schválen, mohly by bitcoiny nakonec mít na celkových rezervách banky, které nyní činí 140 miliard eur (3,5 bilionu korun), podíl až pět procent. Michl to řekl v rozhovoru s listem Financial Times (FT). Dodal, že je „velmi pravděpodobné“, že banka příští týden sníží úrokové sazby o čtvrt procentního bodu.

nst, ČTK

Přečíst článek

Pozvolné snižování sazeb ČNB očekává také hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář, který to uvedl v rozhovoru pro newstream.cz.

„Očekával bych nějaké další jemné ladění, asi ne víc než dvakrát o čtvrt procentního bodu,“ uvedl Sklenář.

Fed pod tlakem verbálních intervencí Trumpa

Míra inflace: 2,9 procenta

Aktuální sazba: 4,25-4,5 procenta

Na rozdíl od ČNB má Fed pro nastavení měnové politiky dva klíčové úkoly – vedle cenové stability to je také situace na pracovním trhu. I proto jsou právě zprávy o nových pracovních místech sledovány stejně napjatě jako ty o inflaci, v USA zejména o jádrové inflaci. Ta je v současnosti pod třemi procenty. To by sice naznačovalo, že by Fed mohl opět snížit sazby. Jenomže právě situace na pracovním trhu tomu naopak příliš nenahrává a setrvalý růst pracovních pozic může přerůst v budoucí inflaci. Pro kontext: v prosinci americká ekonomika vytvořila více než 250 tisíc nových pracovních příležitostí, odhady ekonomů přitom počítaly se 160 tisíci.

Navíc americká ekonomika podle posledních údajů stále velmi solidně roste (ve 3. kvartálu loňského roku činil růst HDP 3,1 procenta). Fed tedy velmi pravděpodobně ponechá sazby nezměněné.

Trump tlačí na Fed: Budu žádat, aby sazby okamžitě klesly

Money

Americký prezident dal v projevu k účastníkům Světového ekonomického fóra v Davosu dal jasně najevo, že bude usilovat, aby centrální banka na svém příštím zasedání snížila sazby.

nst

Přečíst článek

Ačkoli je Fed nezávislou institucí a odstavení stávajícího guvernéra Jeroma Powella by pro staronového prezidenta Donalda Trumpa bylo velmi složité, dříve či později lze očekávat přinejmenším verbální intervence. Pro Trumpa totiž politika Fedu představuje poměrně zásadní nástroj. Boj proti inflaci si vytyčil za jednu ze svých priorit. Tak by mohl být v souladu s aktuální politikou Fedu. Jenomže vyšší sazby zadělají Trumpovi také dva velké problémy, o kterých zatím příliš nemluví, ačkoli o nich velmi dobře ví.

Prvním je dražší financování dluhu, protože veškeré vnitrostátní financování dluhu je tím ovlivněno. Již nyní jsou americké třicetileté dluhopisy na úrovni pěti procent a k této metě míří i desetiletý dluhopis.

Druhý problémem pak je silný dolar, který zase bude prodražovat veškerý americký export. A právě narovnání obchodní bilance je jedním z Trumpových velkých cílů. Sladit všechny tyto zájmy nebude pro americkou ekonomiku jednoduché.

ECB nemá na výběr

Míra inflace: 2,7 procenta

Aktuální sazba: 3,0 procenta

Evropská centrální banka nastavení měnové politiky zveřejní již zítra (30. ledna). Očekává se další uvolnění politiky. Podle Petra Sklenáře z J&T Banky to přitom má dva důvody.

„Myslím, že ECB je jedinou z velkých centrálních bank, která bude setrvaleji snižovat sazby. Vlivů na rozhodování je vícero, jedním z nich je to, že tříprocentní inflace pro některé státy nepředstavuje výraznější problém, a naopak chtějí podpořit růst, protože výhled růstu zejména v Německu a ve Francii, tedy dvou největších ekonomikách eurozóny, není růžový. Očekávám tedy pokračování ve snižování sazeb, které ale na druhou stranu nemusí být tak razantní, jak se někteří domnívají. Během letošního roku stlačí deposazbu z aktuálních tří procent ke dvěma procentům a pravděpodobně nepůjdou pod dvě procenta,“ uvedl Sklenář v rozhovoru pro newstream.cz.

Petr Sklenář: Směřujeme do světa vyšších úrokových sazeb. Bude to mít vliv na akcie i ceny nemovitostí

Trhy

Japonská centrální banka dnes nad ránem zvýšila úrokové sazby. Zahájila tím období, kdy budou zasedat všechny významné centrální banky a řešit, jak nastaví měnovou politiku pro další období. Co lze očekávat od České národní banky, Fedu a ECB? A jak se bude letos vyvíjet růst českého HDP? Odpovídá hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Ve světě roste nejistota. Státy i lidé musejí změnit investiční myšlení, radí odborníci

Trhy

Stát i jeho občané mají jedno společné. Stále více řeší, jak se postarat o peníze a jak zabránit tomu, aby inflace dramaticky snížila jejich hodnotu. A oba to dělají možná pro někoho paradoxně ze stejných důvodů – chtějí zůstat relevantními i pro další roky. A třetí paralela mezi státem a běžnými lidmi je také v jediném správném léku na to, jak toto dilema řešit – jsou jím investice. Dlouhodobé, promyšlené, s vizí. Jak toho ale docílit ve světě, v němž roste nejistota? Text vyšel v tištěném magazínu Newstream CLUB.

Stanislav Šulc

Přečíst článek