Premianti a průšviháři. Nová studie porovnává, komu se (ne)daří krotit veřejné finance. Jak si vede Česko?
Míra zadlužení v řadě zemí trvale roste, a otázka dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí se tak stává jedním z klíčových témat dnešní hospodářské politiky. Studie Mezinárodního měnového fondu nabízí pohled na to, jak si evropské státy a USA vedou.
Veřejné finance napříč Evropou se ocitají pod čím dál větším tlakem. Míra zadlužení v řadě zemí trvale roste, a otázka dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí se tak stává jedním z klíčových témat dnešní hospodářské politiky. Studie Mezinárodního měnového fondu Europeans Debt (Un)sustainability: Looking Through Bohn’s Magnifying Glass nabízí pohled na to, jak si evropské státy a USA vedou – a které z nich se blíží hranici fiskální neudržitelnosti.
Studie analyzuje rozpočtové chování 26 evropských zemí a Spojených států v období 1980 až 2022. Pomocí tzv. Bohnova testu zkoumá, zda jednotlivé vlády reagují na růst zadlužení aktivním zvyšováním primárních rozpočtových přebytků, tedy těch, které nezahrnují náklady na obsluhu dluhu. Taková reakce je klíčovým znakem fiskální odpovědnosti – bez ní je dlouhodobá udržitelnost veřejných financí těžko představitelná.
Graf porovnává dvě veličiny. Na svislé ose je průměr cyklicky očištěného primárního salda – tedy jak výrazně se vláda snaží udržet rozpočet v přebytku bez ohledu na ekonomický cyklus. Vodorovná osa ukazuje rozdíl mezi průměrnou mírou zadlužení v letech 2018 až 2022 a 1995 až 1999, tedy jak výrazně se veřejný dluh zvýšil. Čím více vpravo daná země leží, tím rychleji její dluh narostl.
Výzva do budoucna
Výsledky rozdělují státy do tří skupin. V první – tvořené například Dánskem, Švédskem nebo Nizozemskem – se nacházejí země, které kombinují stabilní, či dokonce klesající zadlužení s dlouhodobým fiskálním přebytkem. Tyto státy jsou z hlediska veřejných financí premianty Evropy.
Na druhé straně spektra stojí státy jako Řecko, Francie, Spojené státy nebo Španělsko. Jejich dluh dramaticky vzrostl a zároveň neprojevily snahu ho systematicky tlumit prostřednictvím odpovědné fiskální politiky. Tyto země se tak dle studie ocitají v oblasti dlouhodobě neudržitelného hospodaření.
Zvláštní pozornost si zaslouží středová skupina, kam se řadí i Česká republiku. Ta i přes stále relativně nízkou míru zadlužení zažila v posledních letech jeden z nejrychlejších nárůstů dluhu. Fiskální reakce na tento vývoj však byla vlažná. Studie poukazuje na absenci strukturálních kroků – ať už na straně výdajů, nebo příjmů – a upozorňuje, že fiskální politika ČR zatím nedokázala dostatečně reagovat na měnící se rozpočtovou realitu.
Mezi státy panují výrazné rozdíly v přístupu k fiskální odpovědnosti. Zatímco některé vlády reagují pružně a systematicky, jiné reagují opožděně – nebo vůbec. Dlouhodobá fiskální udržitelnost bude nicméně i nadále výzvou. Podle studie bude čím dál důležitější role institucí – tedy kvality rozpočtových pravidel, transparentnosti a schopnosti vlád tato pravidla důsledně naplňovat.
Další články ekonoma Lukáš Kovandy
České zadlužování loni oproti roku 2023 dále zrychlilo, veřejný dluh narostl o dalších 258 miliard korun. Rychlé zadlužování vlády je hrozbou pro stabilitu celých veřejných financí, konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad.
Lukáš Kovanda: Fialova vláda v ozdravování veřejných financí zrovna nevyniká
Názory
České republice se loni podařilo elementárně stabilizovat veřejné finance. Ty totiž poprvé od roku 2019 vykázaly schodek nižší, než odpovídá úrovni tří procent hrubého domácího produktu. To je mimochodem úroveň, jejíž splnění je jedním z předpokladů přijetí eura. Splnění takové úrovně tedy rovněž představuje ono alespoň elementární stabilizaci veřejných financí.
Veřejné finance Česka se podařilo stabilizovat, dostatečně ozdravené ale nejsou
Názory
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
