Prouza: Potraviny by mohly být levnější, brání tomu mimo jiné dominantní výrobci

Ceny potravin v Česku by podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy mohly být nižší. Překážkou pro zlevnění je ale dominantní postavení některých výrobců na českém trhu a vytváření umělých obchodních bariér v Evropské unii (EU).

Stejně jako v červnu, tak i v červenci potraviny, které sleduje Český statistický úřad (ČSÚ), meziměsíčně právážně zdražily. Oproti tomu, jak ceny rostly v červnu, je však současné navýšení mírnější - nejvíce je patrné v případě kilogramu konzumních jablek, který meziměsíčně stojí o 6,26 procenta více, tedy 41,44 koruny.

Téměř u každé potraviny mají obchodníci v Česku k dispozici dva až tři dodavatele, což podle Prouzy ovlivňuje cenu pro zákazníky. Dopad na cenu má ale také omezování dodávek v EU, které se odráží i v šíři nabídky. „Výrobci brání obchodníkům v nákupu zboží v jiných členských státech a následně uplatňují různé cenové politiky a strategie napříč zeměmi,“ uvedl Prouza na tiskové konferenci. Právě současné fungování jednotného evropského trhu by podle Prouzy mělo být pro Evropskou komisi jednou z priorit.

Pohled Čechů na budoucí vývoj ekonomiky se zlepšuje, stále ale mají mírné obavy. „Spotřebitelé věří, že ta inflační spirála je za námi - ceny podle nich neporostou tak jako doteď, ale budou spíše stagnovat nebo klesat,“ uvedl Karel Týra z agentury NIQ. Rychle rostoucí inflace podle něj nahrávala zvýšenému zájmu o akce, teď ale prodeje ve slevách po dlouhé době klesají.

Lukáš Kovanda: V lidech přetrvává obava z růstu cen. Zbytečně

Názory

Důvěra v českou ekonomiku podle statistiků klesá, jak mezi průmyslníky, tak spotřebiteli. Výrazně narůstá počet domácností, které svoji finanční situaci hodnotí hůře než v uplynulých měsících.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Proti červenci stojí více devět ze 13 sledovaných položek, přičemž druhé nejvyšší zdražení, o 4,09 procenta na 19,07 koruny, ČSÚ uvádí u kilogramu pšeničné hladké mouky. Téměř stejně, tedy o 4,06 procenta na 222,11 koruny, se cena zvýšila za kilogram másla. To zdražilo o 6,77 procenta také ve srovnání s lednem a o 12,74 procenta proti loňskému červenci. Kromě jablek, mouky nebo másla si lidé meziměsíčně připlatí i za mléko, cukr či vejce.

I přesto je ale cukr o 21,85 procenta levnější než loni, stejně tak i vejce o 16,08 procenta, mléko o 4,26 procenta a mouka o 14,52 procenta. Celkově podle ČSÚ oproti loňsku méně stojí sedm ze 13 sledovaných položek. Meziměsíčně pak cena o 3,12 procenta na 14,91 koruny v červenci klesla za půl litru světlého lahvového piva nebo o 3,02 procenta na 175,48 koruny za kilogram vepřové pečeně.

Meziroční inflace v červnu zpomalila na dvě procenta, v květnu spotřebitelské ceny rostly o 2,6 procenta, informoval už dříve ČSÚ. Snižování celkové cenové hladiny ovlivnily i ceny potravin a nealkoholických nápojů. V meziměsíčním srovnání inflace klesla o 0,3 procenta.

Potraviny byly se začátkem letošního roku přeřazeny do nižší sazby DPH 12 procent. Naopak do základní sazby DPH 21 procent se přesunula většina nápojů.

Inflace je nižší, než se čekalo. Potraviny zlevňují, ale nájemné povážlivě zdražuje

Názory

Květnová inflace v Česku byla nižší, než se čekalo. Meziročně činila 2,6 procenta, zatímco meziměsíčně stagnovala. V meziročním vyjádření jde o znatelné zpomalení z dubnové úrovně 2,9 procenta. Trh tak nízkou květnovou inflaci nečekal, pročež koruna v reakci oslabila nad 24,70 za euro – do tohoto pásma se vrátila po necelém týdnu.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek