Průměrná mzda v Česku v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 11,3 procenta na 38 275 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 3893 korun více než před rokem.

Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o 8,2 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ). Z jeho dostupné časové řady vedené od roku 2000 vyplývá, že jde o nejvyšší mzdový růst. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Ekonomové výrazný nárůst očekávali, je způsoben nízkou srovnávací základnou a vyplácením mimořádných odměn zdravotníkům, uvedl ČSÚ.

„Růst průměrné mzdy o 11,3 procenta je výrazně ovlivněn loňskou nízkou základnou, kdy v některých odvětvích mzdy výrazně poklesly kvůli nástupu koronavirové krize. Také se zde projevil velmi různorodý vývoj v jednotlivých odvětvích, zejména pak jednorázová výplata mimořádných odměn zdravotníkům,” uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.

Lukáš Kovanda: Mzdy v Česku rostou rekordně. Lékaři mají průměrně přes 100 tisíc

Názory

Mzdy v Česku rostou nejvíce v historii, po očištění o inflaci. To před volbami jako když najdeš, státní lékaři mají letos prvně v historii průměrně přes 100 tisíc korun měsíčně

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

V prvním čtvrtletí letošního roku průměrná mzda meziročně vzrostla po revizi o 3,3 procenta na 35 329 korun. Po zahrnutí inflace výdělek reálně stoupl o 1,1 procenta. V loňském druhém čtvrtletí zasaženém první vlnou epidemie koronaviru průměrná mzda o 0,6 procenta klesla, reálně se snížila o 3,6 procenta.

Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy v letošním druhém čtvrtletí po očištění od sezónních vlivů 1,2 procenta.

Medián mezd, tedy střední hodnota mezd, vzrostl ve druhém čtvrtletí meziročně o 11,5 procenta na 32 408 korun. U mužů dosáhl 34 461 korun, u žen byl 30 026 korun. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed hodnot mezd, takže polovina hodnot mezd je nižší než medián a druhá polovina vyšší. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 16 447 korun a 63 731 korun.

Růst táhly bonusy zdravotníkům

Ve srovnání odvětví byl mzdový vývoj velmi odlišný. V peněžnictví a pojišťovnictví statistici dokonce evidují nominální pokles průměrné mzdy o 1,6 procenta. Naproti tomu v sekci zdravotní a sociální péče vzrostla průměrná mzda o 43,8 procenta, a to především v důsledku výplaty souhrnných mimořádných odměn za zvládnutí koronavirové pandemie. Vysoký růst, o 19,2 procenta, byl i v odvětví ostatní činnosti. V ubytování, stravování a pohostinství mzdy stouply o 17,3 procenta.

Přestože v peněžnictví a pojišťovnictví se mzdy v meziročním srovnání snížily, udržely se na absolutně nejvyšší úrovni, mzda tam v průměru činí zhruba 63 500 korun. Následují informační a komunikační činnosti, kde si pracovníci vydělají v průměru asi 62 700 korun. Nejnižší mzdy zůstávají v ubytování, stravování a pohostinství, kde je průměr lehce přes 21 tisíc korun.

Z hlediska krajů zůstává nejbohatším regionem Praha, kde byla ve druhém čtvrtletí průměrná mzda 46 163 korun na druhém místě se udržuje Středočeský kraj s 39 832 korun. V obou těchto regionech byl ale meziroční nárůst nejnižší. Naopak Karlovarský kraj zůstává s průměrem 33 636 korun nadále regionem s nejnižšími výdělky. Těsně následuje Zlínský kraj, kde průměrná mzda meziročně vzrostla o 13 procent na 33 856 korun. Nejvyšší meziroční nárůst zaznamenali statistici v Královéhradeckém kraji, mzda tam ve druhém čtvrtletí stoupla o 14,3 procenta na 37 406 korun.

>>>>>>Další zprávy z české ekonomiky čtěte v rubrice Money<<<<<<

Lukáš Kovanda: Babiš nechce euro ani superhrubou mzdu. Neříká, kde na to vezme

Názory

Dnes zveřejněný program hnutí ANO v ekonomické oblasti více slibuje, než aby sděloval, kde na sliby vezme finanční prostředky. To je ale zásadní neduh i všech dalších programů, které dosud relevantní politické strany a uskupení pro říjnové volby představily.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek