Průmysl rostl, ale začínají mu chybět nové zakázky

Průmyslová produkce v Česku v únoru podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně vzrostla o dvě procenta. K tomu ale dopomohl především nižší srovnávací základ. „Proto není třeba poslední – byť kladné – výsledky průmyslu příliš přeceňovat,“ komentuje hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek s tím, že průmyslu začínají citelně chybět nové zakázky.
Průmyslová produkce se vrátila k růstu po lednovém poklesu o 1,9 procenta. K bilanci nejvíce přispěla výroba automobilů, která byla ve srovnání s loňským únorem vyšší zhruba o čtvrtinu. Vyplývá to z údajů ČSÚ. Meziměsíčně se průmyslová produkce zvýšila o 0,4 procenta.
Výroba aut meziročně vzrostla o 25,2 procenta. Vliv na to měla mimo jiné nižší loňská srovnávací základna. „Autoprůmyslu se dařilo dokončovat rozpracovanou produkci a podal tak uspokojivý výkon i navzdory odstávkám některých výrobců. Letos v únoru odstávka postihla například kolínskou automobilku Toyota, která produkci musela přerušit kvůli nedostatku součástek,“ komentoval hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
„Obecně ovšem výroba aut nadále vázla kvůli problémům s dodávkami některých dílů,” komentuje ekonom Patrik Rožumberský z UniCredit Bank.
K růstu průmyslu přispěla i výroba strojů nebo elektrických zařízení, kde je významná část produkce vázaná právě na výrobu automobilů. „Téměř o pětinu meziročně vzrostla částečně vlivem nízké srovnávací základny produkce ve farmaceutickém průmyslu. Oživení je v posledních měsících patrné v kožedělném průmyslu,“ uvedli statistici.
Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v březnu dál zhoršily, zejména kvůli snížení výroby a úbytku nových zakázek. Index nákupních manažerů (PMI) vykázal stejně jako v únoru hodnotu 44,3 bodu. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem sektoru. Zhoršování podmínek ukazuje PMI desátý měsíc v řadě, uvedla společnost S&P Global.
Ceny vstupů ve výrobě po třech letech klesly, ukazuje index PMI
Zprávy z firem
„Řadě dalších významných odvětví se ovšem nadále nedařilo. Produkce se meziročně snížila například v chemickém průmyslu, výrobě základních kovů či nekovových minerálních výrobku, tedy v odvětvích s vysokou energetickou náročností,” dodal Rožumberský.
„Výroba chemických látek a chemických přípravků, ostatních nekovových minerálních výrobků (především stavebních hmot a skla) a výroba základních kovů, hutnictví a slévárenství klesla v meziročním srovnání téměř o pětinu,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová.
Průmyslu chybějí nové zakázky
Hodnota nových zakázek pro český průmysl se v únoru meziročně zvýšila o 1,1 procenta. Zakázky ze zahraničí sice byly nižší o 2,7 procenta, tuzemské nové zakázky ale naopak vzrostly o 10,1 procenta. „A ani únorové objednávky v tomto směru nepřinášejí změnu k lepšímu. Jsou sice mírně vyšší, avšak pořád se počítají z běžných cen, takže jsou de facto inflačně nadhodnocené,“ dodal Dufek.
A pro nejbližší měsíce podle něj nevyznívají vyhlídky českého průmyslu příliš dobře. Napovídaly o tom už ukazatele důvěry nebo indexy nákupních manažerů, podle kterých není mírný optimismus v odvětví dostatečně podložen zakázkami. „Když navíc vezmeme v úvahu výkyvy v automobilovém průmyslu, který je závislý na stabilitě dodávek čipů a dalších dovážených komponent, můžeme prozatím čekat jen horší čísla z průmyslu“ uzavřel Dufek.
Průměrný počet zaměstnanců v průmyslu v lednu meziročně klesl o jedno procento. Jejich průměrná hrubá mzda vzrostla téměř o 10,8 procenta.
Tuzemský průmysl nakročil do nového roku zle. Průmyslová produkce se meziročně propadla, a to poprvé od loňského dubna. Propad činí 1,4 procenta. Meziměsíčně je pád rovněž nečekaně silný, o 2,7 procenta, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Český průmysl drtí kleště energetické drahoty a hrozby recese. V lednu zklamal
Názory
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.