Životní úroveň Čechů prudce padá. Domácnosti hodnotí svoji ekonomickou situaci podobně jako za minulé krize před více než deseti lety. Polovina lidí dotázaných v květnovém průzkumu agentury STEM uvádí, že nemůže vyjít se současným příjmem. Dvě pětiny se děsí budoucnosti v podobě dalšího zdražování.

Hodnocení ekonomické situace domácností se za poslední rok prudce zhoršilo. Jedná se o největší propad ve vnímání lidí od vzniku samostatné ČR v roce 1993. Ukázal to květnový průzkum mezi tisícovkou dospělých, který provedla agentura STEM ve spolupráci s KPMG. Jako špatnou hodnotí ekonomickou situaci v zemi 83 procent dotázaných, před rokem to bylo 68 procent. Celkem 85 procent lidí pohlíží na další vývoj s obavami a nejistotou. Polovina mluví o zhoršení své finanční situace. Stejný podíl uvádí, že má potíže vyjít s příjmem. Ještě prudší růst cen pak očekává 43 procent dospělých.

Ekonomickou náladu Čechů výrazně ovlivnila pandemie COVID-19, inflace a válka na Ukrajině. „Měli jsme šestileté období „nudy“, kdy ekonomika rostla. Zvykli jsme si na blahobyt a poté přišel covidový šok, kdy ekonomika spadla téměř o šest procent. Od té doby se potácíme v krizích,“ uvádí analytik KPMG Adam Páleníček.

„Zaznamenáváme poměr prudký propad hodnocení. Covidová pandemie a její důsledky se zčásti přelévají do situace, která je teď způsobena válkou na Ukrajině,” uvedl sociolog STEM Martin Buchtík. Dodal, že společnost v minulých letech konjunktury bohatla a její nynější šok je daný také tím, na jaké ceny a nastavení rodinných rozpočtů byli lidé zvyklí. Svou životní úroveň považuje teď za špatnou téměř třetina dotázaných, před rokem to byla necelá čtvrtina. Pocit chudoby má 34 procent respondentů, loni v květnu to bylo 26 procent.

Bohatých Čechů bude přibývat. Ale chudých také, říká šéf STEM

Money

Do vyšší střední vrstvy patří v Česku nyní asi dva a půl milionu lidí. To je o milion a půl víc než před dvaceti lety. Podle sociologa a ředitele výzkumného ústavu STEM Martina Buchtíka jde o nejvýraznější sociologickou změnu v české společnosti za poslední generaci.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Všudypřítomná skepse

Za velmi špatnou považuje ekonomickou situaci v Česku 30 procent dotázaných. Minulý rok v září jich bylo 15 procent. Celkem na hospodářský stav země pohlíželo v květnu negativně 83 procent lidí, loni na začátku podzimu 63 procent. Podíl lidí s pozitivním vnímáním klesl od září z 36 na 17 procent. Celkem 52 procent lidí si myslí, že se vývoj neubírá správným směrem. Je to nejhorší výsledek za posledních deset let a druhý nejhorší za poslední čtvrtstoletí. Větší skepse než nyní panovala jen v roce 2012.

S obavami na vývoj v příštích 12 měsících pohlíží 45 procent respondentů a respondentek. O něco větší podíl byl jen v roce 2001 a 2010. Další dvě pětiny cítí nejistotu. Zbývajících 15 procent očekává další rok s nadějí, což je nejmenší podíl za sledované období od roku 1996. Podobná byla situace jen mezi lety 2010 a 2012.

Polovina lidí uvádí, že se jim za poslední rok finanční situace zhoršila. Podobné byly výsledky za minulé krize v letech 2011 až 2013. Celkem 49 procent v květnu sdělilo, že teď obtížně vychází s příjmem. Loni v září to bylo 47 procent. Podíl lidí s vážnými problémy pak od září vzrostl z 15 na 18 procent. „Přestože se příjmy snižují, tak se výrazně nemění schopnost s nimi vycházet,” podotkl Buchtík. Dodal ale, že každé procento představuje zhruba 80 tisíc lidí.

Dalibor Martínek: Teď teprve přichází krize bydlení. Vláda jen zírá a nemá žádný plán

Názory

Dosud se hlavně mluvilo o zdražování hypoték. O tom, že mladí lidé i ti starší na ně již nedosáhnou. To je pravda. Při cenách bytů, které rostou ve všech krajích, nejvíce v Ústí nad Labem, a které v Praze u novostaveb již dosahují v průměru sto padesát tisíc korun za metr čtvereční, hypotéky přestávají dávat smysl.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Podle Buchtíka jsou výsledky podstatné pro nastavení cílené podpory potřebným. „Lidé, kteří vymýšlejí návrhy, nerozumí životu těch, kteří žijí od výplaty k výplatě. Nikdy to nezažili. Je pro ně mentálně složité vymyslet co dělat, tím pádem to (podpora) není efektivní,” poznamenal sociolog.

Češi šetří

Ve snaze uspořit Češi nejčastěji šetří při nákupech potravin nebo oblečení a obuvi. K nejméně častému kroku, tedy omezení spotřeby energií, už v minulosti sáhlo 44 procent domácností.

Mezi domácnostmi také oslabuje schopnost tvořit úspory. Obecně se zvýšil podíl těch, kterým se za poslední tři měsíce nepodařilo nic uspořit (58 procent). Nejhůře se v tomto ohledu daří lidem, kteří už tak obtížně vycházejí s příjmy. Z hlediska vzdělání mají s generováním úspor potíže především lidé se základním vzděláním, kdy se 72 procent z nich nepovedlo nic uspořit.

Nejužívanějšími opatřeními na straně příjmů jsou čerpání úspor na běžné výdaje (24 procent domácností tento krok již někdy podniklo a 18 procent k němu sice ještě nepřistoupilo, ale brzy bude muset), zrušení větších investic nebo odkládání dovolených (24 procent toto již někdy učinilo a 15 procent ještě ne, ale brzy bude muset). K méně využívaným postupům patří půjčky na běžné výdaje či žádosti o navýšení platu.

Dalibor Martínek: Kdo nezaplatí energie, propadne peklu. Exekuční mafie už se těší na nové duše

Názory

Dodavatelé energií zhruba od dubna posílají nově nastavené zálohy na energie. Nárůst cen není o šestnáct procent, což je aktuální meziroční inflace. Energie, tedy plyn a elektřina, jsou pro zákazníky oproti loňskému roku dražší o sto procent. A u některých dodavatelů ještě více.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Celkem 43 procent lidí očekává, že ceny v příštím půlroce porostou ještě strměji. Podle analytika KPMG Adama Páleníčka tak domácnostem nejvíc ubližují jejich očekávání. „Můžou mít poměrně významný vliv, mohou být naplňující. Jakmile se inflační očekávání zakoření, tak to bude těžké. V praxi to může dopadnout, že lidé budou chtít přidávat, podnikatelé budou zdražovat, může to být kolotoč, který nebude mít opodstatnění,” uvedl Páleníček. Podle něj je řešení obtížné v situaci, kdy se stát v minulých letech růstu zadlužoval a navyšoval mandatorní výdaje. „Jediný potenciál je nedělat plošná opatření, která se bohužel teď dějí a spíš posilují inflaci. Spíš zjednodušit administrativu, aby se lidé k podpoře dostali,” míní analytik.

Na úroveň před pandemií by se pak česká ekonomika podle něj měla vrátit v roce 2023, ale to jenom za předpokladu, že budou naplněné současné prognózy ČNB a ministerstva financí, podle kterých bychom měli růst zhruba o necelé jedno procento. „Růst ekonomiky by měl být, ale primárně tažen prvním pololetím. „Ve druhém pololetí poklesne spotřeba domácností a sníží se investice podniků,“ dodal Páleníček s tím, že vše samozřejmě bude záviset na dalším dění na Ukrajině, pohybu cen energií a ostatních vstupů, ale také na razanci zásahů centrálních bank.

Budoucí vývoj podle Buchtíka ovlivní dění na Ukrajině i to, zda dojde k vypnutí dodávek plynu z Ruska. Zároveň se ale ekonomická nálada bude odvíjet od toho, kdo všechno bude kandidovat na prezidenta a jakým stylem bude vedena prezidentská kampaň. „Pokud bude kandidovat bývalý premiér Andrej Babiš. Tak to rozhodně bude hrát roli, protože se bude snažit ukázat, že jde mimo jiné o referendum současné vládě. Současná vláda bude skoro jistě na podzim neoblíbená. Sice nijak zvlášť neztrácí u svých voličů, ale to je relativně malé procento,“ dodal Buchtík.