Pšenice zlevňuje. Dolů ji táhnou obavy z recese
Pšenice zlevňuje. Její cena se dostala blízko předválečné úrovně. Pomohlo otevření ukrajinských přístavů a strach z globální recese.
Cena pšenice na světových trzích klesá a jeden bušl (27,2 kilogramu) se ráno v Asii prodával zhruba za 8,50 dolaru (208 korun). Důvodem jsou obavy z globální recese, která by podle analytiků patrně snížila celkovou poptávku, i pokračující vývoz ukrajinského obilí podle dohody vyjednané za účasti OSN v létě v Istanbulu. Cena je tak blízko hodnot před únorovou invazí ruských vojsk na Ukrajinu.
Mírně vyšší byly po čtyřech ztrátových dnech ceny termínových kontraktů na sójové boby, tak jako pšenice obchodované na komoditní burze CBOT v Chicagu. Při obchodování v Asii se prodávaly zhruba za 14,54 dolaru za bušl. Naopak bez výraznějších změn byly ceny kukuřice, kde se cena pohybovala kolem 6,77 dolaru za bušl.
Senegalský ministr hospodářství Amadou Hott vyzval světový potravinářský průmysl, aby nebojkotoval obchod s ruskými a ukrajinskými potravinářskými produkty, protože v některých zemích zuří potravinová krize. Ta může mít na svědomí víc obětí, než měl covid.
Potravinová krize způsobená ruskou invazí zabije více lidí než covid, varuje Afrika
Politika
Obchodníci dál sledují vývoj kolem počtu lodí, které s obilím opouštějí ukrajinské přístavy. Ukrajinské ministerstvo infrastruktury v neděli oznámilo, že od uzavření dohody o odblokování ukrajinských námořních přístavů zatím vyrazilo na cestu 165 lodí s celkovým nákladem 3,7 milionu tun zemědělských produktů. Ukrajinci na jaře přístavy zaminovali, aby ruským okupačním silám znemožnili je používat.
V sobotu z ukrajinského přístavu Čornomorsk vyrazila třetí loď, kterou si pronajala OSN v rámci Světového potravinového programu (WFP) a která veze přibližně 30 tisíc tun pšenice. Cílem cesty je Etiopie, uvadla agentura Reuters. Druhá taková loď na cestu vyrazila koncem srpna.
Na začátku února, tedy ještě před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu, se cena pšenice pohybovala kolem osmi dolarů za bušl. Vzhledem k tomu, že Ukrajina i Rusko jsou významnými dodavateli obilí na světový trh, cena pšenice krátce po začátku invaze prudce vzrostla a dostala se až nad 12 dolarů za bušl. V dubnu se vrátila pod deset dolarů, aby se v květnu nad 12 dolarů vrátila. Pak ale začala klesat a od července se pohybuje v pásmu od 7,50 do devíti dolarů za bušl.
Na trzích teď panuje nejistota, kterou vyvolává rázné zvyšování úrokových sazeb v mnoha zemích, jejichž centrální banky se tak snaží bojovat s vysokou inflací. To vede mezi obchodníky k obavám, že rychlé zpřísňování měnové politiky by mohlo globální ekonomiku příští rok uvrhnout do recese.
S vysokou inflací nebojuje jen Česko, ale i desítky zemí ve světě, a v řadě zemí hlásili v posledním roce dvouciferné nárůsty a nejvyšší hodnoty za desítky let. Centrální banky proto zvedaly či stále zvedají základní úrokové sazby, což však často znamená snížení hospodářského růstu. Podívejte se na přehled míry inflace ve světě.
Jaká je inflace ve světě? Padaly rekordy staré desítky let
Money
Výrazně kolísat podle analytiků mohou v nadcházejícím období ceny sójových bobů, k čemuž přispívá vysoká konkurence ve vývozu z Jižní Ameriky. Farmáři v Argentině zvýšili export sójových bobů v reakci na příznivější směnný kurz, který vláda pro tyto účely stanovila. Argentina je největším světovým vývozcem sójového oleje.
Světové ceny potravin v srpnu pátý měsíc po sobě klesly, jejich index se tak ještě více vzdálil rekordu ze začátku roku. Obnovení vývozu obilí z ukrajinských přístavů navíc přispělo ke zlepšení vyhlídek na zásobování. Uvedla to Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).
Světové ceny potravin opět klesly. Pomohlo otevření ukrajinských přístavů
Money
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
