Reforma dávek zmrazí životní minimum uprchlíkům z Ukrajiny. Třetina z nich s příjmem nevystačí
Uprchlíkům z Ukrajiny by se nejspíš do budoucna už neměla zvyšovat podpora na živobytí v humanitární dávce. Jejich životní minimum by se totiž mělo zmrazit. Počítá s tím doprovodný zákon k reformě sociálních dávek. Normu v brzké době projedná Senát.
V Česku má dočasnou ochranu zhruba 400 tisíc lidí z Ukrajiny. Podle údajů ministerstva práce dostaly letos v lednu uprchlické domácnosti 52 600 humanitárních dávek za 784,4 milionu korun.
Životní minimum dospělých uprchlíků odpovídá existenčnímu minimu 3130 korun. U zranitelných osob je to 4860 korun a pro děti 3490 korun, při omezené soběstačnosti pak 1,7násobek až 3,4násobek částek podle věku a stavu. Minimum samotných dospělých Čechů a Češek činí 4860 korun, v domácnosti má pak hlava rodiny 4470 korun a druhý dospělý 4040 korun. Od října by samotný dospělý měl mít 5500 korun, hlava rodiny 5000 korun a další dospělí v domácnosti pak 3750 korun. U dětí zůstanou částky podle věku na 2480, 3050 a 3490 korunách. Po zvýšení minim se zvedne řada dávek, na pomoc od státu dosáhne i víc lidí.
Zastropování minima pro uprchlíky prosadili ve sněmovně do reformy poslanci ODS a TOP 09. Zdůvodnili to tím, že částky nejsou odstupňované a počítá se s nejvyššími hodnotami. „Navrhuje se zafixování těchto částek, aby nebyly ovlivněny případnou valorizací životního minima, a nedocházelo tak k nepřiměřenému navýšení humanitární dávky,“ uvedli autoři.
Začleňovat ukrajinské uprchlíky před válkou do společnosti v Česku se daří podle těsné většiny lidí. Nadále ale převládá názor, že Česká republika přijala víc Ukrajinců, než dokáže zvládnout. Celorepublikově představují uprchlíci z Ukrajiny problém podle víc než poloviny účastníků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), v místě svého bydliště je ale považuje za problematické jen necelá třetina dotázaných.
Česká republika přijala víc Ukrajinců, než dokáže zvládnout, myslí si Češi
Politika
Podoba humanitárních dávek se měnila a podmínky vyplácení se zpřísňovaly. Od července 2023 podpora zahrnuje peníze na živobytí i bydlení. Získat ji mohou jen uprchlické domácnosti s příjmem pod svým životním minimem a stanovenými náklady na bydlení, dávka odpovídá rozdílu této částky a přijmu.
Ukrajinci jsou na tom v Česku špatně
Humanitární dávka pro uprchlici s příjmem 17 tisíc korun a dvěma dětmi nad deset let činí podle ministerstva práce 9110 korun. Aby domácnost podporu získala, nesmí mít na účtu víc než dvojnásobek dávky - tedy nejvýš 18 220 korun. Experti na sociální problematiku poukazují na to, že české rodiny mohou pobírat dětské přídavky, příspěvek na bydlení i na péči a další dávky, úspory se zatím neposuzují.
Podle výsledků průzkumu Hlas Ukrajinců, který provádí Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM), polovina domácností ukrajinských uprchlíků v ČR žila loni pod hranicí příjmové chudoby. Práci přitom mělo 80 procent příchozích v aktivním věku. Třetině výdělek nestačil na živobytí.
Příjmová chudoba člověku hrozí, pokud nemá ani 60 procent mediánu čistého příjmu. Loni hranice chudoby podle statistického úřadu činila pro jednotlivce 18 163 korun, pro samotného rodiče se dvěma dětmi nad 13 let to bylo 36 325 korun.
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková už dřív řekla, že by Česko mělo začít postupně včleňovat uprchlíky do svého dávkového systému, a to hlavně ty zranitelné, tedy seniory, postižené či samoživitele s dětmi. Původně se systém dávek měl lidem s dočasnou ochranou otevřít už od loňska, nakonec se od záměru upustilo.
Zanedlouho uplyne dva a půl roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Pomoc Česka napadené zemi a jejímu obyvatelstvu za tu dobu odpovídá zhruba 120 miliardám korun. Tato částka vychází z dat tuzemského ministerstva práce a sociálních věc a z údajů Institutu světové ekonomiky v německém Kielu.
Lukáš Kovanda: Uprchlíci z Ukrajiny už se státu začínají vyplácet
Názory
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
