Ropu nám vypnulo Rusko, ne Ukrajina, připouští vůbec poprvé Slovensko
Slovensko nyní vůbec poprvé přiznává, že dodávky ropy mu zastavila sama ruská strana, nikoli ukrajinská, jak dosud Bratislava i Budapešť tvrdily. Ruský Lukoil podle slovenského Slovnaftu, jejž cituje agentura Bloomberg, zastavil dodávky z titulu zásahu vyšší moci, jímž míní prohloubení ukrajinských sankcí, platné od letošního července.
Kyjev však minulý týden pro Bloomberg uvedl, že Lukoil svoji ropu mohl posílat dále, neboť její přepravu přes Ukrajinu zajišťuje jeho švýcarská dceřiná firma Litasco, která sankcionována není. Ukrajinská legislativa přitom hledí na přepravce ropy jako na jejího vlastníka.
Podle Zsolta Hernádiho, šéfa maďarského petrochemického podniku MOL, pod jehož křídla Slovnaft patří, by navíc Lukoil mohl dodávat Maďarsku a Slovensku ropu přes Chorvatsko a tamní přístav Omišajl a následně ropovod Adria.
Když začátkem roku 2022 vytáhla ruská vojska na Ukrajinu a Západ uvalil tvrdé sankce, mělo to okamžitý efekt, prudce propadl rubl, burza, zahraniční obchod, s ruskými dluhopisy se přestalo obchodovat a centrální banka musela prudce zvýšit úrokové sazby. Panovalo přesvědčení, že Rusko zkrachuje. Uběhlo dva a půl roku a vše je jinak. Tedy ekonomicky. 
Rusové hýří, cestují a nakupují jako o život. Válečná ekonomika se přehřívá
Money
Musela by to však být ropa vytěžená Lukoilem mimo území Ruska, například v jeho vrtech v Iráku, protože ruskou námořně dodávanou ropu Chorvatsko dovážet nemůže, kvůli embargu EU. Nicméně taková operace by se Lukoilu a nakonec i Budapešti a Bratislavě prodražila.
Lukoil by svoji ropu původně určenou pro Maďarsko a Slovensko přesměroval tak, aby pokryla výpadky způsobené přesměrováním třeba právě jeho irácké ropy do Chorvatska a dále do Maďarska a na Slovensko. Což se prodraží.
Navíc, Chorvatsko by prakticky získalo monopol v tranzitním zajišťování dodávek ropy Maďarsku a Slovensku, což pro tyto země znamená další zdražení.
Tak to je gól. Vlastní? Zdá se, že Maďarům a Slovákům ve skutečnosti vypnula ropné kohoutky Moskva, a ne Kyjev. Premiéři Viktor Orbán s Robertem Ficem by si tak měli stěžovat nikoli v Kyjevě či v Bruselu, ale u ruského prezidenta Vladimira Putina v Kremlu.
Zvrat v ropné kauze. Maďarům a Slovákům zřejmě utáhla kohoutky Moskva, ne Kyjev
Názory
Palivová krize Slovákům ani Maďarům vskutku nehrozí
Nicméně, nejednalo by se o situaci úplně bezprecedentní. Ruská státní Rosněfť nyní skrze svoji dceru Rosneft Deutschland fakticky zajišťuje dodávky přes Polsko do Německa ropy z Kazachstánu, ačkoli Polsko i německá média neskrývají podezření, že ve skutečnosti jde o ropu ruskou. Německá vláda sice po invazi Ruska na Ukrajinu roku 2022 zvažovala vyvlastnění a zestátnění firmy Rosneft Deutschland, ta ale nakonec skončila jen v německém správcovství, což znamená, že její majetek zůstává ve vlastnictví Ruska.
Pokud tedy Rosněfť zajišťuje Německu dodávky tranzitem přes Polsko, a sice ropy z Kazachstánu, proč by Lukoil nemohl tranzitem přes Chorvatsko zajišťovat dodávky své irácké ropy do Maďarska a na Slovensko?
Palivová krize v Maďarsku a na Slovensku kvůli ukrajinským sankcím na Lukoil tedy nastat vskutku nemusí, a to dokonce ani tehdy ne, pokud si Budapešť a Bratislava „postaví hlavu“, že jinou ropu než tu od Lukoilu nechtějí. Jen se jim to zkrátka prodraží.
Právě proto záměrně zveličují hrozbu palivové krize u sebe doma a čekají, že Brusel a Kyjev pod tímto tlakem „cuknou“ a explicitně Lukoilu umožní vozit ropu potrubím přes Ukrajinu, jako to bylo běžné až do letošního června.
Sám zmíněný Hernádi upozorňuje, že Maďarsku a Slovensku palivová krize nehrozí a že za výhrůžkami takovou krizí stojí čistě politika Budapešti a Bratislavy. Ropa od Lukoilu je totiž pro Maďarsko a Slovensko díky slevě o zhruba pětinu levnější než ropa od jiných ruských dodavatelů, a ještě dramatičtěji levnější než ropa, která by mohla přitékat přes Chorvatsko.
Proč mají Češi letos v rámci EU tak mimořádně levné pohonné hmoty? Česko stále ve velkém nakupuje levnou ruskou ropu, na rozdíl i třeba od Polska či Rumunska.
Češi tankují levněji než řidiči ve většině zemí EU. Díky ruské ropě
Názory
Komentáře ekonoma Lukáše Kovandy čtěte zde
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
