Plánovaná konsolidace veřejných financí tak, jak ji chystá ministerstvo financí (MF), je nedostatečná. Výpočty Národní rozpočtové rady (NNR) totiž ukazují, že dosažení tzv. dluhové brzdy ve výši 55 procent HDP nastane pravděpodobně již v roce 2024. Šéfka státní kasy Alena Schillerová trvá na tom, že tempo konsolidace je přiměřené. „Umožní plynulý návrat pandemií poškozené ekonomiky do standardního stavu,” uvedla ministryně. 

Plán MF počítá s růstem zadlužení na 54,6 procenta HDP v roce 2024 z letošních 44,8 procenta HDP. V případě úspor na straně příjmů a výdajů, které rezort plánuje, by mělo zadlužení stoupnout na 52,8 procenta HDP. „Skutečné tempo konsolidace se bude samozřejmě odvíjet od rozhodnutí budoucí vlády, která vzejde z říjnových voleb,” poznamenala Schillerová.

„Ministerstvo financí navrhuje deficit státního rozpočtu pro rok 2022 ve výši 390 miliard a pro následující dva roky počítá s deficity 370 a 343 miliard korun. To při očekávání mírně přebytkového nebo vyrovnaného hospodaření dalších součástí veřejných rozpočtů povede k meziročnímu zlepšování strukturálního salda o 0,5 procenta HDP, tedy pouze v minimálním rozsahu vyžadovaném aktuálním zněním zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Domníváme se, že vzhledem k očekávanému ekonomickému oživení a vysoké dynamice růstu dluhové kvóty je toto tempo nedostatečné,” uvedla rada.

Navíc jsou podle rady přijímána a navrhována další daňová a výdajová opatření, která dodatečně zvyšují již problém veřejných financí. Jako příklad rada uvedla plánované zvýšení přídavků na děti s dopadem 4,5 miliardy korun a navýšení daňového zvýhodnění na druhé a třetí dítě u daně z příjmů fyzických osob s výpadkem 2,1 miliardy korun nebo růst důchodů nad plánovanou zákonnou valorizaci. „Považuje tyto kroky v současné situaci veřejných rozpočtů za nezodpovědné,” dodala rada.

Ministerstvo financí počítá se snížením strukturálního deficitu, což je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, z letošních 6,5 procenta na 5,3 procenta v roce 2024. „Jsem přesvědčena, že toto tempo konsolidace je zcela přiměřené a umožní plynulý návrat pandemií poškozené ekonomiky do standardního stavu. Tento postup je plně v souladu s nejnovějšími doporučeními respektovaných makroekonomických světových pracovišť, jako je OECD nebo EK, které apelují právě na nutnost neunáhlené konsolidace, která neohrozí křehký hospodářský růst,” uvedla Schillerová.

Rada ovšem upozornila na to, že podle mezinárodního srovnání je uvolnění rozpočtové politiky v Česku příliš masivní. „Mezinárodní měnový fond ve svém aktuálním ekonomickém výhledu predikuje, že pouze šest zemí EU v roce 2021 prohloubí svůj deficit ve srovnání s rokem předchozím. Jednou z těchto zemí je i ČR, přičemž rozsah zhoršení bude druhé nejvyšší po Estonsku. Pro rok 2022 je již pro všechny země EU kromě ČR a Estonska oproti roku 2020 očekáván nižší deficit veřejných financí,” stojí ve zprávě NRR. V roce 2023 pak podle rady je výhled deficitu českých veřejných financí 5,6 procenta HDP po Rumunsku druhý nejvyšší deficit v rámci EU. „Toto pořadí si ČR udrží i v letech 2024 až 2026,” dodala rada.

Konsolidaci veřejných financí, která by měla za cíl snížit strukturální deficit k jednomu procentu HDP, nebude přitom možné provést podle rady jen omezováním veřejných výdajů. „Bude nutné přistoupit i k ne nevýznamnému zvýšení daňové zátěže, a to ať už v podobě zvyšování daňových sazeb, nebo úpravou jiných konstrukčních prvků daně,” uvedla rada.

Schillerová uvedla, že její úřad plánuje komplexní revizi daňového systému, včetně úprav spotřebních daní, revize zdanění globálních společností a redukce daňových výjimek. Dále plánuje zmrazení platů úředníků, státních zaměstnanců a ústavních činitelů, snížení provozních výdajů ministerstev a státních úřadů o pět až deset procent a racionalizaci dalších agend.

Uvažované rušení daňových výjimek, o kterém mluví ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), podle rady jen povede ke zvyšování daňové zátěže. „Redukce různých osvobození od daně, odpočtů od základu daně, slev a dalších konstrukčních prvků ve svém důsledku zvyšuje průměrnou daňovou sazbu, a to buď všeobecně, nebo pro specifické skupiny poplatníků. Dále je nutné uvést, že rozsah daňových výdajů ve veřejných rozpočtech je sice na první pohled značný, ale vesměs se jedná o prvky plnící důležité sociální a stimulační funkce,” upozornila NRR.

Veřejné finance letos skončí podle odhadů ministerstva financí ve schodku 8,8 procenta HDP. Loni deficit veřejných financí činil 6,2 procenta HDP. Podle rady to znamená zhoršení strukturálního deficitu, který je očištěný o vliv hospodářského cyklu bilance, a nárůst dluhové kvóty. Zároveň podle dubnových odhadů ministerstva financí by měl celkový veřejný dluh stoupnout z loňských 38,1 procenta HDP na letošních 44,8 procenta HDP. V roce 2022 by měl činit 48,2 procenta. V roce 2024 by se zadlužení Česka mělo podle plánů MF dostat na 52,8 procenta HDP.

Podle pravidel EU za standardní situace by se neměly dostat veřejné finance do deficitu většího než tři procenta HDP a dluh by neměl přesáhnout 60 procent HDP. Pravidla ovšem Evropská komise ponechala kvůli pandemii uvolněná ještě po celý rok 2022.