Zimní ruská taktika útočení na ukrajinské energetické cíle včetně těch v černomořských přístavech, blokace lodí s obilím mířících z Ukrajiny přezdívané „obilnice světa“ a s válkou související rapidní růst cen energií jsou hlavními důvody značného nárůstu počtu obyvatel planety, kteří hladoví nebo jim hrozí akutní nebezpečí hladu. Aktuálně jich je podle odhadu Světového potravinového programu OSN 345 milionů, dvakrát více než před třemi lety, uvedl deník The New York Times.

Počet lodí převážejících přes Černé moře ukrajinskou pšenici a další obilí prudce klesl, když Rusko před deseti měsíci napadlo Ukrajinu a zavedlo námořní blokádu. Moskva pod diplomatickým tlakem začala některým plavidlům povolovat průjezd, ale nadále omezuje většinu zásilek z Ukrajiny, která spolu s Ruskem kdysi vyvážela čtvrtinu světové pšenice, a blokuje sedm ze 13 přístavů používaných Ukrajinou.

Putin jako novodobý Hitler, Zelenskyj jako Churchill. Nejvlivnější osobnosti letošního roku zplodila válka

Leaders

Když prestižní časopis Time v roce 1938 dal na svou titulní stranu jako Osobnost roku nacistického vůdce Adolfa Hitlera, vyvolalo to vlnu kritiky až opovržení. Časopis, který se tradice interní redakční ankety Person of the Year drží dodnes, argumentoval tím, že Hitler měl v daném roce největší vliv na dění v Evropě, i když jednoznačně negativní. Ze stejného důvodu patří mezi nejvlivnější osobnosti roku 2022 i ruský prezident Vladimir Putin, neboť důsledky jeho bezprecedentní invaze na Ukrajinu včetně ekonomických dopadů pocítila celá Evropa i země mimo ní.

Dušan Kütner

Přečíst článek

V posledních měsících navíc v ukrajinských přístavech, které jsou stále v provozu, ruské raketové a bezpilotní útoky na ukrajinskou energetickou síť periodicky ochromují obilné terminály, kde se na lodě nakládá pšenice a kukuřice. Trvalá celosvětová potravinová krize se stala jedním z nejzávažnějších důsledků ruské války a přispěla k rozsáhlému hladovění, chudobě a předčasným úmrtím, uvedl deník The New York Times.

Krize se v zimě zhoršila

Spojené státy a spojenci se snaží snížit škody. Američtí představitelé vyvíjejí úsilí, aby pomohli ukrajinským farmářům dostat úrodu z jejich země prostřednictvím železničních a silničních sítí, které směřují do východní Evropy, a na lodích plujících po Dunaji. Ale jak přichází hluboká zima a Rusko útočí na ukrajinskou infrastrukturu, krize se zhoršuje. Nedostatek potravin navíc zhoršuje i sucho v Africkém rohu a neobvykle drsné počasí v jiných částech světa.

Ukrajina zahájila program na vývoz obilí do Etiopie či Somálska

Politika

Kyjev přestavil mezinárodní program, který má zajistit dodávky ukrajinského obilí do nejchudších zemí v Africe a v Asii. Učinil tak symbolicky u příležitosti 90. výročí stalinského hladomoru na Ukrajině, informovaly zahraniční tiskové agentury.

ČTK

Přečíst článek

Světový potravinový program OSN odhaduje, že více než 345 milionů lidí trpí akutním nedostatkem potravin nebo jim hrozí akutní nedostatek potravin, což je více než dvojnásobek oproti roku 2019. „Nyní máme co do činění s masivní krizí nedostatku potravin,” prohlásil nedávno americký ministr zahraničí Antony J. Blinken na summitu s africkými vůdci ve Washingtonu. „Je to výsledek mnoha věcí, jak všichni víme, včetně ruské agrese proti Ukrajině,” dodal.

Nejen Afghánistán či Jemen, ale i USA a Británie

Nedostatek potravin a vysoké ceny způsobují intenzivní potíže v Africe, Asii a Americe. Američtí vládní představitelé se obávají zejména vývoje v Afghánistánu a Jemenu, které byly zpustošeny válkou. Egypt, Libanon a další velké země dovážející potraviny mají potíže se splácením svých dluhů a dalších výdajů, protože náklady na potraviny a jejich dovoz prudce vzrostly. Dokonce i v bohatých zemích, jako jsou Spojené státy a Británie, prudká inflace, nejvyšší za několik desítek let způsobená zčásti válečnými událostmi, má za následek to, že chudší obyvatelé nemají dostatek jídla.

Jaká je inflace ve světě? Padaly rekordy staré desítky let

Money

S vysokou inflací nebojuje jen Česko, ale i desítky zemí ve světě, a v řadě zemí hlásili v posledním roce dvouciferné nárůsty a nejvyšší hodnoty za desítky let. Centrální banky proto zvedaly či stále zvedají základní úrokové sazby, což však často znamená snížení hospodářského růstu. Podívejte se na přehled míry inflace ve světě.

Dušan Kütner, ČTK

Přečíst článek

„Útokem na Ukrajinu, ‚chlebník světa’, Putin útočí na chudé ve světě a zvyšuje globální hlad. Mnozí jsou už na pokraji hladomoru,“ řekla administrátorka Agentury Spojených států pro mezinárodní rozvoj nebo USAID Samantha Powerová.

Problém s hnojivy

Záměrné ruské narušování globálních dodávek potravin doprovází ještě jeden velký problém. Rusko – před válkou největší vývozce hnojiv na světě – omezilo svůj vlastní export této komodity zásadní pro farmáře na mnoha místech světa. Cena hnojiv rapidně stoupla, a tím i výrobní ceny potravin.

Důsledky ruské invaze potvrzují data. Od března do listopadu Ukrajina vyvezla podle údajů tamního ministerstva zemědělství v průměru 3,5 milionu tun obilí a olejnatých semen měsíčně. To představuje prudký pokles z pěti milionů až sedm milionů tun měsíčně, které vyvážela Ukrajina před začátkem války. Toto číslo by bylo ještě nižší, nebýt dohody uzavřené v červenci mezi OSN, Tureckem, Ruskem a Ukrajinou, nazvané Černomořská obilná iniciativa, v níž Rusko souhlasilo s povolením vývozu ze tří ukrajinských námořních přístavů.

Nejsilnější domácí zbraní Kremlu je státní televize. Aneb jak vytvořit příběh, že Putin válku vyhrává

Politika

Zatímco ruské tanky po rychlém únorovém útoku na Ukrajinu v poslední měsících uvízly v bahně východní Ukrajiny a v samotném Rusku lidé pociťují tvrdé dopady války na běžný život včetně nenáviděné mobilizace, jedna část Kremlu funguje přesně: televizní propaganda. A není to jen obyčejná propaganda, kterou Všeruská státní televizní a rozhlasová společnost (VGTRK) vyrábí z tuzemských zdrojů – na pomoc si ve velkém bere záběry a prohlášení z amerických a čínských televizí vytrhané z kontextu, jen aby vytvořila dojem, že Rusko vítězí, napsal deník The New York Times.

duk

Přečíst článek

Původní smlouva byla pouze na čtyři měsíce, ale v listopadu byla prodloužena o další čtyři měsíce. A když Rusko v říjnu pohrozilo, že ji přestane dodržovat, globální ceny potravin vzrostly o pět až šest procent. Proti růstu cen potravin a obecně inflace přitom není imunní žádná země na světě. „Vidíte zvýšení cen všeho možného, od 60 procent v USA po 1900 procent v Súdánu,“ řekla Sara Menker, generální ředitelka Gro Intelligence, platformy pro údaje o klimatu a zemědělství, která sleduje ceny potravin.

Ceny potravin se přitom podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) ocitly na desetiletém maximu již před válkou na Ukrajině. Příčinou byla proticovidová opatření devastující dodavatelské řetězce a tehdejší nadprůměrné sucho na řadě míst planety. Za posledních šest měsíců ceny potravin podle indexu sestaveného OSN ustoupily z maxim dosažených letos na jaře – zůstávají ale mnohem vyšší než v předchozích letech, podotkl The New York Times.

Ceny potravin porostou, pokud se nevyřeší drahé energie, varuje Agrární komora

Money

Růst cen potravin se podle Agrární komory ČR nezastaví, pokud se nepodaří vyřešit problém s drahými energiemi. Zemědělcům a potravinářům budou končit fixace cen a i zastropovaná cena bude několikanásobná, než měly podniky dříve. Možné snížení DPH na potraviny nemusí nutně vést ke snížení spotřebitelských cen, řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

ČTK

Přečíst článek