Rusko od začátku války zdvojnásobilo příjmy za vývoz paliv do EU
Rusko těží z drahých energií. Navzdory sankcím západu, které se projevily v nižším objemu vývozu, země od začátku války zdvojnásobila příjmy za prodej paliv.
Rusko od začátku války na Ukrajině zdvojnásobilo příjmy z prodeje plynu, ropy a uhlí do Evropské unie. S odvoláním na údaje finského střediska pro výzkum energií a ovzduší CREA to uvedl ruský list Kommersant. Rusko vydělává na růstu cen fosilních paliv, přestože objem dodávek se kvůli embargu a sankcím snížil.
Rusko podle CREA za první dva měsíce války proti Ukrajině vyvezlo energetické suroviny celkem za 63 miliard eur (asi 1,5 bilionu korun), z toho do EU za 44 miliard eur (asi 1,1 bilionu korun). To je dvojnásobek proti stejnému období loňského roku.
„Vývoz fosilních paliv představuje klíčový faktor, který umožňuje Rusku budovat vojenskou moc a dovoluje mu brutální agresi proti Ukrajině,“ zdůraznilo finské středisko.
Také rakouská energetická skupina OMV bude za dodávky ruského plynu platit v rublech, píše list Financial Times (FT).
Rakouská OMV bude ruský plyn nakupovat za rubly
Zprávy z firem
Dodávky ropy do EU podle těchto údajů klesly o 20 procent a dodávky uhlí o 40 procent. Naopak dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) o 20 procent vzrostly, dodávky zemního plynu dodávaného sítí plynovodů se pak zvýšily o deset procent.
Naopak dodávky ruské ropy do oblastí mimo EU vzrostly o 20 procent, uhlí o 30 procent a zkapalněného plynu o 80 procent.
Největším dovozcem energetických surovin z Ruska je Německo, na které připadá dovoz za 9,1 miliardy eur (asi 223 miliard korun), dále Itálie (6,9 miliardy eur), Čína (6,7 miliardy eur), Nizozemsko (5,6 miliardy eur), Turecko (4,1 miliardy eur) a Francie (3,8 miliardy eur).
Experti předpokládají další růst cen energetických surovin. EU zvažuje ukončení dovozu energetických surovin z Ruska, aby Moskvu přiměla ukončit tažení proti Ukrajině. Unie již přijala embargo na ruské uhlí, které začne platit od srpna. Jedná rovněž o tom, že přestane odebírat ruskou ropu a plyn, nicméně proti embargu na ruský plyn vystupuje Rakousko, Maďarsko a Německo. Vysvětlují to obavami, že takový krok by způsobil ekonomickou krizi.
Ruská plynárenská společnost Gazprom ve středu přerušila dodávky plynu do Polska a Bulharska, které odmítají platit v rublech, jak nyní Kreml požaduje.
V případě zastavení dodávek ruského plynu do Evropské unie, o kterém se hovoří v souvislosti s dalšími sankcemi proti Rusku kvůli jeho vojenskému útoku na Ukrajinu, by Česká republika nemohla rychle nahradit obrovský výpadek z jiných zdrojů a ocitla by se bez této důležité energetické suroviny. Nedostatek plynu by ohrozil výrobu tepla, dodávky plynu do domácností a firem, jelikož Česko je téměř ze 100 procent závislé na ruském plynu. Na konferenci Dny teplárenství a energetiky to řekl předseda Teplárenského sdružení ČR a bývalý premiér Mirek Topolánek.
Mirek Topolánek: Bez plynu z Ruska tu máme zpátky středověk
Názory
Maďarsko přistoupilo na platební podmínky Moskvy pro odběr ruského plynu, potvrdil americké televizi CNN ministr zahraničí Péter Szijjártó. 
Na Putinovy podmínky přistoupíme. Maďaři za ruský plyn a ropu budou platit v rublech
Money
Německá energetická společnost Uniper bude platby za dodávky plynu z Ruska převádět do ruské banky a nikoliv do banky v Evropě. Řekl to mluvčí firmy německému listu Rheinische Post.
Německá Uniper bude za plyn platit převodem přes Gazprombank
Money
Evropa zažila nejdivočejší rok s plynem, velké firmy si půjčovaly, mnohé malé se položily. Nouzově si musel vypůjčit 10 miliard eur také německý energetický gigant Uniper, aby nebyl vyhozen z obchodování na komoditní burze, píše Bloomberg.
Drahý plyn drtí i giganty: Německý Uniper si musel nouzově půjčit miliardy
Zprávy z firem
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
