Zajímá nás
Sazby klesnou, ale ekonomika víc neporoste, říká ekonom Sklenář
Tento čtvrtek bude rada České národní banky rozhodovat o dalším snížení úrokových sazeb. Ekonomové většinou předvídají jejich pokles o čtvrt nebo půl procentního bodu ze současných 5,25 procenta. Obě varianty připouští jako „možné“ i guvernér ČNB Aleš Michl. Případný další pokles základní sazby však českou ekonomiku už nepodpoří. Ta je nyní tažena zvýšenou spotřebou domácností a tento trend bude pokračovat, tvrdí Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T banky.
Čeká se, že rada ČNB tento týden sníží základní úrokové sazby. Na trhu se předpokládá, že půjde o snížení o čtvrt až půl procentního bodu, na 5 procent nebo dokonce na 4,75. Jaké je vaše očekávání?
Čekám, že bankovní rada odhlasuje snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu, to znamená na pět procent.
Je takto pomalé snižování sazeb a jejich stále celkem vysoká úroveň důsledek faktu, že nepominuly inflační tlaky? A které to jsou?
Otázka má dvě roviny. Za prvé, historická zkušenost je, že po větší inflační periodě má cesta ke zbrždění inflace nebo k její stabilizaci nějaký dojezd. My jsme měli rozbouřený cenový vývoj, z mnoha důvodů. Hlavní vlna je pryč, ale uklidnění má své dozvuky. Je to normální a očekávaný vývoj. Druhou věcí je, když se na to podívám analyticky, tak problémovou částí inflace jsou ceny služeb, kde pořád dochází k nadprůměrnému růstu. A největším problémem je, že tento růst je stabilní. Ceny služeb rostou kolem pěti procent a toto tempo zůstává stejné.
A s tím souvisí druhý proinflační faktor, a to růst nominálních mezd. Nedošlo k žádnému výraznějšímu zvolnění tohoto tempa. To sice dává domácnostem schopnost akceptovat vyšší ceny, ale z druhé strany jsou pro firmy ve službách mzdy výraznou nákladovou položkou, která potom dál žene nahoru ceny těchto služeb.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) bude ve čtvrtek pokračovat ve snižování základní úrokové sazby, otázkou ale zůstává rozsah tohoto kroku. Oslovení analytici mírně větší pravděpodobnost dávají snížení sazby o čtvrt procentního bodu ze současných 5,25 procenta, nelze ale podle nich vyloučit ani pokles o půl bodu. Významnou roli při rozhodování centrálních bankéřů podle nich bude mít vývoj kurzu koruny.
Sníží ČNB sazbu o dalšího půl bodu? Spíš jen o čtvrt, shodují se analytici
Money
Není tento vývoj impulsem pro Českou národní banku, aby sazby už nesnižovala?
Rozuměl bych velmi opatrnému přístupu ke snižování sazeb. Na druhé straně, inflační vývoj se výrazně zklidnil. Jádrová inflace je kolem 2,5 procenta. Prostor pro jemné ladění sazeb tady pořád vidím. Ale je to otázka načasování, je pravdou, že inflační vývoj je zastřený. Není to o jednom rozhodnutí na červnovém zasedání. Jde o výhled na zbytek letošního roku i na příští rok. Trh už s tímto pohledem počítá, že žádné dramatické snižování sazeb už nemáme před sebou. Jestli se sazby sníží v červnu nebo v srpnu, už nehraje z hlediska makroekonomického žádnou roli.
Hypotéky za tři procenta už jsou minulostí
Takže když někdo přemýšlí o tom, že by si vzal hypotéku, a čeká na nejvýhodnější sazby, jak by měl postupovat?
Když se bavíme o sazbách ČNB, tak to jsou primárně krátkodobé sazby. Když se bavíme o hypotékách, tak to jsou sazby, které jsou středně nebo dlouhodobé. A tady došlo k velkému posunu v posledním půl roce. Dnes se úroky u dlouhodobých sazeb, na pět nebo deset let, stabilizovaly někde kolem čtyř procent. S obvyklou kreditní přirážkou, jakou banky dávají, jsou sazby hypoték kolem pěti, 5,20 procenta. Proti roku 2022 nebo 2023 je to pokles, tam sazby začínaly šestkou. Ale že by úrokové sazby u hypoték začínaly trojkou, na to to nevypadá. Základní úrokové sazby asi ještě poklesnou, na konci letošního roku budou začínat na čtyřku, stejně jako v příštím roce, možná i přespříštím. A tomu se přizpůsobí i sazby hypoték, které budou kolem pěti procent.
Německá ekonomika roste nyní podle údajů Ifo o 0,4 procenta, což je celkem vlažný růst. A Česko je na německé ekonomice závislé. Může mít další snižování českých sazeb i stimulační účinek pro růst tuzemské ekonomiky?
U nás nyní primárně táhne ekonomický růst oživení spotřebitelské poptávky, útraty domácností. A kdyby se ČNB snažila poklesem sazeb ještě víc stimulovat růst ekonomiky, dostala by se do kontradikce se svým cílem mít nízkou inflaci. Vyšší poptávka nemůže vést k ničemu jinému než ke zvýšení inflačních tlaků.
Takže případné snížení sazeb v tomto týdnu nijak nepodpoří růst české ekonomiky?
Podpora už v tom je skrytá. Sazby už klesají. Musíme rozlišit dvě věci. K cyklickému oživení už v ekonomice dochází, domácnosti začínají znovu utrácet. Ale že je v ekonomice skryt nějaký strukturální problém, to v žádném případě nevyřeší úrokové sazby. To jsou dvě rozdílné věci.
Inflace ve světě i v Česku zpomaluje. To je dobrá zpráva pro akcie a rizikovější aktiva typu kryptoměn. Stoupají totiž šance, že centrální banky výrazně sníží své úrokové sazby. Náladu však investorům může pokazit dění ve Francie, kde se trhy otřásají kvůli blížícím se předčasným volbám do tamního parlamentu. 
Lukáš Kovanda: Inflace ve světě padá, potud dobré zprávy. Náladu investorům kazí dění ve Francii
Názory
Květnová inflace v Česku byla nižší, než se čekalo. Meziročně činila 2,6 procenta, zatímco meziměsíčně stagnovala. V meziročním vyjádření jde o znatelné zpomalení z dubnové úrovně 2,9 procenta. Trh tak nízkou květnovou inflaci nečekal, pročež koruna v reakci oslabila nad 24,70 za euro – do tohoto pásma se vrátila po necelém týdnu.
Inflace je nižší, než se čekalo. Potraviny zlevňují, ale nájemné povážlivě zdražuje
Názory
Hned po sametové revoluci se stal federálním ministrem hospodářství, od roku 1992 byl pět let ministrem průmyslu ve vládě Václava Klause. Od roku 2014 byl Vladimír Dlouhý devět let prezidentem Hospodářské komory. Až do loňského května, kdy se rozhodl už dál svůj mandát neobhajovat. Z očí české veřejnosti potom tak trochu zmizel. Nicméně, ve skutečnosti povýšil. Stal se prezidentem celoevropské hospodářské komory, Eurochambres, a v Bruselu lobbuje za evropské firmy. Potkává se s klíčovými evropskými politiky, české politice už se nehodlá věnovat. A už moc nechce chodit ani do médií, je jich přesycen. Pro Newstream udělal výjimku. 
Vladimír Dlouhý: V Evropě budou vítězové a poražení. Bojím se, že Česko bude patřit mezi ty poražené
Politika
Magazín newstream CLUB
Hlavním tématem letního čísla magazínu Newstream CLUB je Česko-Slovensko, s podtitulem Dvě země, jeden trh.
V rozhovoru se představuje Karel Vágner, marketér a podnikatel v řadě úspěšných projektů, známý také spoluprací s manželkou a úspěšnou modelkou Simonou Krainovou.
Další osobnosti jako Igor Rattaj se zamýšlejí nad rozdíly mezi podnikáním v Česku a na Slovensku. O umělé inteligenci hovoří česko-slovenská investorka Andrea Ferancová Bartoňová, o veřejnosti a kultuře slovenský bestsellerista Jozef Karika. Uznávaný chef Marcel Ihnačák prozrazuje, která z obou kuchyní je „lepší“. Marketér Milan Šemelák s klientem Williamem Rudolfem Lobkowiczem mluví o tom, jak přetvořit odkaz šlechtického rodu do moderní doby.
Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí.
K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.
