FOTOGALERIE: Ze dne na den měli lidé z pětistovky desetikorunu. Sedmdesát let od bleskové měnové reformy v Československu
Před 70 lety, 1. června 1953, se v tehdejším komunistickém Československu probudili lidé radikálně chudší než o den dříve. Důvodem byla měnová reforma, kterou chtěla tehdejší „vláda lidu" zlikvidovat černý trh, snížit poptávku po nedostatkovém zboží a zrušit přídělový systém. Toto další „vítězství pracujícího lidu“, jak to komunisté označovali, ale znamenalo devalvaci úspor a hotovosti až v kurzu 50 ku jedné a snížení životní úrovně, což vyvolalo i první masové protesty občanů po únorovém převratu v roce 1948.
Peněžní reforma byla oficiálně odůvodňována nutností nápravy nedokonalých opatření přijatých v roce 1945 a snahou omezit přetrvávající silnou pozici „poražené reakce“, která „spekulovala a brzdila rozvoj socialismu“, píše Česká národní banka na svých stránkách věnovaných historii peněžní soustavy v Česku a dříve.
Jak vypadala měnová reforma a čím se tehdy platilo? Podívejte se ve fotogalerii:
Hlavním důvodem však byla podle ČNB snaha o snížení kupní síly obyvatelstva tak, aby mohlo dojít ke sloučení vázaného a volného trhu a k likvidaci černého trhu. V neposlední řadě reforma též měla vyřešit vysoké vnitřní zadlužení státu.
Novodobé obchodování na Burze cenných papírů v Praze bylo se sedmi emisemi zahájeno 6. dubna 1993. Historie pražské burzy je ale mnohem delší. Psát se začala už 17. dubna 1871, tedy před téměř 152 lety. Přestála světové války i komunisty.
Přežila války i komunisty. Pražská burza si připomíná 30 let po znovuotevření
Money
Černý trh se zničit nepodařilo – ostatně již v roce 1957 byl založen Tuzex, jehož poukázky neboli bony se až do sametové revoluce staly jednou z hlavních „komodit“ veksláků v Československu.
Dvoudenní reforma
Peněžní reforma byla velmi rychlá. Její datum bylo stanoveno na pondělí 1. června, kdy se po víkendu znovu otevřely obchody, a tehdejší předseda vlády Viliam Široký oznámil v rozhlase, že dosavadní bankovky platí jen do konce měsíce května, teprve v sobotu 30. května v podvečer.
Děti jsou už znuděné, když jim každoročně v návalu nutkání vyprávím, jak jsem jim před dávnými třiatřiceti lety jako student „přinesl svobodu a demokracii“. Ale tati, to už si vyprávěl tolikrát, říkají.
Dalibor Martínek: Smrt komunistům, vykřikl muž z davu. Hned u něj byli čtyři estébáci
Názory
ČNB odhaduje, že reforma přinesla výraznou redukci peněz, když z platidel z roku 1945 v hodnotě cca 52 miliard korun zůstal po výměně jen zlomek, zhruba 1,4 miliardy. Lidé, kteří nezaměstnávali žádnou pracovní sílu, dostali za 300 korun starých peněz nové v poměru 5:1, jejich ostatní hotovost a všechny hotovosti občanů, kteří někoho zaměstnávali, se měnily v poměru 50:1.
Prostředky, které byly na zablokovaných (vázaných) vkladech z měnové reformy v roce 1945, tedy asi 80 miliard korun, pak byly anulovány. Vklady na spořitelních knížkách byly přepočteny podle své výše v poměru 5:1 (do 5 tisíc korun) až 30:1 (nad 50 tisíc korun).
Překotná transformační doba na počátku devadesátých let přinesla hned několik zásadních událostí navždy měnící naše životy. Ale tím velké ekonomické události zdaleka nekončí. Za posledních třicet let od 17. listopadu 1989 jich byla celá řada. Redakce newstream.cz vybrala 15 nejdůležitějších, ať už pozitivně, tak i negativně měnící naše životy i podnikání.
Inflace přes padesát procent nebo první supermarket. 15 klíčových bodů polistopadové ekonomiky
Leaders
V poměru 5:1 se proplácely rovněž mzdy a příjmy zemědělců za dodávky, sociální dávky či starobní důchody, přičemž ceny se snížily méně, a tudíž došlo k poklesu reálných mezd, uvádí ČNB. Ve výsledku zchudli nejen běžní obyvatelé, ale i tehdejší živnostníci a soukromí obchodníci, kteří přišli o značný provozní kapitál.
První masové protivládní protesty
Reforma vyvolala první velký masový nesouhlas obyvatel. Velký protest proti komunistickému režimu se uskutečnil v Plzni, kde masivně protestovali dělníci, jinak opora režimu. Důvodem bylo mimo jiné to, že plzeňská Škodovka úmyslně vyplatila mzdy dříve. Protesty nejen v Plzni byly potlačeny silou.
Před třiceti lety, 18. května 1992, dostali lidé v tehdejším Československu poprvé možnost získat akcie státních podniků převedených do akciových společností. Od toho dne mohli upisovat kupony z kuponové knížky přímo za akcie firem. Dvě vlny kuponové privatizace zrodily první novodobé české miliardáře v čele s Petrem Kellnerem, zatímco mnoho lidí vyšlo téměř naprázdno, i slovo „tunelování“, které Česko nechvalně proslavilo ve světě.
Kupónová privatizace: Třicet let od experimentu, který zrodil první české miliardáře, jiným nepřinesl nic
Money
Na reformě spolupracovali samozřejmě i sovětští poradci a reforma proto znamenala také navázání koruny nikoli na dolar, ale rubl. Protože byla měnová reforma provedena bez předchozího souhlasu Mezinárodního měnového fondu, bylo Československu v roce 1954 ukončeno v této organizaci členství. Znovu se členem MMF stalo Československo až po listopadové revoluci v roce 1990.
Všechna platidla také byla z důvodu utajení vyrobena v Sovětském svazu. Sovětská strana vnutila československým vyjednavačům neobvyklé hodnoty po 3 a 25 haléřích a korunách, na které si obyvatelstvo nikdy nezvyklo, podotkla ČNB.
Aktuální divácky úspěšný seriál České televize Devadesátky znovu probudil zájem o první porevoluční dekádu, která znamenala nástup svobody a demokracie, ale také zvýšené kriminality, vražd podnikatelů, příchod mafie zejména z jižní a východní Evropy i divoké privatizace a miliardových podle policie nelegálních finančních převodů. Jak na tu dobu vzpomínají přímí aktéři dění a které kauzy z té doby se nejvíce zapsaly do novodobých dějin?
Devadesátky – nástup svobody i obřích kriminálních kauz
Money
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Jak se udržet v kondici a vytvářet dlouhodobou hodnotu? Snaha udržovat se v souladu s nároky doby je hlavní téma aktuálního magazínu Newstream CLUB, který nyní vychází, s podtitulem VYJEDNEJTE SI SVŮJ ŽIVOT.
Proč se vyjednávání stává jednou z hlavních dovedností pro budoucí úspěch, vysvětlí přední český vyjednavač a titulkový muž Radim Pařík.
Na otázku ‚Jak zůstat relevantní i v dalších letech?‘ odpovídají i další osobnosti byznysu, showbyznysu, ale také medicíny. Například vyhlášená pohybová lékařka Karolína Velebová, která se stará o řadu vrcholových sportovců včetně olympioniků. Dědička kávového impéria Christina Meinl ukazuje na historii legendární firmy, jak důležité bylo pro její přežití a dlouhodobý úspěch ochota radikálně se změnit a začít znovu téměř od nuly.
Partner Penta Investments Václav Jirků popisuje, jak důležitou roli bude hrát soukromý sektor ve zdravotní péči a sociálních službách.
O duševním zdraví, wellbeingu a o tom, jak jich dosahovat pomocí moderních technologií, hovoří Jiří Diblík, spolutvůrcem globálně úspěšné wellbeingové a mental health aplikace VOS Health.
Páté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
