Role stavebních spořitelen se mění. Dříve si u nich lidé především spořili na bydlení nebo aby měli k dispozici větší naspořené sumy, které si na konci spoření vybírali. Po loňském memorandu, které uzavřely se státem, ale stavební spořitelny rozšiřují svou roli do poradenství k energetickým rekonstrukcím. Už letos na podzim by mohly domácnostem pomáhat i s kompletním podáváním žádostí o dotace, říká v rozhovoru pro Newstream CLUB předseda představenstva Stavební spořitelny České spořitelny Libor Vošický.

V roce 2023 stavební spořitelny uzavřely s ministerstvy financí a životního prostředí memorandum o spolupráci. Co vám to přineslo?

My jsme k této dohodě dospěli po dlouhých diskusích o tom, jak by dál mělo či nemělo být podporováno stavební spoření. Na jednu stranu stavební spořitelny se už v té době dost podílely na úvěrech na rekonstrukce. Na stranu druhou z debat vyplynulo, že stát nemá pro dotační programy úplně jednoznačně stanovenou koncepci, jak dotační tituly lidem více zpřístupnit. Další, co státu chybělo, pak bylo, že z peněz, které jsou alokovány v jednotlivých fondech na podporu určitých programů, by měl stát vytvářet i finanční nástroje, respektive úvěry, aby se tyto peníze zase do nějakého časového horizontu do systému vracely.

Nakonec jsme dospěli k tomu, že stavební spořitelny by mohly hrát roli někoho, kdo ve spolupráci se státem zvýší dostupnost financí právě do této konkrétní oblasti, kterou je snížení energetické náročnosti domácností. A že by současně i poskytovaly klientům službu dotačního poradenství. Lidé by se díky tomu na jednom místě mohli dozvědět, jaké dotace mohou dostat, v jaké výši, kolik jim bude chybět peněz a kolik si musejí dofinancovat. A v neposlední řadě by infrastruktura stavebních spořitelen také mohla snížit náklady státu na marketing a na distribuční místa, protože tato poradenská centra jsou k dispozici na každé pobočce stavební spořitelny či její mateřské banky. Buřinka sice nemá vlastní pobočky, ale poskytujeme všechny služby a produkty na pobočkách České spořitelny.

Vychází podzimní Newstream CLUB. S Radimem Paříkem, Christinou Meinl nebo Lubomírem Typltem

Leaders

Jak zůstat relevantní i v nadcházejících letech? Jak se udržet v kondici a jak vytvářet dlouhodobou hodnotu? Nejdůležitější témata současnosti pohledem řady významných osobností českého byznysu, veřejného dění i umění nabízí podzimní magazín Newstream CLUB. Radim Pařík vysvětluje, proč je vyjednávání novou dovedností pro 21. století a Christina Meinl, dědička slavného kávového impéria připomíná, jak je v byznysu důležité neustále se adaptovat.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Člověk, který radí ve spořitelně lidem ohledně energetických rekonstrukcí, tedy není bankovní úředník?

Ne, není. Je to specialista, který je zaměstnancem stavební spořitelny, což bylo právě na základě memoranda včleněno i do zákona o stavebním spoření. Tuto službu mohou poskytovat pouze stavební spořitelny, nikoliv banky.

Jak tedy vypadá pomoc takového poradce v praxi?

Nejprve si každého vyslechne, aby mu mohl poradit nejvhodnější dotační tituly a propočítat, kolik peněz nad rámec dotace bude muset dofinancovat. Případně díky naší energetické kalkulačce doporučí, jaké další úpravy by pro jeho nemovitost byly vhodné. Pokud dotyčný uvede, že zatepleno už má a chce si třeba nechat udělat fotovoltaiku a tepelné čerpadlo, může mu poradce hned říci, nakolik by ho to vyšlo. Tedy že kalkulace na fotovoltaiku a tepelné čerpadlo se pohybují kolem 700 tisíc korun a dotační tituly pro tyto typy zdrojů energie jsou kolem 300 tisíc korun. Potom poradce zjišťuje, zda bude klient na tyto úpravy potřebovat nějaké další peníze nebo zda má dostatečně naspořeno. Pokud úspory nestačí, může navrhnout dofinancování úvěrem. Potom mu specialista už jen poradí, jaké potřebuje dokumenty pro získání dotace a jak žádost o dotaci podat.

Může mi váš poradce žádost i překontrolovat?

Samozřejmě. V druhém sledu může klient přijít znovu za specialistou a zeptat se ho, zda má všechny dokumenty v pořádku nebo jestli správně vyplnil žádost. Poradce kontroluje žádost po procesní stránce, nehodnotí, zda je technologicky správně. A žádost, která se podává online přímo na Státní fond životního prostředí (SFŽP), si pak už klient podá sám. Proces má díky tomu jednodušší, protože ví, že jeho žádost je formálně v pořádku.

Lidé si už zase půjčují více peněz, bankám rostou zisky

Money

Bankám a spořitelnám v Česku v prvním pololetí letošního roku stoupl souhrnný čistý zisk meziročně o 4,25 miliardy korun, tedy o osm procent, na 59,94 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Bilanční suma bank ke konci června činila 10,621 bilionu korun, což je meziroční nárůst o 640 miliard korun.

ČTK

Přečíst článek

Jak velký je o kontroly žádostí zájem?

Je to velmi individuální podle toho, jak je kdo v tom zběhlý a jak se tomu věnuje. Ne každý tu kontrolu chce, většinou se ale lidé vracejí. Za první půlrok jsme poskytli poradenství ve zhruba osmi tisících případech, což je celkově asi pět tisíc lidí. Zhruba polovina klientů se k nám tedy vrací zpátky. Poradenství je navíc zdarma a klienti se na nás obracejí třeba i třikrát.

Proč toto poradenství vlastně děláte?

Jako stavební spořitelny jsme tuto spolupráci státu slíbili, protože ne všichni klienti se v podání žádosti o dotaci vyznají, a SFŽP tedy nemusí navyšovat na takové poradenství kapacitu. Pro nás to je ale současně benefit, protože máme přímý kontakt s klienty a můžeme jim nabídnout další služby, které se jim při rekonstrukcích mohou hodit. V případě, že nemá klient peníze na rekonstrukci, můžeme mu poskytnout úvěr a může si u nás i založit spoření pro sebe či třeba pro děti nebo vnoučata.

Jak se dnes proměnila role stavebních spořitelen oproti minulosti?

Změnila se hodně například v tom, že se výrazně zvýšil objem úvěrů, které stavební spořitelny poskytují. Do určité míry také fungujeme úplně stejně jako banka. Na jedné straně máme vklady od lidí, kteří mají založeno stavební spoření, a na druhé straně poskytujeme úvěry, které jsou účelové čistě na bydlení. Stavebko je státem podporováno. V systému stavebních spořitelen je teď zhruba 300 miliard korun a tyto peníze jsou rozpůjčovány účelově na potřeby související s bydlením.

Pokud klient energetickou rekonstrukci udělá a vezme si na ni půjčku, ve výsledku bude pravděpodobně na splátky úvěru vynakládat méně, než bude částka, kterou ušetří za energie. Závisí to pochopitelně na ceně energií, pokud poklesne jejich cena, částka, kterou klient ušetří, se sníží.

Dříve také stavební spořitelny poskytovaly více hypoték a půjček určených na modernizaci bydlení. Lidé si za ně dělali nové koupelny nebo kuchyně. V dnešní době ale zesílila důležitost a potřeba snižovat si účty za energie a lidé si tak půjčují i na toto. Daleko více k tomu nyní využívají dlouhodobé úvěry, které bývají až na 20 či 25 let. A protože si půjčují jen částky v řádu stovek tisíc korun, nemusejí je mít zajištěné nemovitostí. A právě na to dnes stavební spořitelny soustředí svoje hlavní aktivity.

Naspořené částky na stavením spoření nedostačují na to, aby si tím člověk zafinancoval koupi bytu. Na druhou stranu to, co si může člověk ze stavebního spoření zafinancovat, je část ceny nemovitosti, kterou musí mít našetřenou, aby si mohl vzít hypotéku. Potřebujete 10 nebo 20 procent z ceny nemovitosti, zbývajících 80 procent pokryje hypotéka. Při pětimilionové sumě na byt je to jeden milion, což lidé sami obvykle nenaspoří. Když si sami našetří třeba sedm set tisíc korun, mohou to i se stavebním spořením zvládnout. Dnes se ale tyto prostředky využívají mnohem více na rekonstrukce.

Situace na realitním trhu se mění. Průzkum ukázal, že „bydlení ve vlastním“ dnes fandí méně než polovina Čechů

Zprávy z firem

Dlouho to vypadalo, že Češi se do nájmů jen tak nepohrnou. Důraz na vlastnické bydlení tady byl v porovnání se západní Evropou až příliš velký. Jenže potom přišly vysoké úrokové sazby hypoték, rostoucí ceny nemovitostí nebo reálný pokles příjmů mnoha domácností a zarytá přesvědčení se rázem začala měnit. 

Klára Sýkora (Sudová), Newstream & Partner

Přečíst článek

Kolik je teď průměrná sazba, za kterou půjčujete?

Sazba je aktuálně kolem pěti a půl procenta u nezajištěných úvěrů a u úvěrů pro budoucnost je pět procent. U dlouhodobých úvěrů na dvacet či pětadvacet let je důležité zmínit, že se nejedná o úvěry zajištěné nemovitostí. Úvěry pro budoucnost mají průměrnou sazbu 5,30 procenta. V případě kofinancujícího úvěru Oprav dům po babičce je mechanismus nastaven jinak. Tam chceme klienty motivovat k tomu, aby se do svých „zelených“ rekonstrukcí vůbec pustili. Jde o úvěr na budoucnost, a tedy o aktivum, které vede ke snižování uhlíkové stopy, takže u těchto úvěrů je sazba poloviční oproti jiným úvěrům. Prostředky od stavební spořitelny v kombinaci s financemi od SFŽP umožňují, že sazba je na polovině tržní sazby úvěrů. To znamená, že když byla v dubnu průměrná sazba kolem sedmi procent, u zvýhodněných úvěrů k programu Oprav dům po babičce byla 3,50 procenta.

A kolik lidí má o tento úvěr s nízkou sazbou zájem?

Zatím poskytnutých úvěrů jsou řádově stovky, ale podaných žádostí jsou vyšší jednotky tisíc. Podepsala se na tom omezení, když se tento program rozbíhal, byly tam totiž nastavené velmi restriktivní parametry. S tím souvisejí i dotazy, které nám chodí. Lidé se na tento program hodně ptají, ale pokud již něco doma zrekonstruovali, ve finále zjistí, že se na tento program již nekvalifikují.

To je ale asi škoda, protože by to řada lidí využít chtěla, předpokládám.

Uvidíme, zda se ty podmínky změní. A zda ministerstvo životního prostředí do budoucna tento program rozšíří tak, aby jej mohlo využít více domácností.

Jak vypadá takový příklad dobré praxe u energetického poradenství?

Často přijde klient, že slyšel o programu Oprav dům po babičce s milionovou dotací a že ji chce také. Náš specialista ho vyzpovídá, aby zjistil, jak teď jeho dům vypadá a co by si představoval za úpravy. Často se dozví, že klient si už před třemi lety vyměnil okna a že by chtěl nyní dělat fotovoltaiku a tepelné čerpadlo a případně si zateplit zdi.

Specialista ho v takové chvíli informuje, že kvůli již vyměněným oknům pravděpodobně nedosáhne takové další úspory energie, aby splnil podmínky programu Oprav dům po babičce, a nabídne mu, že může čerpat peníze v rámci standardního programu Nová zelená úsporám. To je program, který také přispívá na zateplení, fotovoltaiku a tepelné čerpadlo a hradí až 50 procent nákladů. Je ovšem vyplácen zpětně, na rozdíl od podprogramu Oprav dům po babičce, kde je dotace vyplácena předem. Následně se specialistou probere, jakým způsobem má podávat žádost a co vše k ní bude potřebovat, a jakmile dostane příslib, že dotace byla schválena, může začít připravovat rekonstrukci. A pokud nemá dostatečnou počáteční výši vlastních peněz může od nás dostat úvěr až na 20 let.

Přibude v Česku po povodních nepojistitelných staveb? Ne nutně, tvrdí pojišťovny

Money

Pojišťovny zatím živelné škody z letošního září v České republice vyčíslily na téměř 8,4 miliardy korun a rozhodně to ještě není konečná suma. Má se prý podle pojišťoven jednat o druhou největší katastrofu od rozdělení Československa v roce 1993. Více škod způsobily už jen povodně v roce 2002. Do jaké míry ale letošní tragické povodně ovlivní možnosti pojišťování domů v zasažených oblastech? Pojišťovny tvrdí, že jen minimálně. Přečtěte si, jak to bude a co rozhoduje o nepojistitelnosti nemovitostí.

Věra Tůmová

Přečíst článek

Máte nějakou možnost, jak zvýšit šanci na získání dotace?

To vůbec ne. My dotaci neschvalujeme, to je plně v kompetenci SFŽP. Nevyhodnocujeme ani zda byly splněny podmínky pro její získání. My můžeme jen poskytovat informace a poradit s celým procesem žádosti o dotaci.

Do budoucna bychom ale chtěli klientům dát možnost, že pokud budou chtít, mohli bychom za ně celou žádost zpracovat, podat i odkomunikovat. Pokud totiž dnes mají v žádosti nedostatky a vrátí se jim to k dopracování, často nevědí, co s tím mají dělat a my to za ně zatím komunikovat nemůžeme, protože nejsme účastníkem procesu žádosti o dotaci. Doufáme, že se to v říjnu či listopadu změní a budeme schopni žádost za klienta podat.

Co by mělo české domácnosti motivovat k tomu, aby energetické rekonstrukce dělaly? A kde vidíte největší úskalí?

První fakt je, že si sníží ceny za energie. Lidé dělají sice řadu opatření, ovšem jen částečně. Například si nainstalují fotovoltaiku či tepelné čerpadlo, ale teplo z domu jim stále uniká, protože už třeba nemají prostředky na zateplení celého domu, střechy či na výměnu oken. Navíc také z takových rekonstrukcí mívají často obavy, protože to není jednoduchá akce na dva dny.

Další problémem je nedostatek firem, které jsou certifikované a mohou rekonstrukci provést. Problém nepředstavují ani tak dotační tituly nebo peníze, ale fakt, že lidé dnes spíše narážejí na nedostatek realizačních kapacit, kdy firmy mají málo zaměstnanců a nemohou kvůli tomu brát více zakázek. To je ovšem obecný problém české ekonomiky v oblasti stavebnictví.

Do jaké míry se energetická rekonstrukce domácnostem vůbec vyplatí?

Podle energetické studie víme, že domácnosti, které nemají udělána vůbec žádná energeticky úsporná opatření, platí v průměru až třikrát více za energie, než by platit musely. Při zateplení oken, zdí a střechy a s fotovoltaikou a tepelným čerpadlem spotřeba klesá až o dvě třetiny. Pokud klient energetickou rekonstrukci udělá a vezme si na ni půjčku, ve výsledku bude pravděpodobně na splátky úvěru vynakládat méně, než bude částka, kterou ušetří za energie. Závisí to pochopitelně na ceně energií, pokud poklesne jejich cena, částka, kterou klient ušetří, se sníží.

Liga miliardářů. Do českého fotbalu vstupuje další tuzemský boháč

Money

Nejvyšší česká fotbalová liga zřejmě přivítá ve svých řadách dalšího českého miliardáře. Server iSport.cz uvedl, že se skupina Kaprain Karla Pražáka chystá na převzetí fotbalového klubu Sigma Olomouc. Oficiální nabídka na převzetí by měla být známá v průběhu příštího měsíce. Pražák by měl mít dle informací iSport.cz zájem o většinový podíl.

fry, ČTK

Přečíst článek

Myslíte, že ceny energií mohou významně poklesnout?

Nedomnívám se, že by ceny energií měly nějak výrazně klesat. Naopak tu je do budoucna závazek pro všechny budovy včetně bytových a rodinných domů, že budou muset být do roku 2050 uhlíkově neutrální. To bude velký problém, protože ten termín je fakticky nereálný. Netroufám si ani odhadnout horizont, dokdy by se to dalo stihnout, protože tempo energetických renovací je teď zhruba jedno procento bytového fondu ročně. A proto, abychom se dostali k danému termínu v roce 2050, potřebovali bychom renovační tempo zvýšit aspoň na tři procenta ročně.

Kdo zaplatí energetickou transformaci českých domácností? A na kolik to přijde?

Ta čísla jsou enormní. Podle studie, co jsme dělali s renomovanou poradenskou společností, je zřejmé, že aby se bytový fond renovoval tempem tři procenta ročně, bylo by potřeba investovat každý rok kolem 75 miliard korun. Z toho zhruba 42 miliard pokryjí finanční prostředky z úspor domácností a dotačních titulů. Chybí tedy přibližně 33 miliard korun ročně. To ostatně vyšlo i z našich loňských debat, kdy jsme říkali, že žádnou transformaci není možné dělat jen z veřejných peněz. A dotace jsou také veřejné peníze. Proto jsme také navrhli, aby se propojily veřejné finanční zdroje s těmi soukromými, a když už tady máme fungující systém stavebního spoření, tak aby tyto soukromé finanční zdroje byly investovány z vkladů stavebních spořitelen. Jinými slovy navrhli jsme propojení veřejného a soukromého kapitálu, aby se navýšily potřebné finanční prostředky právě pro energetickou transformaci bydlení a tím se zrychlilo tempo energeticky úsporných renovací.

Jak tedy vidíte roli stavebních spořitelen do budoucna?

Kdybych to měl vyjádřit jen krátce, tak stavební spořitelny se stanou takovými „zelenými“ bankami v rámci bankovního systému. Domnívám se, že právě stavební spořitelny budou hrát novou a významnou roli ve zmiňované energetické transformaci, kterou budeme muset v rámci celé EU projít.

A neobáváte se, že vám utečou všichni střadatelé, když se výrazně snižuje státní podpora?

To se určitě neobávám. A čistě hypoteticky, i pokud by nám odešlo významné procento střadatelů, tak bychom chybějící likviditu pro financování energetických aktivit financovali z prostředků mateřských bank nebo kapitálového trhu. To se už dnes do určité míry děje. Stavební spoření je ideální produkt pro konzervativní střadatele, jimž vyhovuje jistota zhodnocení vkladů, a který dlouhodobě přináší vyšší výnosy, než je inflace, a většinou i vyšší výnosy než ty, které mohou získat na termínovaných vkladech.

Libor Vošický

Vystudoval ČVUT v Praze, fakultu elektrotechnickou. Prakticky celou kariéru strávil v bankovním sektoru. Nejprve působil v Commerzbank a Citibank. Do České spořitelny nastoupil v roce 2006, kde prošel několika manažerskými pozicemi v oblasti finančních trhů a do roku 2018 stál v čele útvaru Finanční trhy a Finanční instituce. Od roku 2019 je předsedou představenstva Stavební spořitelny České spořitelny.