Šéf švýcarské UBS loni vydělal stamiliony. Je to moc, zní od poslanců
Generální ředitel největší švýcarské banky UBS Sergio Ermotti si loni včetně prémií vydělal 14,93 milionu franků (388 milionů korun). Meziročně je to po přepočtu na celý rok méně, uvedla banka ve své výroční zprávě. Odměňování teď podléhá přísnějším pravidlům a o dalším omezení se ve Švýcarsku vede politická debata. UBS je totiž po převzetí svého rivala Credit Suisse větší než celá švýcarská ekonomika.
UBS celkovou finanční kompenzaci pro svého šéfa ponechala pod maximálním limitem. Management nyní sleduje napjatou politickou debatou, ve které jde o to, jak je UBS nyní regulována a jak by k ní stát měl přistupovat, když spojením UBS a Credit Suisse tak výrazně narostla rozvaha sloučené instituce.
Ermottiho základní mzda loni zůstala na předloňských 2,8 milionu franků, variabilní složka se ale snížila na 12,1 milionu z 12,25 milionu franků v roce 2023. Ermotti si za rok 2023 vydělal téměř 14,4 milionu franků, je to ale částka jen za devět měsíců, protože úlohy generálního ředitele se ujal v dubnu 2023. Za ten rok byl nejlépe placeným ředitelem mezi šéfy velkých evropských bank.
Podle pravidel, která byla v loňském roce upravena, mohou členové správních rad ve Švýcarsku obdržet prémiovou složku ve výši maximálně sedminásobku základní, tedy fixní složky. Ermottiho příjem za rok 2023 vyvolal ve Švýcarsku pozdvižení a tehdejší ministryně financí Karin Kellerová-Sutterová prohlásila, že taková finanční kompenzace přesáhla „představy každého normálního občana“.
Credit Suisse se po řadě skandálů dostala začátkem roku 2023 do tak vážných problémů, že začala ohrožovat finanční stabilitu globálního bankovního sektoru. Do věci se proto vložila švýcarská vláda, centrální banka a regulační orgány, které v březnu téhož roku dojednaly záchranu banky v podobě jejího převzetí rivalem UBS. Ten za svého dlouholetého konkurenta zaplatil zhruba tři miliardy franků.
Skutečnost, že UBS má po sloučení s Credit Suisse větší hodnotu než celá švýcarská ekonomika, začala vzbuzovat obavy, co by se stalo, kdyby UBS zkrachovala. Záhy se také začaly ozývat hlasy, které požadovaly vypracování přísnějších předpisů s cílem předejít podobným problémům, do kterých se dostala Credit Suisse, píše agentura Reuters.
Horní komora švýcarského parlamentu začátkem tohoto měsíce podpořila návrh, aby se finanční kompenzace bankéřů omezily na tři až pět milionů franků (78 milionů až 130 milionů korun) za rok.
Částka celkové kompenzace, tedy součet fixních a pohyblivých složek pro všechny členy řídícího týmu UBS, za loňský rok činila 143,6 milionu franků (3,7 miliardy korun). Částka vyčleněná na prémie v rámci celé skupiny pak dosáhla 4,7 miliardy dolarů (108 miliard korun) proti částce 4,5 miliardy dolarů o rok dříve.
Největší švýcarská banka UBS Group ve čtvrtém čtvrtletí hospodařila s čistým ziskem 770 milionů dolarů (18,8 miliardy korun), o rok dříve byla ve ztrátě 279 milionů dolarů. Oznámila to v dnešní tiskové zprávě. Výsledky překonaly odhady analytiků, kteří ve firemní anketě očekávali zisk zhruba 483 milionů dolarů, uvedla agentura Reuters.
Zpátky v zisku. Banka UBS vydělala 770 milionů dolarů
Zprávy z firem
Generální ředitel společnosti UBS Group Sergio Ermotti v rozhovoru pro televizi Bloomberg varoval před rostoucím rizikem na finančních trzích. Trhy mohou být podle něj v příštím roce více rozkolísané. Důvodů pro to, je podle něj hned několik - Trumpův protekcionismus i stupňující se geopolitické napětí.
Šéf UBS Ermotti: Trumpova cla by zacloumala s trhy
Trhy
Soukromá švýcarská banka J. Safra Sarasin Group koupí zhruba 70procentní podíl v dánském finančním ústavu Saxo Bank. Hodnota kontraktu se pohybuje kolem 1,1 miliardy eur (27,4 miliardy korun), uvedla agentura Reuters.
Švýcaři koupí podíl v Saxo Bank
Money
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
