Britská společnost Shell, která patří k největším producentům ropy na světě a která citelně vydělává na energetické krizi v Evropě, zatím daň z mimořádných zisků v Británii platit nebude. Legálně využívá možností, jak platbu takové daně oddálit nebo snížit na nulu. To je podle komentátora listu Financial Times (FT) Davida Shepparda jeden z důkazů, že vláda systém dobře nepromyslela a musí jej přepracovat, což znamená hlavně zjednodušit.

Shell za prvních devět měsíců letošního roku v celém světě vytvořil zisk přes 30 miliard dolarů (více než 742 miliard korun). Díky investicím, nákladům na rekultivaci po těžbě a dalším faktorům, které snižují daňový základ, firma za toto období neodvedla britskému daňovému úřadu vůbec nic.

„Odcházející generální ředitel Shellu Ben van Beurden je neoblomný v tom, že ropné a plynárenské podniky musejí přijmout myšlenku platit za energetické krize vyšší daně, aby podpořily ty nejzranitelnější z nás. Ta myšlenka se k účetním britské součásti Shellu ale asi nedostala včas, aby se odrazila v nejčerstvějších výsledcích hospodaření,” napsal Sheppard.

Lukáš Kovanda: Akcie ČEZ citelně rostou, neboť Piráti „odpískali“ spornou zpětnou daň z mimořádných zisků

Názory

Akcie ČEZ dnes po začátku obchodování na pražské burze zareagovaly zřetelně pozitivně na výsledek včerejšího podvečerního sněmovního jednání. Akcie energetické společnosti momentálně přidávají oproti včerejší uzavírací hodnotě více než čtyři procenta. Svědčí jim zejména fakt, že Pirátská strana včera stáhla svůj požadavek na zavedení daně z mimořádných zisků platné zpětně už za letošní rok. Daň tak podle všeho bude platit až od roku 2023.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Naproti tomu společnost BP, což je další ropný gigant z britských ostrovů, letos v Británii na daních zaplatí kolem 2,5 miliardy dolarů (61,8 miliardy korun). Z toho na daň z mimořádných zisků připadá částka zhruba 800 milionů korun (19,8 miliardy korun). I přesto v Británii sílí hlasy, aby se vláda snažila od těchto firem vybrat více peněz. BP jen za třetí čtvrtletí vytvořila v celém světě zisk 8,2 miliardy dolarů, což je meziroční nárůst o více než 100 procent.

Ropným a plynárenským firmám v posledních měsících nahrává silný růst cen těchto energetických komodit na světových trzích. Severomořská ropa Brent se koncem loňského roku prodávala zhruba za 70 dolarů, letos v březnu ale už barel stál více než 120 dolarů. Nyní se cena pohybuje kolem 95 dolarů za barel. Nárůst u ceny zemního plynu je procentuálně ještě výraznější. Ruku v ruce s prudkým růstem cen jde ale i růst životních nákladů, kvůli němuž vlády čelí tlaku daňových poplatníků.

Ceny energií se začaly zvyšovat po uvolnění koronavirových omezení, kdy se začala zvyšovat ekonomická aktivita. Další růst cen se dostavil po únorové invazi ruských vojsk na Ukrajinu.

Daň z mimořádných zisků, v angličtině označovanou jako windfall tax, v Británii letos v květnu zavedl tehdejší ministr financí Rishi Sunak, který je teď předsedou vlády. Ministerstvo financí uvedlo, že tato daň by měla do státní pokladny v letošním a příštím roce přinést 17 miliard liber (484 miliard korun). Tyto peníze mají podle ministerstva pomoci zhruba osmi milionům lidí právě s financováním vysokých životních nákladů.

Stínový ministr pro změny klimatu Ed Miliband řekl, že odvedený zisk BP je usvědčující důkaz neschopnosti vlády zavést patřičnou daň z mimořádných zisků. „Rishi Sunak by se měl stydět za to, že mimořádné zisky za miliardy liber nechal v kapsách ropných a plynárenských firem, zatímco lidé v Británii čelí krizi životních nákladů,” řekl Miliband, kterého cituje stanice BBC.

Extra daň vedle bank zaplatí i petrolejáři, těžaři a energetici

Politika

Ministerstvo financí navrhne daň z mimořádných zisků od ledna 2023 na dobu tří let pro společnosti z energetiky, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv.

ČTK, kuš

Přečíst článek

Sunak a nový ministr financí Jeremy Hunt jednají o zvýšení daně z mimořádných zisků z 25 na 30 procent. To znamená, že celková daň ze zisku by se vyšplhala na 70 procent, upozorňuje komentátor Sheppard. Politici také posuzují možnost, že by stát uplatňoval tuto daň až do roku 2028, zatímco nynější úprava počítá s dobou jen do roku 2025.

„Ale zvýšit tuto daňovou sazbu a prodloužit její platnost izolovaně možná není ten nejefektivnější způsob, jak zajistit tolik potřebné peníze na posílení veřejných financí nebo na pomoc s placením účtů. Až v dubnu skončí vládní podpora domácností s účty za energie, pak typické rodiny ze střední třídy, kterým už se účty zdvojnásobily zhruba ze 100 liber (2850 korun) na více než 200 liber (5690 korun) za měsíc u běžné spotřeby, budou pravděpodobně platit skoro 400 liber (11 390 korun) za měsíc,” napsal Sheppard. Nárůst měsíčních plateb, který za poslední rok a půl zatížil rozpočty britských domácností, podle něj zhruba odpovídá tomu, jako kdyby si každá tato rodina pořídila nový vůz střední třídy a pak hradila platby spojené s jeho užíváním.

Část britských politiků se snaží prosadit co nejvyšší daň z mimořádných zisků. Tu by pak stát firmám částečně kompenzoval tím, že by vytvořil příznivější podmínky pro investice do obnovitelných zdrojů energie.

První korekce chyb Trussové. Sunak znovu zavedl zákaz frakování, potěšil tím ekology

Politika

Nový britský premiér Rishi Sunak zvrátil rozhodnutí své předchůdkyně Liz Trussové a v Anglii znovu zavedl zákaz frakování, tedy hydraulického štěpení, které se využívá k těžbě plynu a ropy z břidlicových ložisek. Podle stanice BBC to oznámil premiérův úřad v Downing Street.

ČTK

Přečíst článek